Jaderná fyzika a energetika

Článků v rubrice: 305

Hromadná měření radiojódu ve štítné žláze

V případě průmyslové či energetické havárie s výskytem většího množství radiojódu (tj. izotopu jódu 131I ) v životním prostředí je nezbytné zabezpečit monitorování radioaktivního jodu ve štítné žláze u velkého počtu obyvatel. V České republice zajišťuje toto monitorování SÚRO (Státní ústav radiační ochrany) v Praze a jeho Centrální laboratoř radiační monitorovací sítě. Do monitorování lze zapojit také další odborná pracoviště vybavená nezbytnými přístroji, např. pracoviště nukleární medicíny provádějící terapii onemocnění štítné žlázy jodem 131 (v ČR je šest takových pracovišť). Systém pro rozsáhlá měření 131I u velkého počtu osob najednou však dosud neexistoval. To bylo motivací vývoje takového systému v SÚRO v.v.i. Vývoj, návrh, konstrukci a otestování systému umožnila finanční podpora poskytnutá ústavu a společnosti Envinet, a. s., (nyní NUVIA a. s.) ze strany Ministerstva vnitra ČR v rámci Programu výzkumu, vývoje a inovací a Programu bezpečnostního výzkumu pro potřeby státu.

Fotogalerie (1)
Systém JodDet ve výbavě Centrální laboratoře Radiační monitorovací sítě v SÚRO v.v.i. (zdroj SÚRO, Jan Helebrant)

Systém JodDet pro hromadné měření radiojódu ve štítné žláze

Vyvinutý velkokapacitní systém měření kontaminace štítné žlázy radioaktivním jodem JodDet zpřesňuje zjištěnou úroveň osobního ozáření lidí v případě havárie. Až dosud laboratoř SÚRO ani Radiační monitorovací systém neměly k dispozici zařízení pro rychlé a rozsáhlé měření výskytu radioaktivního jodu ve štítné žláze. Nový systém JodDet nyní umožňuje otestovat asi sto lidí za hodinu a okamžitě tak zjistit, zda a případně nakolik byli zasaženi radiací. Systém je mobilní a jeho nasazení se předpokládá právě v místech, kde je požadováno systematické či screeningové měření, či v místech soustředění osob, např. v evakuačních střediscích. Sloužil by také k měření zasahujících osob. "Kromě toho lze očekávat neopominutelný zájem o měření i ze strany obyvatel v zasažených i nezasažených oblastech", říká Ing. Pavel Fojtík, vedoucí oddělení vnitřní kontaminace, SÚRO.

Zařízení je udržováno v neustálé pohotovosti v Centrální laboratoři Radiační monitorovací sítě v SÚRO Praha a místem jeho nasazení v případě radiační havárie mají být evakuační střediska, sídla v zasažených oblastech i mimo ně.

Popis vybavení

Systém provozovaný SÚRO pro hromadné monitorování radiojódu ve štítné žláze se skládá ze sady šesti přenosných kolimovaných scintilačních spektrometrů záření gama, propojených s řídicím a vyhodnocovacím softwarem. Hardware a software zajišťuje registraci osob pro měření, řízení procesu měření, vyhodnocení naměřeného spektra záření gama radioaktivního jodu a uložení a další zpracování výsledků. Při předpokládané době měření dvě minuty je nejmenší detekovatelná aktivita radioaktivního jodu ve štítné žláze asi 100 Bq. (Poznámka redakce: 1 Bq znamená 1 rozpad za sekundu. 1 kg běžných banánů má přírodní aktivitu cca 200 Bq, přibližná normální hodnota aktivity lidského těla je cca 8 000 Bq -  z toho můžete vidět, jak je měření citlivé.)

Cvičení Hasičského záchranného sboru

Cvičení s námětem měření aktivity radioaktivního jodu ve štítné žláze u velkého počtu osob se uskutečnilo 4. května 2016 v prostorách HZS JčK (stanice České Budějovice). Zúčastnili se figuranti z řad vysokoškolských studentů, dětí a skupina specialistů radiační ochrany vybavená novým spektrometrickým systémem JodDet pro hromadné měření radiojódu ve štítné žláze. Cvičení s laickými figuranty otestovalo obsluhu a velikost měřicí kapacity systému JodDet, zejména zjištění dosažitelného počtu měřených osob za určitý čas.

Cílem cvičení bylo prověřit:

  • reálný počet osob, které lze proměřit za jednotku času,
  • režim sledování funkčních parametrů systému JodDet,
  • uživatelské vlastnosti systému,
  • časovou náročnost operací,
  • způsob registrace osob k měření,
  • ovládání měřicího zařízení a řízení průběhu měření,
  • reakci na nežádoucí situace (výpadek elektrického proudu, porucha součásti zařízení).

Průběh cvičení

Na stanovišti na stolech, byly umístěny čtyři měřicí sondy a dvě měřicí sondy určené výhradně pro měření dětí do šesti let. Figurant si sedl na židli k bezprostřední blízkosti sondy, přiložil krk v oblasti štítné žlázy ke kolimátoru měřicího přístroje a vytrval po dvouminutovou dobu měření. Pro měření dospělých i dětí se využívají stejná zařízení s tím rozdílem, že pro děti jsou opatřena upraveným kolimátorem pro nastavení výšky přístroje. Měření dětí je obtížnější, protože musejí udržet pozornost a setrvat v jedné nehybné poloze.

Přibližně po hodině přerušil měření simulovaný výpadek elektrického proudu. SÚRO pro obnovení dodávky využilo svého náhradního zdroje elektrické energie. Registrační stanoviště a měřicí sondy tak byly bez obtíží opět uvedeny do provozu, čímž se podařilo s úspěchem procvičit reakci na možné problémy. Přítomnost a chování laických figurantů navodila situace, na které je nutné pamatovat v metodice pro organizaci měření. Výsledky je nutné měřeným osobám sdělovat, komentovat je a předat následné instrukce.

Praktická zkouška prokázala, že šest měřicích stanovišť má kapacitu 130 osob za hodinu, včetně zapojení dětí v předškolním věku (8 %).

Poznámka: Štítná žláza

Štítná žláza vyžaduje pro svou správnou funkci zásobení jodem. Při zamoření životního prostředí a potravin se proto radioaktivní izotop jodu 131I ve štítné žláze koncentruje a je hlavní příčinou jejího ozáření. Pozorovaným důsledkem radioaktivního zamoření po havárii v Černobylu bylo zvýšení výskytu rakoviny štítné žlázy u dětí ozářených v útlém věku ve významně kontaminovaných oblastech Běloruska, Ruské federace a Ukrajiny. Při havárii ve Fukušimě se včasnou evakuací a dalšími opatřeními podařilo vyšší dávce od radioaktivního jodu vyhnout (Wagner, V., Fukušima I poté, 2015). Naštěstí je poločas rozpadu izotopu 131I jen 8 dní, takže po dvou měsících sám v podstatě vymizí.

Poznámka: Jódová profylaxe

Klasickým plánovaným opatřením ochrany obyvatelstva k zamezení kontaminace štítné žlázy radioaktivním jodem např. při havárii jaderné elektrárny, je jodová profylaxe - podání tablet stabilního jódu. Tím se zablokuje příjem radioaktivního jodu do štítné žlázy. Účinné je užití tablet jodidu draselného nejdříve několik hodin před ohlášeným příchodem kontaminovaného mraku. Účinnost profylaxe v řádu hodin po příjmu radioaktivního jodu významně klesá, ovšem podání jódových tablet bez důvodu může vést ke zdravotním potížím.

Zdroj: http://www.suro.cz/pub/Tiskova_zprava_2017.docx

http://www.hzscr.cz/clanek/ix.aspx?q=Y2hudW09Ng%3d%3d

Marie Dufková
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Průlom v oblasti jaderných baterií

Jae W. Kwon a jeho vědecký tým z University v Missuri vyvinul novou generaci baterií na bázi beta záření. Tato baterie může být potenciálně využitelná jak v kosmických aplikacích, tak třeba i v automobilech.

100 % elektřiny z obnovitelných zdrojů do roku 2050?

Čisté energetické technologie dosáhly v posledním desetiletí značného pokroku. Ale mohly by vůbec stoprocentně pokrýt výrobu elektřiny? Jak? V roce 2017 byly ve světě vybudovány sluneční elektrárny o výkonu 98 GW, z toho více než polovina  v Číně – 53 GW.

Až ITER zapálí první plazma

Termínem „první plazma“ se ve výzkumu termojaderného plazmatu nazývá okamžik, kdy se vyčerpá vakuová komora, fungují potřebné pomocné systémy (magnetická pole, nezbytné diagnostiky, napouštění pracovního plynu atd.) a zapálí se výboj. Bezesporu významný okamžik v historii experimentálního zařízení.

Kdo určuje, který energetický zdroj je „zelený“?

Investoři poslední dobou utrácejí velké peníze na zelené projekty. Proč? Vysoká návratnost investic do zelených projektů přitahuje obrovské toky peněz. Otázka zní, zda by mohl trh uspět tam, kde vlády většinou selhávají.

Cestování Norskem jen na elektřinu

V Norsku bylo nedávno předvedeno dvousedadlové letadlo na elektrický pohon od společnosti Avinor. Tím země zahájila přibližování k roku 2040, kdy chce mít na tento pohon všechna domácí letadla. Vyvolalo to velkou diskusi, neboť letectví zatím elektrifikované není.

Nejnovější video

Zrození nového ostrova

Po 53 letech se roku 2015 objevil na Zemi v souostroví Tonga nový ostrov. Turistům se podařilo jeho zrození z hlubin moře natočit. Vulkanická exploze vyvrhla prach do výšky 9 kilometrů. Vědce nyní nesmírně zajímá - představuje totiž krajinu podobnou té na Marsu. Eroze nových hornin může simulovat poměry, jaké byly na Marsu, když ještě na něm byla voda. (Zdroj NASA)

close
detail