Bez zařazení

Článků v rubrice: 225

Venus Transit 2004

Letošní Medard projevil neobyčejné pochopení pro astronomická pozorování. Planeta Venuše přešla 8. června přes sluneční kotouč, sledována tisícovkami pozorovatelů v Evropě, Africe a velké části Asie.

Fotogalerie (1)
Ilustrační foto

Naposled mohli naši předkové spatřit tento vzácný úkaz před 122 lety. Americký časopis Harpers tehdy napsal: „Jen Bůh ví, jak bude vypadat věda, až nastane příští přechod Venuše. Ani naše vnoučata se nedožijí astronomických pozorování té doby a nezapojí se do nich.“ V roce 1882 si ani ten nejodvážnější vizionář nedokázal představit svět opředený digitálními sítěmi a nikdo netušil, že kolem Země budou kroužit umělé družice, s jejichž pomocí dokážeme určit polohu s přesností na metry.

Právě těchto vymožeností se rozhodli využít evropští astronomové, když zorganizovali projekt Venus Transit 2004. Mohl se do něj zapojit každý, kdo byl ochoten věnovat trochu času přípravám a vlastnímu pozorování vzácného úkazu.

České školy na špici
V 18. století nabízel přechod Venuše přes sluneční kotouč v podstatě jedinou rozumnou možnost, jak vypočítat vzdálenost Země od Slunce, takzvanou astronomickou jednotku. Aby mohli výpočet provést, museli ovšem astronomové pozorovat úkaz z různých částí světa. Cena, kterou za to platili, byla vysoká, často ta nejvyšší. Například z expedice, která se v roce 1769 vypravila na mexický poloostrov Baja California, se vrátil domů živý jediný muž – ale přivezl výsledky úspěšných pozorování.

Dokážou současní amatérští pozorovatelé, vybavení přesným časem, přístupem k internetu a údaji systému GPS, společně změřit astronomickou jednotku přesněji než profesionální astronomové minulosti? To byla jedna z otázek, kterou si tvůrci projektu Venus Transit 2004 kladli.
Na straně obyvatel 21. století nestály jen zmíněné vymoženosti techniky, ale také velký počet pozorovatelů. Zatímco dříve byla měření záležitostí odvážných jednotlivců, nyní se do projektu zapojily tisíce lidí. Přitom platí, že čím více údajů, tím přesnější by měla vypočtená hodnota astronomické jednotky být.

Dnes známe vzdálenost Země od Slunce velmi přesně, nic nás nenutí, abychom ji počítali znovu. Projekt Venus Transit 2004 měl spíše připomenout hrdinství dávných astronomů a především probudit v lidech zájem o astronomii a vědu obecně. Podle Dr. Richarda Westa, předsedy mezinárodního řídícího výboru projektu, se každý účastník mohl hodně dozvědět o pohybech těles ve sluneční soustavě, vzdálenostech v kosmu, rozměrech vesmíru, pátrání po planetách u jiných hvězd a podobně.
„Obáváme se, že mladí Evropané ztrácejí zájem o vědu a techniku. Spousta mladých lidí volí jiné profese, takové, které jim mnohem rychleji přinesou uznání a peníze. Historie nás ale učí, že společnost, v níž není nikdo, kdo by se věnoval vědě a technologiím, začne stagnovat,“ řekl dr. West při své květnové návštěvě Prahy. Letošní červen ale jakoby chtěl ukázat, že pro Českou republiku to neplatí. Do projektu se totiž zapojilo 117 škol, nejvíce ze všech zúčastněných zemí. Druhá Francie s nesrovnatelně vyšším počtem obyvatel se mohla pochlubit jen 100 zaregistrovanými školami.
Pozorovatelé měřili časy, kdy se okraj Venuše dotýkal okraje slunečního kotouče. Tyto okamžiky nastaly během přechodu celkem čtyři. Naměřené údaje odesílali účastníci po internetu do ústředí projektu v Paříži, kde probíhal vlastní výpočet vzdálenosti naší planety od Slunce. Čím více údajů astronomové v Paříži dostávali, tím přesnější vypočtená hodnota byla.

Osudný mrak
Vraťme se ještě na okamžik do historie. Pozoruhodný je příběh francouzského astronoma jménem Guillaume Le Gentil. Léta strávil na cestách, aby vzácný úkaz spatřil. V roce 1761 chtěl přechod Venuše pozorovat z Indie, ale oblast padla do rukou znepřátelených Angličanů. Le Gentil tedy zamířil na Mauricius, jenže to nestihl a kosmické divadlo zmeškal. Rozhodl se, že na ostrově počká na opakování jevu, ke kterému mělo dojít v roce 1769. Nakonec ale změnil plán a vyrazil zpět do Indie. Tentokrát se tam dostal, jenže se zrovna zatáhlo...
„Cestoval jsem skoro deset tisíc mil, křižoval oceány odloučen od rodné země jen proto, abych spatřil osudný mrak, který zakryl Slunce v tu nejméně vhodnou chvíli a oloupil mě o odměnu za můj žal a únavu,“ poznamenal si Le Gentil do deníku. Jeho útrapy tím ovšem nekončily. Po návratu zjistil, že jej příbuzní prohlásili za mrtvého a rozebrali si veškerý jeho majetek.

Jak tedy dopadlo neobvyklé sportovní utkání, v němž se utkali amatéři vybavení moderní technikou na jedné straně a profesionálové časů dávno minulých, zápasící s bouřemi, nemocemi, chamtivými příbuznými a jinými nástrahami osudu, na straně druhé? Zpočátku se zdálo, že současní pozorovatelé zvítězili na celé čáře: výpočty pařížské centrály stanovily astronomickou jednotku s přesností vyšší než 30 tisíc kilometrů, zatímco v 18. století dosahovala chyba několik milionů km. Udivující přesnost současných měření je ovšem nutné přičíst na vrub především zvolené matematické metodě. „Je jasné, že máme jiné podmínky než astronomové minulých století, protože lépe známe všechny parametry, které jsou součástí výpočtu,“ stojí na itnernetových stránkách projektu.
Pařížští vědci se ale rozhodli spočítat vzdálenost Země od Slunce ještě jinou metodou, která by lépe zohlednila chyby a nepřesnosti, jichž se jednotliví pozorovatelé dopustili. Výsledek však zatím ústředí projektu neoznámilo.

Profesionální i amatérští astronomové po celé Evropě otevřeli své observatoře školám i veřejnosti a uspořádali pozorování na náměstích a dalších netradičních místech. Například na Maltě se pozorování konala v zahradách užívaných v 16. a 17. století maltézskými rytíři. Nezahálely ani hvězdárny v České republice. Astronomický ústav AV v Ondřejově zpřístupnil pro pozorování úkazu pět svých dalekohledů, které jsou jinak veřejnosti nedostupné. V laboratoři slunečního spektrografu mohli uskutečnit svá měření žáci místní školy. Úpická hvězdárna uspořádala pozorování nejen ve svých prostorách, ale i na náměstí v Turnově. Podobně postupovaly i další hvězdárny. Mnohé školy provedly vlastní měření, přičemž vycházely z instrukcí uveřejněných na internetu a ve speciálním vydání časopisu Astropis, který čeští organizátoři rozeslali do všech gymnázií.
Ve spolupráci s Britskou radou se uskutečnila také soutěž středních škol. Ve sportovní terminologii bychom ji mohli nazvat moderním trojbojem, který prověřil dovednosti studentů v astronomii, informatice a angličtině. Úkolem bylo vytvořit webové stránky o přechodu Venuše v české i anglické verzi. Zástupci deseti nejlepších škol byli v červnu pozváni do Prahy, kde na půdě Britské rady prezentovali své práce v angličtině. Soutěž měla překvapivě vysokou úroveň a vynikající angličtina českých studentů byla překvapením i pro rodilé mluvčí, pracovníky Britské rady. Tři vítězové soutěže ji bezpochyby uplatnili i v červenci během pobytu na Londýnském mezinárodním fóru mladých vědců, kde se zúčastnili přednášek o aktuálních vědeckých problémech na univerzitách v Oxfordu nebo Cambridgi a navštívili významné průmyslové a výzkumné ústavy a muzea v Londýně.

Dr. Stanislav Štefl, Astronomický ústav AV ČR
Martin Uhlíř, redaktor Lidových novin

TIP PRO VÁS
Ve spolupráci s Britskou radou se uskutečnila také soutěž středních škol. Ve sportovní terminologii bychom ji mohli nazvat moderním trojbojem, který prověřil dovednosti studentů v astronomii, informatice a angličtině. Úkolem bylo vytvořit webové stránky o přechodu Venuše v české i anglické verzi. Zástupci deseti nejlepších škol byli v červnu pozváni do Prahy, kde na půdě Britské rady prezentovali své práce v angličtině. Soutěž měla překvapivě vysokou úroveň a vynikající angličtina českých studentů byla překvapením i pro rodilé mluvčí, pracovníky Britské rady. Tři vítězové soutěže ji bezpochyby uplatnili i v červenci během pobytu na Londýnském mezinárodním fóru mladých vědců, kde se zúčastnili přednášek o aktuálních vědeckých problémech na univerzitách v Oxfordu nebo Cambridgi a navštívili významné průmyslové a výzkumné ústavy a muzea v Londýně.

http://vt-2004.astro.cz

http://www.vt-2004.org

Marek Uhlíř
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Vláknové baterie pro chytré oblečení

Váš vlněný svetr vám jednou možná bude napájet elektronické přístroje, a to díky iontolithiovým bateriím podobným vláknům. Chytré oblečení budoucnosti bude vybaveno senzory, které budou neustále sledovat životně důležité funkce a kontrolovat váš zdravotní stav.

Století fyzikálních objevů

Objevy, které změnily ve dvacátém století fyzikální obraz světa a ovlivnily náš každodenní život: právě o nich pojednává kniha znamenitého popularizátora vědy, Ivo Krause. Seznamuje nás nejen s objevy, ale hlavně s lidmi – vědci.

Kontroverze největší přehrady Tři soutěsky

„Tři soutěsky“ je název největší přehrady na světě. Je dlouhá 2 km a při její výstavbě se spotřebovalo 27 milionůkrychlových metrů betonu. Její vodní nádrž je dlouhá 600 km, široká několik set metrů a umožňuje lodní dopravu až do města Chongquing, které ...

Chammurapiho zákoník o lékařském právu

První zákony o odměňování lékařů i o jejich postihování za chybné zákroky jsou staré téměř 4 000 let. Celý Chammurapiho kodex (pochází přibližně z roku 1686 př. n. l., uvádí se též 1800 př. n. l.

Moderní toxikologie v rozšířeném vydání

Zájem čtenářů odborné literatury vyvolal další aktualizované a rozšířené vydání ojedinělé publikace věnované moderní toxikologii. Knihu „Toxikologie. Interakce škodlivých látek s živými organismy, jejich mechanismy, projevy a důsledky.“ autora doc.

Nejnovější video

Jak funguje jaderná elektrárna

Půvabný kreslený film velmi výstižně vysvětluje, jak funguje takové složité dílo, jako je jaderná elektrárna. To se opravdu tvůrcům z Akademie věd, projektu Otevřená věda a panu Wagnerovi z ÚJV Řež povedlo.

close
detail