Ivan Štoll, fyzik, pedagog a popularizátor fyziky (1935 - 2017)

Když se v letošním roce rozhodla vědecká rada Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze vyjádřit poděkování doc. Štollovi za celoživotní obětavou práci pro fakultu jmenováním emeritním akademickým pracovníkem, její členové nemohli tušit, že dalším sdělením vedení fakulty pro média a širokou veřejnost, bude zanedlouho zpráva s datem 4. září 2017 o jeho úmrtí v nedožitých 82 letech.

Doc. Ing. Ivan Štoll, CSc., byl český jaderný fyzik, vysokoškolský pedagog a popularizátor vědy, veřejnosti známý jako odborník na kulový blesk, autor řady středoškolských a vysokoškolských učebnic a desítek odborných a populárních publikací z fyziky a jejích dějin. Ještě v roce 2017 se podílel jako spoluautor na prvním vydání základní vysokoškolské učebnice Klasická teoretická fyzika (Karolinum) svými poznatky o historických souvislostech a osobnostech odhalujících přírodní zákonitosti v takových oblastech, jako je mechanika, teorie relativity, elektromagnetické pole a obecná teorie klasických polí. Ve všech svých pracích představuje fyziku jako vzrušující vědu, díky níž člověk nevychází z úžasu nad dokonalostí přírody a vesmíru.

Fyzika života

Narodil se v roce 1935 v Moskvě, kde několik let působil jeho otec Ladislav Štoll (někdejší kulturní ideolog KSČ, marxistický literární kritik a dohlížitel na českou socialistickou poezii) jako redaktor Rudého práva a překladatel marxisticko-leninské literatury. Po absolvování základního a středoškolského vzdělání (1942 - 1953) studoval na matematicko-fyzikální fakultě UK (1954-1955) a odtud přešel na Fyzikální fakultu Moskevské státní university, kde se věnoval fyzice atomového jádra. Po návratu krátce pracoval v Ústavu jaderných výzkumů v Řeži u Prahy. Od roku 1962 celý svůj další profesní život spojil s Fakultou jadernou a fyzikálně inženýrskou ČVUT v Praze, kde působil téměř neskutečných 54 let jako pedagog (oceněný v roce 2000 medailí J. A. Komenského), vedoucí katedry fyziky (1972-1991) a děkan (1973-1988). V letech 1968 až 1970 pobýval na odborné stáži v Kanadě na Saskatchewanské univerzitě v Saskatoonu. Jeho odborným zájmem byla fyzika plazmatu, kvantová elektronika a v posledních desetiletích plodného života i historie vědy a techniky. Podílel se na popularizaci české jaderné energetiky a na organizačním zajišťování výstavby lehkovodního zkušebního jaderného reaktoru VR 1 „Vrabec“ v Praze-Tróji, který slouží jako pomůcka studentům a mladým vědcům českých a zahraničních technických fakult.

Neúnavný popularizátor

Od 60. let minulého století byl vedle odborných sdělení autorem nebo spoluautorem řady popularizačních publikací pro mládež a širší čtenářkou obec (Tajemství kulového blesku, Podivuhodné přírodní úkazy, Svět očima fyziky, Objevitelé přírodních zákonů, Věda a technika v českých zemích, Energie pro 21. století), středoškolských a vysokoškolských učebnic a skript (Elektřina a magnetismus, Úvod do kvantové radiotechniky, Klasická teoretická fyzika, Teoretická fyzika, Mechanika, Výběr fyzikálních úloh, Fyzika pro gymnázia - Fyzika mikrosvěta, Fyzika pro netechnické obory, Fyzika pro 9. ročník základní školy a četných prací o historii přírodních věd a osudech slavných vědců (Praha - jeviště vědy, Jan Marek Marci - první český fyzik, Christian Doppler - Pegas pod jařmem, Archimedes - největší vědec starověku). Popularizoval využití laserů (Paprsek budoucnosti, Lasery a optoelektronika), byl koordinátorem a odborným redaktorem českého překladu Feynmanových Přednášek z fyziky a ediční řady Velké postavy vědeckého nebe. V roce 2009 vydal souvislé a podrobné (téměř 600 stran) Dějiny fyziky od prvopočátku až po současnou moderní fyzikální vědu založenou na přesných experimentech a matematické teorii - tedy od Archimedovy páky až po největší moderní urychlovače částic. V knize seznamuje čtenáře s nejvýznamnějšími událostmi a objevy i s osudy jejich tvůrců. Neméně zajímavé jsou omyly a zákruty této dlouhé cesty, spory o prvenství, objevy zapomenuté i znovu objevované. Publikace obdržela v roce 2010 cenu rektora ČVUT za prestižní vědeckou monografii. Na vydávání Štollových spisů se v průběhu času podílelo několik nakladatelství, např. Prometheus, Karolinum, Fragment, Academia aj. K nejvýraznějším počinům v oblasti televizní tvorby patří scénáristická spolupráce na dvanáctidílném seriálu České televize Praha - jeviště vědy, při které spolupracoval se svým mladším synem prof. MgA. Martinem Štollem, Ph. D. (1973), absolventem FAMU, pedagogem, režizérem, dokumentaristou (tvůrcem okolo čtyřiceti dokumentárních snímků). Dalším členem vědecké rodiny Štollových je starší syn Mgr. Pavel Štoll, Ph. D. (1964), lettonista, překladatel a tlumočník z lotyšského jazyka, působící jako zástupce ředitele Ústavu východoevropských studií Filozofické fakulty UK v Praze (autor populárně naučných publikací Lotyšská kultura a Jednota bratrská, Slovník pobaltských spisovatelů, Zkušenosti a vztahy: Lotyšská a česká společnost ve 20. století).

Podle katalogu Národní knihovny se docent Štoll podílel na vzniku více než padesáti knih. Všechny se týkají fyziky, až na jedinou, která nese název Radil jsem se s vlky: setkání s kanadskými a americkými indiány. Esejisticky laděná knížka je výsledkem čtyřicetiletého autorova soustavného zájmu o svět severoamerických indiánů, o kterých podává autentické svědectví a konfrontuje je s naším vlastním kulturním světem. Širší kontext nabyl při studijním pobytu v Kanadě, opakovaných cestách napříč Severní Amerikou a následným studiem dalších, u nás nedostupných pramenů.

Na jednoho člověka je to suma sumarum práce obdivuhodná a inspirativní. Spolu s prof. RNDr. Ivo Krausem, DrSc., FEng., dr. h. c., patří Ivan Štoll k našim nejznámějším a nejplodnějším popularizátorům fyziky a její historie.