Jaderná fyzika a energetika

Článků v rubrice: 262

Nové radiační riziko v letecké dopravě

Na povrchu země nás chrání před kosmickým zářením atmosféra.  Lety ve vysokých výškách nás však vystavují kosmickým paprskům mnohem více a obdržená radiační dávka při letu z Londýna do Tokia se přibližně rovná radiační dávce při rentgenovém vyšetření plic. Magnetické pole Země nás do značné míry před kosmickým zářením chrání, přesto se ukazuje, že vysoko v atmosféře existují záhadné radiační oblasti, které mohou představovat dosud neznámé zdravotní riziko.

Fotogalerie (1)
Pohoří Pamir dosahující přes 7 000 m. n. m. je z letadla jako vlnky na krajině. V takových výškách je silné elektromagnetické záření. (Foto Marie Dufková)

Výzkumné lety financované NASA v rámci programu ARMAS (Automated Radiation Measurements for Aerospace Safety) odhalily existenci zón, kde úrovně radiace mohou být až dvojnásobně vyšší než je obvyklé. Letecké linky by se měly v budoucnosti těmto oblastem vyhýbat, aby minimalizovaly rizika pro cestující a zejména posádky, které létají opakovaně a často.

Třetí zdroj kosmického záření?

U 265 letů byly radiační úrovně běžně očekávané, ale u nejméně šesti letů byly vyšší. Vypadalo to, jako kdyby letadlo proletělo radioaktivním mrakem, přestože v oblasti žádný nebyl.  W. Kent Tobiska, hlavní výzkumník ze Space Environment Technologies, Los Angeles, uvedl, že hlavní zdroje záření, tj. kosmické paprsky a sluneční vítr, nemohly toto zvýšení způsobit. Měření poukázala na jakousi dosud neznámou třetí složku. Občasný nárůst radiace je možné dát do souvislosti s geomagnetickými bouřemi. Tobiska se domnívá, že příčinou mohou být energetické elektrony uvolňované při takové bouři z vnějších Van Allenových radiačních pásů, což jsou oblasti zemské magnetosféry, kde byly nabité částice – většinou ze slunečního větru – zachyceny.  Tyto elektrony jsou „hnány“ do horních vrstev atmosféry, kde se srážejí s atomy a molekulami dusíku a kyslíku a potom vytvářejí spršky sekundární a terciární radiace, zejména  ve formě záření gama (fotonů). Má se za to, že tato radiace je právě to, co lety v rámci ARMAS detekovaly. Daniel Baker z University of Colorado´s Laboratory for Atmosfpheric and Space Physics říká, že je to zcela možné a že se výsledky ARMAS týkají zvýšeného přesunu částic z radiačních pásů do středních a nižších vrstev atmosféry.

Riziko a jeho predikce

Absolutní riziko z této radiace je nízké. (Rentgenové vyšetření plic zvyšuje riziko vzniku fatální rakoviny 1 : 200 000.) V případě posádek letadel se ale musí brát v úvahu velký počet letů. Důležité je, zda lze tomuto riziku zabránit. V letecké dopravě USA zatím neexistují standardy radiační bezpečnosti, ale Tobiska se domnívá, že budou připraveny během několika let. Je zcela možné, že díky zlepšenému monitorování  a předpovídání slunečních a geomagnetických bouří se tyto "radioaktivní mraky" podaří odhalovat včas a že se jim pak letadla budou moci vyhnout nebo přejít do nižších výšek.

O riziku geomagnetických bouří jsme psali v článcích: http://www.3pol.cz/cz/rubriky/astronomie/22-odpojte-transformatory-blizi-se-slunecni-boure

http://www.3pol.cz/cz/rubriky/fyzika-a-klasicka-energetika/1906-slunecni-boure-v-roce-1967-malem-vyvolala-nuklearni-valku

http://www.3pol.cz/cz/rubriky/fyzika-a-klasicka-energetika/2007-zvladli-bychom-geomagnetickou-bouri

Zdroj: David Hambling: New radiation hazard to flights. New Scientist, 2017, č. 3112, s. 12)

Václav Vaněk
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Úspory energie ve výrobním podniku

Studentka FEL ČVUT Kateřina Linhartová je finalistkou Ceny Nadace ČEZ 2017, soutěže o nejlepší vědeckotechnickou práci studentů technických univerzit v České republice. Odborná porota složená z vysokoškolských učitelů a odborníků z praxe ocenila zejména ...

Srážka neutronových hvězd vytvořila zlato, uran a další těžké prvky

Mezinárodní tým astronomů poprvé detekoval gravitační vlny vzniklé sloučením dvou neutronových hvězd a našel důkaz, že jsou zdrojem těžkých prvků ve vesmíru, včetně např. uranu, zlata a platiny.

Jak postavit jeřáb ze špejlí

V úterý 5. prosince 2017 proběhlo na Vítkovické střední průmyslové v Ostravě-Hrabůvce 2. kolo badatelské soutěže žáků ve stavění jeřábů ze špejlí. Tato soutěž je sponzorována Statutárním městem Ostrava.

Richard Dinan - první soukromý investor do fúze v Evropě

Jak nazvat současnou kapitolu historie řízené termojaderné fúze? Po kapitole Sluneční fúze (1920-1938), Magnetická fúze (1946-1968), Tokamaková fúze (1969-1984) a ITERová fúze (1985-2040)? Co třeba Soukromá fúze?

Česká kosmická kancelář nabízí a zve

Zajímáte se o kosmické aktivity a rádi byste v tomto oboru nalezli uplatnění? Baví vás kosmický výzkum? Chtěli byste pracovat s kosmickými technologiemi? Rádi byste se dozvěděli o příležitostech, které tento multidisciplinární obor přináší?

Nejnovější video

co kdyby mořské vody ubývalo?

Globální oteplování nás straší vidinou tání ledovců a zaplavování pobřeží a mořských ostrovů. Ale co kdybychom si představili, že moře jde naopak "vypustit"? Že někde na dně oceánu, třeba v Mariánském příkopu, je špunt. Když bychom ho vytáhli, moře by začalo ubývat (za předpokladu, že by voda měla kam odtékat, což samozřejmě nemá. Jen si to představte...). Těžká představa. Tvůrci tohoto videa si dali tu práci, že zanimovali, jak by voda ubývala a jak by přibývalo souše. Podívejte se.

close
detail