Nové jaderné projekty pro Evropu
Nejen Česká republika, která v právě probíhajícím výběrovém řízení poptává 4 nové jaderné bloky, ale i další evropské země plánují rozvoj jaderné energetiky.
Před sto lety – 29. září 1901 – se narodil Enrico Fermi, italský fyzik. Dalo by se říci, že spatřil světlo světa takřka současně se zrozením „atomového věku“. Vždyť právě tehdy, na přelomu 19. a 20. století, konali své pokusy A. H. Becquerel, manželé Curiovi či E. Rutherford a svět se s úžasem dozvídal o existenci radioaktivity.
Zlatou dobou jaderné fyziky byla 30. léta 20. století. Nejlepší mozky Evropy odhalovaly stále nová tajemství hmoty. Roku 1932 byly objeveny neutrony, o rok později umělá radioaktivita. Také Fermi byl už připraven. Až dosud spíše teoretik, rozhodl se v roce 1934 po prostudování zpráv o objevu umělé radioaktivity zahájit experimenty s jejím vyvoláním pomocí neutronů. Neutrony Fermi bombardoval postupně všechny prvky Mendělejevovy soustavy. Po bombardování uranu, tehdy posledního prvku s číslem 92, zjistil, že výsledný produkt obsahuje více aktivních prvků a výsledky měření neodpovídají žádnému z dosud známých prvků v Mendělejevově soustavě. To vzbudilo obrovský zájem vědecké veřejnosti, a nezůstalo jen u světa vědy. Krátce na to oznámily New York Times: "Itálie vyrábí 93. prvek bombardováním uranu."
Vědcům však sluší skepse, a to především k vlastním objevům. Fermi jí byl schopen a své pochybnosti o "novém prvku" neskrýval. Trvalo celé čtyři roky než se jaderným fyzikům a chemikům podařilo objasnit, co se ve skutečnosti stalo: Fermi rozštěpil jádro uranu.
Fermi toto poznání bez problémů přijal, na jeho základě vypracoval vlastní model štěpení a současně teorii o uvolňování dalších neutronů při štěpení uranu - myšlenku samovolné řetězové reakce. V té době už nežil v rodné Itálii, odkud jej vyhnaly černé košile fašistů, ale v azylu v USA. Atomové bádání se z teoretické oblasti pomalu přesunuje do světa praxe - a cesta k prvnímu jadernému reaktoru je otevřena.
První umělou řetězovou reakci v prvním jaderném reaktoru na světě spustil Fermi 2. prosince 1942. Nedivme se, že se tak stalo ve zcela nezvyklém prostředí - na bývalém chicagském univerzitním stadionu.
Velké osobnosti se občas "utnou". Fermiho žena Laura o tom vyprávěla příznačnou historku. Ještě v Itálii bývalo v jejich bytě přes zimu velmi chladno. Paní Laura to chtěla vyřešit nahrazením jednoduchých oken dvojitými. Velký fyzik usedl a hbitě spočítal, že takto získaná úspora bude zcela zanedbatelná. Praktickou manželku však nepřesvědčil, okna nechala zdvojit - a v bytě bylo rázem teplo. Překvapený Fermi své výpočty překontroloval a zjistil, že jsou správné, jen desetinná čárka se mu zatoulala na špatné místo.
Nejen Česká republika, která v právě probíhajícím výběrovém řízení poptává 4 nové jaderné bloky, ale i další evropské země plánují rozvoj jaderné energetiky.
Vývoj solární energetiky v roce 2023 v Česku opět výrazně přidal na rychlosti. Podle dat Solární asociace se postavil téměř 1 gigawatt nových fotovoltaických elektráren (FVE), celkem jich vzniklo skoro 83 000.
O SMR, malých modulárních reaktorech, jsme již psali několikrát. Ze souhrnného materiálu NEA (Jaderné energetické agentury OECD) jsme pro čtenáře Třípólu vybrali přehledy jednotlivých projektů (stav v r.
Růst výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (OZE) a růst počtu elektrických vozidel (EV) je klíčem ke globálnímu snížení závislosti na fosilních palivech, snížení ...
Když čtete tyto řádky, pracuje vysoce sofistikovaný biologický stroj – váš mozek. Lidský mozek se skládá z přibližně 86 miliard neuronů a řídí nejen tělesné funkce od vidění ...
Krásně a jednoduše vysvětleno se srozumitelnými animacemi. V angličtině.