Jaderná fyzika a energetika

Článků v rubrice: 289

Detektor radiace z kuchyňské soli

Radiace (ionizující záření) není vidět, není cítit ani slyšet. Proto vzbuzuje obavy. Poplašné zprávy o tom, že se nad Evropou vznáší radioaktivní mrak tu jódu, tu rubidia, klidu nepřidají, zvlášť když běžný laik neví "jak moc" a tudíž "je-li to nebezpečné, či ne". Ověřit si skutečnou radiační situaci můžeme snadno na webu SÚJB (Státní úřad pro jadernou bezpečnost) nebo SÚRO (Státní úřad pro radiační ochranu). O síti včasného zjištění a státním systému monitorování radiace i nových programech zapojení veřejnosti jsme psali v článku Ochrana obyvatel ČR před radiací - MONRAS, RAMESIS, SAFECAST. Nyní se rýsuje další z projektů SÚRO - nízkonákladový pasivní dozimetr pro hodnocení externího ozáření osob.

Fotogalerie (3)
Součásti osobního dozimetru - vnější polyetylenový obal a vnitřní kapsle naplněná cca 170 mg soli. Indikátorem radiace je vnitřní kapsle se solí (foto autorka)

"V případech radiačních nehod nebo krizových situací spojených se zlovolným zneužitím radioaktivních látek (terorismus) může dojít k závažnému ozáření zasahujících osob (policie, hasiči, záchranáři)", říká Ing. Daniela Ekendahl, vedoucí oddělení dozimetrie, SÚRO. "Většina z nich však zatím není vybavena osobními dozimetry, které by umožnily stanovit osobní dávku, jejíž znalost je jedním ze základních požadavků pro účinnou následnou odpovídající lékařskou péči." Plošné vybavení členů záchranných složek klasickými komerčně dostupnými osobními dozimetry, stejně tak jako preventivní instalace klasických dozimetrů prostředí do veřejných prostor nebo životního prostředí, jsou totiž spojeny s nepřiměřeně vysokými náklady na pořízení, provoz i údržbu tohoto systému (řádově jednotky až desítky tisíc korun za kus). Obvykle je dozimetrem vybaven pouze jeden pracovník z týmu, který provádí prvotní průzkum. Pracovníkům SÚRO se podařilo zkonstruovat dozimetr, který rovněž umožňuje měřit míru ozáření, ale stojí pouhé procento obvyklé ceny.

Kuchyňská sůl - jak prosté!

V rámci projektu Nízkonákladový pasivní dozimetr pro hodnocení externího ozáření osob v operačním prostředí se podařilo vyvinout jednoduchý levný dozimetr. Tím je malé plastové pouzdro obsahující běžnou kuchyňskou sůl NaCl, jež po kontaktu s ionizujícím zářením vykazuje luminiscenci, a tu lze snadno v laboratoři vyvolat a vyhodnotit. Z množství uvolněného světla lze vypočítat dávku záření. Dozimetr byl vyvinut ve dvou variantách – jako osobní dozimetr a jako radiační indikátor pro umístění v prostředí. Praktická použitelnost dozimetrů včetně metody vyhodnocení byla experimentálně ověřena. Cena je na úrovni přibližně 1 % pořizovací ceny klasických dozimetrů.

Příklady z praxe, kde by dozimetr mohl mít velký význam

  • Zásah hasičů při dopravní nehodě, kdy havarovaný vůz převážel zdroj záření, např. zdroj používaný pro defektoskopii. Každému ze zasahujících hasičů může být stanovena individuální dávka.
  • Pracovníci celní správy se mohou při své práci setkat s nelegálním transferem radioaktivního materiálu. V případě takové události by bylo možné zjistit jejich individuální dávku.

Vyhodnocení možného ozáření dobrovolných hasičů a celníků

Hasič nebo celník může nosit dozimetr v kapse oděvu. Dozimetr přitom nevyžaduje žádnou údržbu. V případě události s podezřením na možné vystavení radiaci se dozimetr odešle k vyhodnocení do laboratoře SÚRO. Pokud  by k ozáření skutečně došlo, přijmou se v závislosti na velikosti dávky odpovídající opatření, jako je například vyřazení pracovníka z takové činnosti, která by mohla vést k dalšímu ozáření, nebo včasné poskytnutí potřebné lékařské péče u vysokých dávek. Ve speciálních odůvodněných případech může být dozimetr pracovníka vyhodnocován pravidelně. Dozimetr se může použít i pro měření dávky z externího ozáření ve strategicky vybraných prostorách, kde se pohybuje velké množství osob a kde existuje eventuální riziko teroristického útoku (tedy tzv. měkké cíle) - metro, obchodní domy, exponované veřejné prostory. Z výsledku měření dozimetru lze usuzovat na úroveň radiace v prostorách, kde byl umístěn, a přijmout následná opatření.

Zdroje: http://www.suro.cz/pub/Tiskova_zprava_2017.docx

Marie Dufková
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Robert Andrews Millikan

"Lidé, kteří se málo vyznají v přírodních vědách, a lidé, kteří se málo vyznají v náboženství, se mohou mezi sebou hádat, a jejich pozorovatelé si mohou myslet, že se to hádá věda s vírou. Ve skutečnosti však zde narazily na sebe jen dva druhy nevědomosti.

Jak naučit nanočástice tančit

Českým vědcům z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR se jako prvním na světě podařilo kontrolovaně rozpohybovat nanočástice na povrchu grafenu. To se dosud pro svou náročnost a delikátnost žádnému vědeckému týmu na světě nepodařilo.

Nahradí technologie CCU technologii CCS?

O oxidu uhličitém a jeho možném vlivu na klimatické změny už bylo napsáno a řečeno mnoho. I kdyby jeho rostoucí koncentrace v ovzduší globální oteplování nezpůsobovala, je na místě otázka, zda by bylo možno z atmosféry tento plyn odebírat a něco z něho vyrábět.

Kdo vyřeší největší problém elektřiny, dostane Nobelovku

Největší brzdou rozvoje světové energetiky je, že lidstvo dosud neumí ve velkém skladovat elektřinu. Od roku 1882, kdy byla postavena první přečerpávací elektrárna, tedy jediný zatím známý fungující způsob, jsme se v řešení tohoto problému příliš neposunuli.

Zavrženíhodné umění matematické jest zakázáno především

S úsměvným titulkovým citátem z Kodexu císaře Justiciána I. z roku 529 n. l. se vydáme po stopách jednoho z nejvýznamnějších českých matematiků 20. století, Eduarda Čecha, a to při příležitosti 125. výročí jeho narození.

Nejnovější video

Zrození nového ostrova

Po 53 letech se roku 2015 objevil na Zemi v souostroví Tonga nový ostrov. Turistům se podařilo jeho zrození z hlubin moře natočit. Vulkanická exploze vyvrhla prach do výšky 9 kilometrů. Vědce nyní nesmírně zajímá - představuje totiž krajinu podobnou té na Marsu. Eroze nových hornin může simulovat poměry, jaké byly na Marsu, když ještě na něm byla voda. (Zdroj NASA)

close
detail