Na vrcholu havajské sopky Mauna Kea v nadmořské výšce 4205 metrů nad mořem – na kdysi nejposvátnějším místě Havajských domorodců – vyrostla největší a nejmodernější astronomická observatoř na světě. Může se pochlubit v současné době největšími a nejvýznamnějšími dalekohledy na světě o průměrech až 10 metrů. Patří mezi ně i Keck, Gemini nebo Subaru.

Obavy, úzkost na jedné straně škály, děs, ochromení strachem, smrt z leknutí na druhé. To všechno je strach v nejrůznějších podobách. Všechno, co člověk dělá, je tak či onak spojeno se strachem. Strach je přirozená emocionální reakce, jedna z nejdůležitějších vůbec, protože je reakcí nutnou pro přežití. Nastartuje v těle fyziologické reakce nutné pro boj nebo útěk. Strach vzniká i tehdy, když nemáme po celý čas všechny informace, nebo plnohodnotnou intelektuální schopnost činit analytická rozhodnutí založená na faktech. Ani ta však vždy nestačí…

V sobotu 10. prosince budeme moci za příznivých meteorologických podmínek z území České republiky pozorovat částečné zatmění Měsíce. Označení „částečné“ je v případě tohoto úkazu skutečně na místě a platí hned dvakrát. Zatmění, které je z jiných oblastí zemského povrchu (například z Aljašky a části Kanady, Pacifiku, Austrálie či jihovýchodní a východní Asie) pozorovatelné jako úplné, totiž uvidíme pouze v jeho druhé polovině a navíc v podobě tzv. částečného zatmění, kdy bude měsíční kotouč ponořen do zemského stínu jen z části.

Jaderná elektrárna Temelín je projektována a postavena tak, aby odolala i extrémně nepříznivým klimatickým vlivům, zátopám, dopadu letadla, tlakové vlně explozí nebo i zemětřesení. Kromě toho musí zvládnout i eventuální požár. Tzv. požární bezpečnost Temelína zahrnuje nejen technická a organizační, ale hlavně preventivní opatření. Vše směřuje k tomu, aby jakýkoliv požár v elektrárně neměl vliv na jadernou bezpečnost. Skutečná požární odolnost nosných konstrukcí zajišťujících stabilitu budovy s jaderným reaktorem a požárně dělících konstrukcí je větší než požadují normy.

Uplynulo dvě stě let od narození italského fyzika Carlo Matteucciho Cesty vědy jsou často křivolaké. Všechny zákonitosti elektrostatiky a magnetostatiky byly v podstatě známy již na sklonku 18. století. Pro další rozvoj nauky o elektřině a magnetismu byl nezbytný objev něčeho nového – buď na základě teoretické předpovědi, nebo prosté náhody. O takový náhodný objev se postaral italský lékař a porodník, Luigi Galvani (1737–1798), profesor anatomie a medicíny na proslulé univerzitě v Bologni. Jeho objev rozvinul italský profesor fyziky Carlo Matteucci.