Bez zařazení

Článků v rubrice: 409

Mezinárodní organizace IUPAC

Letos si připomínáme 100 let od založení předchůdce dnešní International Union of Pure and Applied Chemistry (IUPAC) - Mezinárodní unie čisté a aplikované chemie (1919-2019). Ihned po skončení Velké války (1914-1918), která začala být později nazývána první světovou, se v období od října 1918 do července 1919 uskutečnily tři konference, postupně v Londýně, Paříži a Bruselu, kde se setkali představitelé vědy vítězných států Dohody (25členné válečné koalice). Nejdříve byl v Londýně ustaven International Research Council (IRC) - Mezinárodní výbor pro výzkum - s cílem upravit narušené mezinárodní vztahy veškeré vědy a současně ustavit podřízené organizace pro jednotlivé vědní obory. Poté se z francouzské iniciativy sešlo 14. dubna 1919 v Paříži 49 zástupců chemických disciplín pěti spojeneckých dohodových zemí, aby založili mezinárodní konfederaci pro čistou a užitou chemii. Tyto aktivity jsou spojeny především se jmény tehdejšího prezidenta francouzské Societe de Chimie Industrielle inženýra Paula Kestnera (1856-1936), dalšího Francouze Henryho Louise (1856-1939) a Angličana Sira Williama Jacksona Poppeho (1870-1939), profesora krystalografie a stereochemie, vedoucího katedry chemie na Cambridge University. Všechny tehdejší státy světa byly vyzvány, aby vytvořily své národní orgány, které by do vznikající organizace mohly být začleněny. O dva dny později, tj. 16 dubna 1919, byly schváleny stanovy a zvolen první prezident konfederace Charles Moureu (1863-1929).

Fotogalerie (1)
Logo 100 let Mezinárodní unie pro čistou a aplikovanou chemii

Jen o tři měsíce později téhož roku následovala druhá konference v Londýně, kde byly stanovy doplněny a upřesněny. Těsně poté se setkání chemiků ze států Dohody (tedy bez zástupců Německa a jeho spojenců) uskutečnilo potřetí - tentokráte v Bruselu, kde byla tato konfederace změněna na unii, tedy International Union of Pure and Applied Chemistry (IUPAC). Přesné datum a místo zrodu nevládní, dobrovolné a neziskové vrcholné organizace chemiků je tedy 28. červenec 1919, Brusel. Tehdy se tam nová organizace stala také členem IRC. O něco později byli přijati zástupci neutrálních států, ale již od roku 1925 se i Německo a další země Trojspolku (aliance Německého císařství, Rakouska-Uherska a Italského království) postupně zapojovaly do mezinárodní vědecké spolupráce a jejich vědci se aktivně zúčastňovali všech akcí IUPAC. Prohlášení předních německých chemiků a fyziků (Haber, Nernst, Planck, Oswald aj.) z října 1914 o bezvýhradném souhlasu se způsobem vedení války na západě Evropy (rozuměj: nasazením jedovatých plynů), tzv. Manifest 93, zůstalo již ve stínu zapomnění.

Připojení Československa

Ve třicátých letech Jako první reprezentoval Československou republiku jeden z našich nejvýznamnějších chemiků, profesor Emil Votoček (1872-1950), který dosáhl světového uznání především v oblasti cukrů, ale byl také spoluautorem českého chemického názvosloví, jež je považováno za nejdokonalejší a nejdůmyslnější chemické názvosloví v národním jazyce vůbec. (Ony v hodinách chemie memorované koncovky -ný, -natý, -itý, -ičitý... atd.) Po ukončení druhé světové války se první konference IUPAC konala v Londýně v roce 1947, kde naši republiku zastupoval Ing. Dr. Vítězslav Veselý (1877-1964), tehdy profesor organické chemie na brněnské české technice.

Nové obory a společné chemické názvosloví

V letech padesátých došlo ve vývoji IUPAC k řadě restrukturalizací, vyvolaných mimo jiné vznikem nových vědních oborů (biochemie, makromolekulární chemie, jaderná chemie, katalýza aj.). V 60. a 70. letech bylo přijato několik důležitých dohod, například zvolení 12C jako standardu pro atomové váhy nebo definice molu jako sedmé jednotky Mezinárodní soustavy SI. IUPAC má také hlavní zásluhu na vytvoření moderního globálního „společného chemického jazyka“; mimo jiné sjednotila názvy několika prvků, které byly stále duplicitní (např. tungsten-wolfram) a stále průběžně pojmenovává prvky nové, objevované náročnými technikami v urychlovačích částic.

Význam IUPAC

Charakterizovat obrovský současný význam IUPAC a její aktivity lze ve stručnosti těžko. Vnesla a stále vnáší jednotící prvky nejen do práce chemiků, ale i řady odborníků v dalších oborech přírodních a technických věd a průmyslových technologií, standardizuje fyzikální konstanty, míry a váhy, názvy a symboly, organizuje vědecká setkání a mezinárodní spolupráci chemiků ve více než 80 státech, střeží dodržování jednotné chemické nomenklatury (názvy chemických prvků, anorganických a organických sloučenin a polymerů) a chemické terminologie (názvy chemických metod, pojmů a jevů). Názvy IUPAC jsou po celém světě přijímány jako oficiální, např. v zahraničním obchodě, legislativě (různé zákony týkající se používání chemických výrobků, životního prostředí a klasifikace toxických a zdraví škodlivých látek), uvádění názvů účinných látek v léčivech a licencích, atd. Tedy všude tam, kde by mohl chybný název chemické látky způsobit škodu, spor či záměnu.

Struktura IUPAC

V současné době má IUPAC velmi složitou organizační strukturu, tvořenou ve zjednodušení osmi divizemi: fyzikální a biofyzikální, anorganickou, organickou a biomolekulární, polymerní, analytickou, enviromentální, zdravotní, nomenklaturní a strukturní. Přidruženou organizací v IUPAC je také Česká společnost chemická (ČSCH), kterou zde zastupuje prof. RNDr. Jiří Vohlídal, CSc. Důstojnou připomínkou stého výročí bylo letošní 50. generální shromáždění (GA) a 47. světový chemický kongres IUPAC ve dnech 5. až 12. července v Paříži. Současným presidentem IUPAC je Christopher M. A. Brett, DPhil, DSc., profesor na nejstarší portugalské universitě v Coimbře, světově uznávaný odborník v oblasti elektroanalytické chemie a nositel Medaile České společnosti chemické.

Tesařík Bohumil
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Fyziklání 2024 - výsledky

Jako každý rok se i letos dne 16. 2. 2024 v Praze na letňanském výstavišti PVA EXPO Praha konala mezinárodní týmová fyzikální soutěž s názvem Fyziklání. Organizátorem již 18.

Baterie vydrží 50 let bez dobíjení

Vědci v Číně sestrojili jadernou baterii, která dokáže vyrábět energii až 50 let bez dobíjení. BV100 od společnosti Betavolt je menší než mince a obsahuje radioaktivní izotop niklu, který ...

Unikátní izraelský chladicí systém v Hodoníně

Dosavadní průtočné chlazení elektrárny Hodonín vodou z řeky mělo hlavně v létě omezenou kapacitu. Po několikaměsíčním testu přešel do ročního zkušebního provozu nový chladicí systém.

Výběr střední školy: Plno mají i učiliště

Na střední školy míří početně nejsilnější generace za poslední léta. V loňském roce se tisíce žáků nedostaly ani na „učňák“.

Nanosatelit a horkovzdušný balón pro nouzové širokopásmové připojení kdekoli

Výzkumný tým katalánské univerzity navrhuje komunikační systém umožňující záchranným službám pracovat bezpečně v obtížných situacích.

Nejnovější video

Jak funguje PCR test na coronavirus

Krásně a jednoduše vysvětleno se srozumitelnými animacemi. V angličtině.

close
detail