Klimatizace viníkem růstu spotřeby elektřiny?

Nová analýza IEA (Mezinárodní energetické agentury) ukazuje naléhavou potřebu zlepšit efektivitu chlazení, protože celosvětová poptávka po energii pro chlazení se v roce 2050 ztrojnásobí! Rostoucí používání klimatizačních jednotek v domácnostech a kancelářích po celém světě bude podle nejnovější analýzy Mezinárodní energetické agentury jedním z nejvyšších motorů světové poptávky po elektřině v příštích třech desetiletích. Zřejmě budou potřeba nějaká politická opatření - např. důraz na zlepšení účinnosti.

Celosvětová poptávka po energii pro klimatizační jednotky vzroste do roku 2050 třikrát, což si vyžádá nové elektrárny produkující srovnatelný objem elektrické energie, jako mají Spojené státy, EU a Japonsko dohromady. Celosvětová zásoba klimatizačních jednotek v budovách do roku 2050 vzroste na 5,6 miliardy (dnes je to 1,6 miliardy). V příštích 30 letech by se tedy muselo prodávat 10 nových air conditioning jednotek každou vteřinu.

Deset procent spotřeby

Používání klimatizačních zařízení a elektrických ventilátorů představuje již teď zhruba pětinu celkové spotřeby elektrické energie v budovách po celém světě - nebo 10 % celkové spotřeby elektrické energie v celosvětovém měřítku. Jelikož se však v mnoha rozvojových zemích zlepšují příjmy a životní úroveň, růst poptávky po klimatizacích v teplejších oblastech se zvýší. Očekává se, že jejich používání bude po průmyslu druhým největším zdrojem globálního růstu poptávky po elektřině a v případě spotřeby budov nejsilnějším faktorem do roku 2050.

Různá účinnost

Dodávání elektrické energie těmto spotřebičům znamená velké náklady a důsledky pro životní prostředí. Jedním z klíčových faktorů je značně rozdílná účinnost nových klimatizačních jednotek. Například jednotky prodávané v Japonsku a Evropské unii jsou obvykle o 25 % efektivnější, než ty prodávané ve Spojených státech a v Číně. Zlepšení účinnosti by mohlo snížit růst poptávky po energii na klimatizaci na polovinu. Znamenalo by to zavést povinné standardy energetické náročnosti. "Rostoucí poptávka po elektrické energii pro klimatizaci je jedním z hlavních slepých míst dnešní energetické debaty," řekl Dr. Fatih Birol, výkonný ředitel IEA. "Vzhledem ke stoupajícím příjmům bude vlastníků klimatizačního zařízení rychle přibývat, a to zejména v rozvíjejícím se světě. Přinesou větší pohodlí a zlepší každodenní život, ale je nezbytné zdůrazňovat výkonnost těchto systémů. Zatím jsou jejich standardy úplně jinde, než kde by měly být."

Speciální zpráva IEA

Zpráva The Future of Cooling (Budoucnost chlazení, https://www.iea.org/cooling/) identifikuje hlavní politická opatření. V scénáři účinného chlazení, který je v souladu s cíli Pařížské dohody, IEA zjistila, že přísnými minimálními normami energetické náročnosti a dalšími opatřeními, jako je označování, by se průměrná energetická účinnost klimatizací po celém světě mohla do roku 2050 více než dvakrát zlepšit. To by výrazně snížilo potřebu vybudovat novou elektrickou infrastrukturu s cílem uspokojit rostoucí poptávku. Efektivnější chlazení by také bylo cenově přijatelnější, bezpečnější a udržitelnější a ušetřily by investiční, palivové a provozní náklady až 2,9 bilionu USD. Růst poptávky po chlazení bude obzvláště důležitý v souvislosti s globálním oteplováním v teplejších oblastech světa. Dnes má klimatizaci méně než třetina domácností ve světě. V zemích jako Spojené státy a Japonsko je to však více než 90 % domácností. V nejžhavějších částech světa, kde žije odhadem 2,8 miliardy lidí, je to pouhých 8 %.

Solární elektrárny nepomohou

Největší nárůst se děje v rychle rostoucích zemích, jako je Indie, kde by podíl klimatizací na spotřebě elektřiny ve špičkovém zatížení mohl v roce 2050 dosáhnout 45 %, a to z dnešních 10 %. To bude vyžadovat velké investice do nových elektráren, takových, které splní špičkové nároky na spotřebu energie v noci, což nelze dosáhnout technologií fotovoltaických zařízení. "Stanovení vyšších standardů účinnosti pro chlazení je jedním z nejjednodušších kroků, které mohou vlády přijmout, aby snížily potřebu nových elektráren a současně snížily emise a finanční náklady," řekl Dr. Birol.

Klimatizace přibývají i u nás

I český spotřebitel si žádá v horkých dnech komfortu klimatizace. Klimatizační jednotky nabízí např. česká firma ENBRA. Jako volitelné příslušenství si k nim můžete opatřit i modul pro připojení k Wi-Fi síti. Díky němu je možné klimatizaci připojit k domácí síti a snadno ji ovládat ze speciální aplikace v mobilním telefonu. Aplikace pro mobilní operační systémy Android a iOS, která je zdarma ke stažení v obchodech Google Play a Apple AppStore, umožňuje nastavovat a sledovat činnosti klimatizačního zařízení na dálku přes internet. "Uživatel si díky tomu může snadno na dálku nastavit například vychlazení místnosti před návratem z práce či dovolené, změnit či opravit časovač chlazení a mnoho dalšího,“ popisuje Ivo Zabloudil, produktový manažer společnosti ENBRA. „Máte svoji klimatizaci stále pod kontrolou. To se hodí například v situaci, kdy ji před odchodem z domu zapomene vypnout. Prostě to uděláte kdykoli na dálku z mobilu“. A ušetříte peníze i elektřinu!

Budoucnost chlazení (The future of Cooling) je druhou zprávou IEA, která se zaměřuje na "slepé skvrny" globálního energetického systému. Byla vydána v červenci 2017. Další z této série - Budoucnost petrochemikálií - bude zkoumat způsoby budování udržitelnějšího petrochemického průmyslu. Bude vydána v září.

Zdroj: iea.org/cooling