e-zin popularizující vědu a techniku

Kahan

Německý chemik Robert Wilhelm Eberhard Bunsen se narodil v Göttingen 31. března roku 1811, tedy před 200 lety. Po plodné a bohaté akademické kariéře zemřel 10. srpna 1899 v Heidelbergu. Při svých četných experimentech objevil či vylepšil řadu laboratorních pomůcek a přístrojů, například fotometr či spektroskop.

Vyrob si vlastní kahánek

Základním zdrojem tepla pro řadu experimentů s teplem je kahan, nejlépe plynový. Docela dobře ho nahradí plynový turistický vařič. Pro většinu drobných experimentů postačí lihový kahan. Malé skleněné kahánky na líh lze koupit ve zdravotnických potřebách, můžete si je však také udělat sami.

Magie vody

Jen on uměl opravovat věci, radit kořenářkám a také přivážel novinky z dalekých krajin. Toho léta Páně 2153 nepřijel sám, měl s sebou uhrovitého mladíka, a starostka pokývala hlavou. Tak i Sovák bude smrtelník, řekla si, vychovává si nástupce. Jestlipak to stihne včas, ještě ji napadlo, ale pak už začala obvyklá práce.

Odpojte transformátory, blíží se sluneční bouře!

Richard Carrington, anglický sluneční astronom, se 1. září roku 1859 jako obvykle věnoval pozorování slunečního obrazu, který si teleskopem promítal na stěnu. Právě se zabýval skicováním velké sluneční skvrny, když v tom spatřil, jak se nad skvrnou objevily dva nesmírně jasné záblesky, rychle se zvětšovaly a svým jasem dokonce přezářily samotné Slunce.

Velké dávky záření

O velkých dávkách ionizujícího záření slýcháme nejčastěji v souvislosti s jadernou válkou nebo hypotetickou havárií nějakého jaderného zařízení. Jde o samé úděsné představy a málokdo si umí představit, že by nám velké dávky záření mohly být i k něčemu užitečné. Fyzikální, chemické i biologické účinky ionizujícího záření přitom ve prospěch člověka využít lze. Procesy výroby materiálů nebo jejich modifikace, založené na změnách vlastností v důsledku ozáření ionizujícím zářením, označujeme jako radiační technologie.

... 1 « 406 407 408 409 410 411 412 » 584 ...

Soutěž / Leden

V lednu a únoru 2024 byl nejúspěšnějším s odpovědí  na soutěžní otázku  Marek Kurfiřt z Českých Budějovic. Napsal: "Jedná se o Kakraparskou jadernou elektrárnu v Indii.
Kritičnost jaderného reaktoru je vlastnost reaktoru udržet štěpnou řetězovou reakci bez vnějšího neutronového zdroje. Na začátku každé kampaně je do reaktoru vloženo více jaderného paliva, než je potřeba k udržení štěpné reakce. Tomuto přebytku se říká zásoba reaktivity a je provozně nezbytná, protože palivo v reaktoru postupně vyhořívá a klesá jeho reaktivita (tj. odchylka od kritického stavu jaderného reaktoru) = efekt který způsobuje postupný útlum štěpné reakce.

Gratulujeme a posíláme dárek a vouchery na Veletrh Ampér. 

V březnu a dubnu můžete soutěžit dál! 

Otázka zní: Co to je sluneční cyklus a v jaké fázi nyní jsme? 

-red-


Souhlasím se zpracováním osobních údajů.

Opište prosím text z obrázku

Video

Jak funguje PCR test na coronavirus

Krásně a jednoduše vysvětleno se srozumitelnými animacemi. V angličtině.

Zdroj: www.Youtube.com

Anketa Třípólu

O čem byste si chtěli přečíst v některém z příštích PDF čísel?

Provoz portálu v letech 2014-2022
podpořila Nadace ČEZ

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR

close
detail