Bez zařazení

Článků v rubrice: 409

Vznik prvních vědeckých institucí

Evropská věda, filozofie a kultura má svůj prvopočátek v antickém Řecku. Do klasického (4. stol. př. n. l.) a helénistického (3.-2. stol. př. n. l.) období starého Řecka spadá také vznik prvních vzdělávacích a vědeckých institucí - akademií, akademických společenství a škol.

Fotogalerie (1)
Platon a Aristoteles před budovou dnešní Akademie věd v Athénách (zdroj: Adobe Stock)

„Akadémií“ se nazýval rozsáhlý ohrazený pozemek s usedlostí na severozápadním okraji Athén, zasvěcený héróovi (hrdinovi) Akadémovi, legendárnímu Atéňanovi z pověstí o Trojské válce (samotné jméno „Akadémos“ označuje osobu „z tiché oblasti“). Celý prostor byl okrášlen kvetoucími olivovými a platanovými háji, půvabnými fontánami, sochami a Oltářem múz. V tichu této nádherné veřejné zahrady (koupené z darů přátel) žil od roku 367 př. Kr. Sokratův žák Platon (427-347 př. n. l.), filozof, pedagog a matematik, který zde se svými stoupenci založil vzdělávací instituci známou jako Academia. Nebyla to škola v dnešním slova smyslu, nýbrž neveřejné společenství, kde se diskutovalo a bádalo. Mezi aktéry se rozlišovali „starší“ a „mladší“, za účast se neplatilo a velký důraz se kladl na znalost matematiky. Nad vchodem do Akademie byl údajně nápis: „Bez znalosti geometrie sem nikdo nevstupuj!“.

Aristoteles a další

Nejslavnějším žákem byl největší antický filozof Aristoteles ze Stageiry (384-322 př. n. l.), který ovlivnil evropské myšlení (prakticky celou západní filozofii) na více než dvě tisíciletí (v latinských překladech se stal učitelem celé scholastiky a podle jeho vzoru se přednášelo na evropských vysokých školách až do 18. století). Na rozdíl od svého učitele Platona, který se věnoval převážně otázkám člověka a společnosti, snaží se Aristoteles obsáhnout a uspořádat i všechno předmětné vědění své doby a výsledky vlastních pozorování Země, oblohy, přírody, jazyka, politiky a umění. V Academii však působila celá řada dalších filozofů, matematiků, astronomů a přírodovědců (Herakleides, Eudoxos). Vzhledem k velkému počtu Platonových stoupenců a pokračovatelů existovala Academia až do zrušení císařem Justiniánem I. v roce 529 po Kr., tedy více než devět století. Vědecké společnosti vznikající v novověku v renezanční Evropě (humanistická Akademie platónská založená roku 1439 ve Florencii jako volné sdružení italských filozofů, básníků a umělců či bratislavská Academia Istropolitana z roku 1465) na Platonovu Akademii navazovaly a převzaly i její název. Dala tak po celém světě nejen jméno různým učeným společnostem, předním pedagogickým a vědeckým institucím, ale vytvořila základy budoucího evropského myšlení, procesů soustavného rozumového poznávání světa a technické civilizace.

První akademie vznikla v Alexandrii

První akademií v pravém slova smyslu však byl ve starověkém antickém světě Múseion (chrám Múz) v egyptské multikulturní Alexandrii, založený Ptolemaiovci na konci 4. nebo počátkem 3. stol. př. n. l. Od samotného počátku se stal jakousi výkladní skříní jejich bohatství a slávy. Bez ohledu na řeckou kulturní dominanci to bylo místo skutečného setkávání nejrůznějších soudobých kulturních a duchovních proudů. Součástí byla i proslulá alexandrijská knihovna, která vlastnila v době svého rozkvětu až 700 tisíc pergamenových (původně papyrusových) rukopisů. Učenci, kteří se tam věnovali vědám a umění, pěstovali filozofii, filologii, zeměpis, matematiku, přírodní vědy a medicínu, přičemž měli k dispozici vedle knihovny také hvězdárnu, zoologickou a botanickou zahradu i pitevnu. Z počátku pouze bádali a experimentovali, později k tomu přibyla povinnost konat také přednášky. Prvním představeným byl básník a gramatik Zenodotos z Efezu, z významných učenců zde např. působili matematik Eukleides, fyzik Archimedes, astronomové Hipparchos a Aristarchos, chronograf a geograf Eratosthenes, historik (autor nejstarších dějin filozofie), životopisec, básník a filozof Diogenes Laertios či lékaři Herofilos a Eratostratos. Posledním známým představeným byl řecký matematik a astronom Theon z Alexandrie a členkou jeho dcera Hypatie z Alexandrie (370-415 př. n. l.), novoplatónská filozofka a první historicky známá matematička.

Knihovna v Pergamonu

Podobná vědecko-pedagogická střediska vznikala i v dalších částech helénistického světa. Společnost učenců si například zřídila ve starověku od 2. stol. př. Kr. také maloasijská řecká obec Pergamon, centrum mocného a významného království. Pergamská knihovna (obsahovala údajně kolem 200 tisíc svitků) soupeřila s knihovnou Alexandrijskou a byla druhou nejskvělejší knihovnou antické civilizace. Když Ptolemaiovci zastavili vývoz papyru, aby poškodili své pergamské konkurenty, vynalezli Pergamští nový materiál vhodný k uchování textů, nazývaný pergaminus či pergamena (pergamen). Narodil se zde také jeden z nejznámějších starověkých lékařů a filozofů pozdní antiky, originální logik a metodolog vědy Galenos, známý spíše jako Galen (129-216).

Několik citátů

„Úkolem Akademie není vnucovat někomu úsudek, nýbrž schvalovat to, co se zdá být nejblíže pravdě, srovnávat navzájem rozličná mínění a hledat, na které straně je možno dosáhnout nějakého pokroku.“

(Marcus Tullius Cicero o Akademii v Athénách)

„Znalost slov vede ke znalosti věci.“ (Platon)

„O všem se má pochybovat.“ (Aristoteles)

„Zavrženíhodné umění matematické jest zakázáno především.“ (Kodex císaře Justiniána I.)

Tesařík Bohumil
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Fyziklání 2024 - výsledky

Jako každý rok se i letos dne 16. 2. 2024 v Praze na letňanském výstavišti PVA EXPO Praha konala mezinárodní týmová fyzikální soutěž s názvem Fyziklání. Organizátorem již 18.

Baterie vydrží 50 let bez dobíjení

Vědci v Číně sestrojili jadernou baterii, která dokáže vyrábět energii až 50 let bez dobíjení. BV100 od společnosti Betavolt je menší než mince a obsahuje radioaktivní izotop niklu, který ...

Unikátní izraelský chladicí systém v Hodoníně

Dosavadní průtočné chlazení elektrárny Hodonín vodou z řeky mělo hlavně v létě omezenou kapacitu. Po několikaměsíčním testu přešel do ročního zkušebního provozu nový chladicí systém.

Výběr střední školy: Plno mají i učiliště

Na střední školy míří početně nejsilnější generace za poslední léta. V loňském roce se tisíce žáků nedostaly ani na „učňák“.

Nanosatelit a horkovzdušný balón pro nouzové širokopásmové připojení kdekoli

Výzkumný tým katalánské univerzity navrhuje komunikační systém umožňující záchranným službám pracovat bezpečně v obtížných situacích.

Nejnovější video

Jak funguje PCR test na coronavirus

Krásně a jednoduše vysvětleno se srozumitelnými animacemi. V angličtině.

close
detail