Biografie

Článků v rubrice: 166

Vojtěch Jarník

Koncem letošního roku si v kalendáři české vědy a techniky připomeneme 120. výročí narození významného českého matematika a vysokoškolského pedagoga prof. RNDr. Vojtěcha Jarníka, DrSc., jedné z nejvýznamnějších učitelských a vědeckých osobností na Univerzitě Karlově ve 20. století. Byl to člověk, který se zahleděl do čísel, ale hlava se mu nezatočila natolik, aby neviděl okolní svět.

Fotogalerie (1)
Portrét Vojtěcha Jarníka (zdroj MFF UK)

Již rodinný původ mu zajistil výhodné místo na startovní dráze do života. Narodil se 22. prosince 1897 a vyrůstal v pražském intelektuálním prostředí kulturního činitele, překladatele a filologa Jana Urbana Jarníka (1848-1923), který působil od roku 1882 jako první mimořádný profesor srovnávací jazykovědy a románských jazyků (se zaměřením na rumunštinu a albánštinu) na nově zřízené české univerzitě v Praze. Věnoval se také starofrancouzskému jazyku a literatuře, ale především zde založil jako první v Rakousku seminář pro románskou filologii. Snažil se také o zlepšení sociální situace nemajetných studentů v takové míře, že byl za svoji obětavou péči přezdíván "otcem studentstva" a zvolen čestným členem většiny studentských spolků. Ve své době si získal všeobecnou úctu nejen v Čechách (zejména na rodném Potštejnsku), ale rovněž ve Francii a Rumunsku. Ve šlépějích svého otce kráčel jeho starší syn Hertvík Jarník (1877-1938), rovněž profesor romanistiky na Masarykově univerzitě v Brně a později ředitel zdejší Zemské knihovny.

47 let na katedře matematiky

Z takového rodinného prostředí coby absolvent První české reálky v Ječné ulici nastoupil druhorozený syn Vojtěch Jarník roku 1915 ke studiu matematiky a fyziky na Filozofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze (dnešní Univerzita Karlova). V roce 1919 vykonal zkoušku učitelské způsobilosti z fyziky a o rok později z matematiky. Ve studiu však pokračoval a v roce 1921 obhájil svoji práci O kořenech funkcí Besselových na nově zřízené Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy (1920) a získal zde titul doktora přírodních věd (RNDr.). Ještě za studií působil v letech 1919-1921 jako asistent profesora Jana Vojtěcha na české technice v Brně. V roce 1921 přijal nabídku prof. PhDr. Karla Petra (1868-1950) na místo asistenta na katedře matematiky Přírodovědecké fakulty UK. Byl to také počátek jeho 47letého působení na jeho alma mater. V roce 1925 se na univerzitě habilitoval z matematiky prací O mřížových bodech v rovině. Již v roce 1929 byl jmenován mimořádným a o šest let později řádným profesorem matematiky. Pracoval zde až do roku 1967/1968, kdy odešel do penze.

Na skok v Německu

V letech 1923 až 1925 a 1927 až 1928 si "odskočil" na proslulou univerzitu v Göttingenu, kde byl žákem předního německého matematika židovského původu profesora Edmunda Landaua (1877-1938), zabývajícího se analytickou teorií čísel a komplexní analýzou (vyhnaného nacisty v roce 1933 z veškerého německého školství).

Skvělý pedagog

Po skončení druhé světové války se profesor Jarník vrátil v roce 1945 k pedagogické a vědecké práci. V letech 1947-1948 byl děkanem Přírodovědecké fakulty UK, děkanem Matematicko-fyzikální fakulty UK (1959-1960), v letech 1950-1953 proděkanem obou těchto fakult a prorektorem UK. V roce 1946 se stal členem České akademie věd a umění a po založení Československé akademie věd (ČSAV) v roce 1952 byl jmenován akademikem a prvním předsedou její matematicko-fyzikální sekce (1952-1955). Již od roku 1916 byl členem Jednoty československých matematiků a fyziků (od roku 1962 jejím čestným členem) a členem jejího výboru. Téměř 15 let (1935-1950) redigoval matematickou část Časopisu pro pěstování matematiky a fyziky. Od roku 1935 byl také členem redakční rady tehdy nově vzniklého mezinárodního časopisu Acta Arithmetica, zaměřeného zejména na teorii čísel. Za svoje dílo a tvůrčí výkony, které obohatily lidské poznání v oboru matematických věd, obdržel jako projev uznání bývalého režimu nejvyšší vyznamenání (Řád práce, Řád republiky, státní cenu).

V zaujetí čísly

Svými více než 90 vědeckými pracemi zasáhl do mnoha odvětví matematiky. Jeho hlavním oborem byla teorie čísel, zvláště teorie mřížkových bodů v kruhu (studoval tzv. Gaussův problém pro křivky jiné než kružnice, speciálně pro případ elipsoidu), diofantické aproximace (teorie diofantických aproximací zkoumá, proč se některá čísla aproximují racionálními čísly lépe než jiná), geometrie čísel (zejména Minkovského nerovnosti pro konvexní tělesa), trigonometrické řady a především matematická analýza (týká se jí zhruba 60 z celkem 90 Jarníkových článků), zejména teorie funkcí reálné proměnné. V roce 1930 poprvé popsal v teorii grafů algoritmus hledající minimální kostru souvislého ohodnoceného grafu; tento Jarníkův algoritmus znovuobjevil roku 1957 americký matematik Robert C. Prim a v zahraničí je znám spíše pod jeho jménem. Rozsáhlá je také Jarníkova publikační činnost v oblasti historie matematiky, projevující se především ve studiu "matematického odkazu" předního pražského filozofa a matematika evropského formátu 19. století Bernarda Bolzana (178-1848). Teprve díky Jarníkovi (Bolzano a základy matematické analýzy) mu dokázala složit hold až doba pozdější.

Oblíbený u studentů

Zásadním společenským přínosem bylo Jarníkovo pedagogické působení. O své milované exaktní vědě dokázal nejen psát, ale také ji mistrně učit. Uměl přístupně vyložit i nejnáročnější partie matematiky, jeho přednášky jiskřily nápady a tak není divu, že byl mezi svými studenty velmi oblíbený. Hlavním dílem byla čtyřsvazková monografická učebnice matematické analýzy Diferenciální počet I a II a Integrální počet I a II o téměř dvou tisících stranách vydaná v letech 1946 až 1955. Dočkala se několika dalších vydání (až do roku 1984) a je dodnes základem matematického vzdělání pro několik generací českých a slovenských matematiků, fyziků a inženýrů. Další publikací podobného zaměření je Diferenciální rovnice v komplexním oboru vydaná v roce 1972. Duchovní odkaz populárního profesora udržují studenti "Matfyzu" v každoročně se opakující tradiční recesi - neformálním přijímacím aktu nových studentů, tzv. jarníkování. Po slibu jsou nastoupení prváci "praštěni" do hlavy učebnicemi integrálního a diferenciálního počtu, prvními dvěma díly Jarníkovy matematické analýzy.

Akce na oslavu Vojtěcha Jarníka

Od roku 2002 se vždy před prvním zasedáním vědecké rady Matematicko-fyzikální fakulty UK v novém akademickém roce koná v posluchárně V. Jarníka prestižní Jarníkovská přednáška, důstojná a úměrná odkazu, který profesor Jarník zanechal. Mezi přednášejícími matematiky najdeme jména našich i zahraničních vědeckých celebrit; Letos pohovořil prof. Dr. Hans Georg Feichtinger z Vídeňské univerzity na téma Fourierových transformací v 21. století. Po Vojtěchu Jarníkovi je také pojmenována Mezinárodní matematická soutěž „Vojtěch Jarník International Mathematical Competition“, kterou každoročně pořádá pro vysokoškolské studenty Přírodovědecká fakulta Ostravské univerzity a do Ostravy se na ni sjíždějí soutěžící z celé Evropy. Vojtěch Jarník se sice zahleděl do čísel, ale hlava se mu z nich nezatočila tak, aby neviděl okolní reálný svět. Velmi miloval komorní hudbu a byl nadaným houslistou. Během pravidelných pobytů na letním bytě ve východočeském Potštejně založil hudební tradici tohoto dříve rušného lázeňského města v romantickém údolí Divoké Orlice. Tento výjimečný učitel, který dokázal nadšení pro matematiku přenést na své početné studenty, zemřel 22. září 1970 v Praze ve věku 72 let a je pohřben na břevnovském hřbitově.. Pro svoje široké vzdělání, takt a čistý lidský charakter byl oblíben a hluboce si ho vážili všichni kolegové i studenti, kteří jej poznali.

Výběr z použité literatury a pramenů:

Encyklopedická edice LISTY. Matematici. Encyklopedický dům, Praha 1998.

Jarník, V.: Bolzano a základy matematické analýzy. JČSMF, Praha 1981.

Churáň, M. a kol.: Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století. Nakladatelství Libri, Praha 1994.

Kořínek, V., Vyčichlo, F.: Akademik Vojtěch Jarník šedesátníkem. Pokroky matematiky, fyziky a astronomie. 3 (1958), 1-8.

Kurzweil, J.: Sedmdesátiny akademika Vojtěcha Jarníka. Časopis pro pěstování matematiky. 92 (1967), 486-489.

Kurzweil, J., Novák, B.: Zemřel profesor Vojtěch Jarník. Časopis pro pěstování matematiky. 96 (1971), 307-337.

Netuka, I.: Vzpomínka na profesora Vojtěcha Jarníka. Pokroky matematiky, fyziky a astronomie. 43 (1998), 171-173.

Ottův slovník. Osobnosti Česka. Ottovo nakladatelství, Praha 2008.

Rektorys, K. a spol.: Přehled užité matematiky. Prometheus, Praha 2003.

Tesařík, B.: Před sto lety se narodil český matematik a pedagog Vojtěch Jarník. Jemná mechanika a optika. 11-12 (1997), 359.

Tesařík Bohumil
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Jak naučit nanočástice tančit

Českým vědcům z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR se jako prvním na světě podařilo kontrolovaně rozpohybovat nanočástice na povrchu grafenu. To se dosud pro svou náročnost a delikátnost žádnému vědeckému týmu na světě nepodařilo.

Nahradí technologie CCU technologii CCS?

O oxidu uhličitém a jeho možném vlivu na klimatické změny už bylo napsáno a řečeno mnoho. I kdyby jeho rostoucí koncentrace v ovzduší globální oteplování nezpůsobovala, je na místě otázka, zda by bylo možno z atmosféry tento plyn odebírat a něco z něho vyrábět.

Kdo vyřeší největší problém elektřiny, dostane Nobelovku

Největší brzdou rozvoje světové energetiky je, že lidstvo dosud neumí ve velkém skladovat elektřinu. Od roku 1882, kdy byla postavena první přečerpávací elektrárna, tedy jediný zatím známý fungující způsob, jsme se v řešení tohoto problému příliš neposunuli.

Zavrženíhodné umění matematické jest zakázáno především

S úsměvným titulkovým citátem z Kodexu císaře Justiciána I. z roku 529 n. l. se vydáme po stopách jednoho z nejvýznamnějších českých matematiků 20. století, Eduarda Čecha, a to při příležitosti 125. výročí jeho narození.

Project Debater - umělá inteligence diskutuje na odborné téma

V prostorách společnosti IBM Watson West v San Francisku proběhla první živá veřejná debata mezi systémem umělé inteligence (AI) a člověkem. AI systém z dílny IBM pojmenovaný Project Debater a přebornice v debatování Noa Ovadia měly za úkol si připravit ...

Nejnovější video

Zrození nového ostrova

Po 53 letech se roku 2015 objevil na Zemi v souostroví Tonga nový ostrov. Turistům se podařilo jeho zrození z hlubin moře natočit. Vulkanická exploze vyvrhla prach do výšky 9 kilometrů. Vědce nyní nesmírně zajímá - představuje totiž krajinu podobnou té na Marsu. Eroze nových hornin může simulovat poměry, jaké byly na Marsu, když ještě na něm byla voda. (Zdroj NASA)

close
detail