Fyziklání 2024 - výsledky
Jako každý rok se i letos dne 16. 2. 2024 v Praze na letňanském výstavišti PVA EXPO Praha konala mezinárodní týmová fyzikální soutěž s názvem Fyziklání. Organizátorem již 18.
Představte si, že jste začínající astronaut a chystáte se na svou první misi. I přes měsíce a měsíce tvrdého výcviku asi budete pekelně nervózní. A co teprve když se na palubě vašeho raketoplánu vyskytne po zážehu motorů před startem závažná závada? Posádka sedmého letu raketoplánu Endeavour by mohla vyprávět. A taky vyprávěla!
Píše se 18. srpen 1994 a v Kennedyho kosmickém středisku na Floridě – „výsostný“ kosmodrom NASA, oddělený řekou od slavného mysu Canaveral; startovaly odsud výpravy k Měsíci a později právě raketoplány – pomalinku končí letní noc. Ráno, ještě za tmy, nastoupilo šest astronautů do kokpitu raketoplánu Endeavour, který měl zanedlouho zahájit asi desetidenní kosmický let s cílem zmapovat planetu Země pomocí radaru (opět jeden z mnoha benefitů kosmického programu pro obyvatelstvo naší planety). Odvážná posádka se „nasoukala“ na dvě paluby kokpitu stroje: čtyři včetně velitele a pilota na letovou a dva na obytnou palubu, ve slangu NASA na tzv. middeck.
Čas se pro posádku uvnitř zajisté neúnosně vlekl – pro dva lidi na palubě šlo o jejich první cestu do vesmíru – nicméně ubíhal a nad floridskými břehy Atlantiku začalo svítat. Start měl proběhnout v 06:54 místního času. U nás už mělo být po poledni.
Rozeběhly se finální minuty předstartovních příprav a všechno šlapalo podle plánů. Životně důležitý úkon v čase „té mínus 31 sekund“ – převzetí řízení operace palubními počítači raketoplánu – se podařil také. Nyní to budou ony, kdo musí sledovat a vyhodnocovat údaje z tisíců senzorů na palubě raketoplánu a rozhodnout, zda skutečně letět. Jak se za chvilinku ukáže, rozhodnutí o osudu celé posádky bylo opravdu na nich.
Do startu zbývalo šest sekund a pod raketoplánem zaburácely jeho tři hlavní motory SSME, které při startu raketoplánu asi osm a půl minuty konzumovaly z oranžové vnější nádrže zhruba půl milionu litrů kapalného kyslíku a 1,5 milionu litrů kapalného vodíku.
V řídicím středisku se strhla překotná výměna informací a ke kokpitu raketoplánu se opět přisunulo přístupové rameno startovací rampy. Nyní letové kontrolory ani tak nezajímala příčina vypnutí motorů jako spíše senzory požáru v okolí raketoplánu. Již nejednou se stalo, že start rakety založil na startovací základně malý požár. Bylo to však celkem jedno, raketa už byla pryč. Kdyby ovšem požár tentokrát založil krátký zážeh motorů Endeavouru, mohly se plameny rozšířit až k milionům litrů vodíku a kyslíku, které od vnějšího prostředí dělí jen tenká stěna nádrže. Následná exploze by měla jen těžko představitelnou sílu a posádka by neměla nejmenší šanci přežít. Kdyby nyní senzory ohlásily požár na rampě, astronauti, oblečení do oranžových kombinéz odolných vůči plamenům, by okamžitě museli opustit raketoplán a buďto sjet rychlovýtahem do bunkru pod rampou či použít speciální lanovku pro rychlý odjezd do bezpečné vzdálenosti. Senzory požáru naštěstí mlčely.
„Taková situace znamená pro posádku skutečný průšvih,“ píše Tom Jones ve své knize Skywalking. „Museli bychom letět s raketoplánem a připojenou vnější nádrží do smyčky, pak pozpátku skrze spaliny z našich vlastních motorů rychlostí Ma 5 a po odhození prázdné nádrže bychom se snažili nouzově přistát… Dosud žádná posádka raketoplánu tohle ještě nemusela udělat a žádná nechtěla být tou první.“
Naštěstí vše dopadlo tak, jak dopadlo, a astronauti si mohli při opouštění Endeavouru jen utahovat ze svého spolucestujícího Dana Bursche, který tohle za poslední rok zažil v různých raketoplánech už podruhé. „Nikdo se už nebude obtěžovat chodit se kouknout na moje starty,“ stěžoval si Bursch.
Kapitola Shuttle Abort History v Press Kitu k misi STS-135, dostupném zde:
http://www.nasa.gov/pdf/566071main_135_press_kit2.pdf (str. 120)
Mise STS-68 v Malé encyklopedii kosmonautiky, dostupné zde:
http://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/sts/sts-68/index.htm
Jako každý rok se i letos dne 16. 2. 2024 v Praze na letňanském výstavišti PVA EXPO Praha konala mezinárodní týmová fyzikální soutěž s názvem Fyziklání. Organizátorem již 18.
Vědci v Číně sestrojili jadernou baterii, která dokáže vyrábět energii až 50 let bez dobíjení. BV100 od společnosti Betavolt je menší než mince a obsahuje radioaktivní izotop niklu, který ...
Dosavadní průtočné chlazení elektrárny Hodonín vodou z řeky mělo hlavně v létě omezenou kapacitu. Po několikaměsíčním testu přešel do ročního zkušebního provozu nový chladicí systém.
Na střední školy míří početně nejsilnější generace za poslední léta. V loňském roce se tisíce žáků nedostaly ani na „učňák“.
Výzkumný tým katalánské univerzity navrhuje komunikační systém umožňující záchranným službám pracovat bezpečně v obtížných situacích.
Krásně a jednoduše vysvětleno se srozumitelnými animacemi. V angličtině.