Bez zařazení

Článků v rubrice: 275

Podvodní robot změní dolování

Scenérie kolem zatopeného povrchového dolu Whitehill Yeo v Devonu, ve Spojeném království, připomíná měsíční krajinu. Až do opuštění dolu před dvěma roky zde sedm dní v týdnu odvážel kaolin nekonečný proud nákladních automobilů. I když je zde dnes ticho, neznamená to, že se už nic neděje. Zajímavá aktivita se odehrává hluboko pod klidnými vodami. Leží zde první zkušební lokalita, kde se ověřuje nový způsob těžby  pomocí podzemních (podvodních) robotů. Je to součást projektu financovaného Evropskou unií pod názvem VAMOS! (Viable Alternative Mine Operating System), jehož cílem je těžba minerálů z opuštěných zaplavených dolů, které byly v minulosti považovány za příliš nebezpečné nebo nákladné k dalšímu dolování. Pokud bude projekt úspěšný, pak se roboty uplatní v globálním měřítku při těžbě surovin, aniž by bylo třeba otevírat nové doly a poškozovat životní prostředí činnostmi, které doprovázejí tradiční hornické práce.

Fotogalerie (1)
Kaolinový důl Whitehill Yeo v anglickém Devonu (zdroj Wikimedia Commons, Nilfanion)

V běžném dole se většina důlních prací odehrává pod úrovní hladiny spodní vody. Voda se musí neustále odčerpávat, jinak se důl velmi rychle zaplaví. Mnohé rudy a další horniny jsou výsledkem vulkanické činnosti, takže jejich kvalita většinou stoupá s hloubkou dolu. Někdy se stává, že je důl opuštěn předčasně, protože je například velmi nákladné odčerpávání vody, anebo je nestabilita horniny příliš nebezpečná pro práci horníků, případně je ve velké hloubce příliš horko k udržení pracovní pohody horníků.

Pošleme dolů roboty!

Moderní doba nabízí nový způsob hornické činnosti. Co kdyby důl zůstal zaplavený a pokračovalo se v těžbě pod vodou? Co kdyby se voda využila jako spojenec? Kapalina pomáhá dopravovat horninu, chladí motory těžebních strojů, promazává zařízení. Odpadly by střelecké práce a rovněž ochlazování vzduchu v hlubokých dolech. Dokonce by se odstranily i problémy s toxickými vodami souvisejícími s těžbou. Omezení pohybu podzemních odpadních vod by se tak stalo výhodou nového způsobu těžby.

Nebude to hned, roboti se teprve cvičí

Proto Evropská unie financuje zkušební projekt Vamos!, který se testuje právě v dole Whitehill Yeo. Bezpilotní ponorky se označují jako dróny (my toto slovo užíváme pro bezpilotní létající stroje). Cesta k úspěchu bude velmi obtížná. Výzkumný tým musí překonat celou řadu problémů, například jak dróny navigovat v hloubce kalných, téměř neprůhledných důlních vod. V Portugalsku vyvíjejí nový systém lokalizace, který umožní přesně určit pozici těžícího stroje. Zkoušky na dole Whitehill Yeo se právě dokončují a bude zpracována zpráva o vlivu na životní prostředí (EIA). Druhá etapa projektu je plánována na červen 2018, kdy čeká těžební robot práce v žulové hornině železnorudného lomu Smreka v Bosně a Hercegovině. Představitel projektu VAMOS! prohlásil, že roboty budou pracovat ve světě, kde již nebude třeba otevírat nové doly, protože automatická těžební zařízení budou pokračovat v těžbě surovin ve starých, již "vytěžených" dolech.

Zdroj: David Hambling: Underwater drone will change mining. New Scientist, 2017, č. 3149, s. 10

Václav Vaněk
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Magnetické pole stelarátoru W7-X

Výzkum energie z jaderné syntézy se v posledních čtyřiceti letech soustředil především na koncept tokamaku, ale nedávný pokrok v teorii plazmatu a výpočetního výkonu vedl k obnovení zájmu o stelarátory.

Budoucnost energetiky podle profesora Smila

Pokud jde o předpovídání megatrendů v oblasti lidské civilizace, je Václav Smil již dlouho favoritem. Václav Smil je ekolog českého původu (nar. 1943 v Plzni), který se po okupaci Československa v roce 1968 přestěhoval do Kanady.

První seismograf na světě

Seismograf měří a zaznamenává velikost otřesů země (řecky seismos = zemětřesení a graphein = psát). Existují různé druhy a typy těchto přístrojů. Užívají je vědci k monitorování zemětřesení, jak přírodního, tak vzniklého lidskou činností, nebo geologové zkoumající ...

Kostarické ananasy a izotopy

Happy Planet Index vyhodnotil Kostariku jako zemi, která je nejvíce ohleduplná k životnímu prostředí (1. ze 140 zkoumaných zemí, ČR je 64.). Kostarika je navíc světovou jedničkou v produkci zdravých ananasů - bez reziduí umělých hnojiv. Na tom má lví podíl jaderná technologie.

Včasná změna střední školy může zachránit studenty, kteří by studium nedokončili

V letošním školním roce přijaly střední školy podle MŠMT 102,4 tisíce uchazečů. Většina žáků zvolila gymnázia nebo obory s maturitou, 30,6 tisíce se rozhodlo usilovat o výuční list. Podle dlouhodobých statistik kolem 35 tisíc středoškoláků ročně studium nedokončí.

Nejnovější video

Zrození nového ostrova

Po 53 letech se roku 2015 objevil na Zemi v souostroví Tonga nový ostrov. Turistům se podařilo jeho zrození z hlubin moře natočit. Vulkanická exploze vyvrhla prach do výšky 9 kilometrů. Vědce nyní nesmírně zajímá - představuje totiž krajinu podobnou té na Marsu. Eroze nových hornin může simulovat poměry, jaké byly na Marsu, když ještě na něm byla voda. (Zdroj NASA)

close
detail