Nové jaderné projekty pro Evropu
Nejen Česká republika, která v právě probíhajícím výběrovém řízení poptává 4 nové jaderné bloky, ale i další evropské země plánují rozvoj jaderné energetiky.
Nad nově objevenou jadernou energií nastalo v polovině minulého století veliké nadšení. Jádro se zdálo být konečně objeveným klíčem k dostatku energetických zdrojů a k nekonečně velké zásobě energie pro pohony dopravních strojů, včetně dopravních a vojenských letadel. Vítězství ve druhé světové válce znamenalo pro USA impuls, aby upevnily svou vedoucí světovou pozici zkonstruováním nového typu bombardéru, který by dokázal dlouhodobě ovládat vzduch bez nutných mezipřistání a doplňování paliva.
Spojené státy a jeho letectvo věnovaly na takový výzkum v letech 1948 až 1951 mnoho miliónů dolarů. Chtěly vyvinout reaktor, který by do leteckých motorů dodával dostatek energie. Většinou šlo o kombinaci různých chemických motorů pro start a přistání stroje a jaderné energie pro dlouhodobý pobyt letadla ve vzduchu. Vzniklo několik variant jaderného pohonu, s přímým i nepřímým ohřevem vzduchu. Posádku letadla měl chránit před radiací robustní štít mezi reaktorem a pilotní kabinou.
Srdce stroje tvořil jednomegawattový jaderný reaktor chlazený tekutým sodíkem. Do letadla se montoval před každým startem a po přistání znovu putoval do výrobního závodu, kde byl podroben dalším výzkumným testům. Letadlo dostalo čtyři nové motory GE J47 o výkonu 3800 koňských sil. Při startu a přistání se k jejich pohonu využívalo chemické palivo, aby se tak minimalizoval možný únik radioaktivních látek při eventuálních kolizích nebo nezdařených přistáních. Ve vzduchu bylo možné pohon přepínat na jaderný s přímou konverzí tepla z reaktoru, v žádném ze 47 zaznamenaných letů bombardéru k tomu však nedošlo. Jaderný pohon byl za letu sice spouštěn z důvodu měření a výzkumných prací včetně sběru dat, letadlo však nepoháněl.
Po vynaložení téměř půl miliardy dolarů na zkoušky bylo kolem roku 1960 rozhodnuto výzkum zastavit. Jaderný pohon letadla totiž neměl ve srovnání s konvenčními typy pohonu bombardérů téměř žádné výhody. Kromě toho proti zkouškám protestovala veřejnost – jak proti jejich pokračování, tak proti přeletům těžkého stroje nad obydleným územím USA.
V bývalém Sovětském svazu se také zpočátku rozhodli pro přímou konverzi tepla z reaktoru do motorů letadla. Největší překážkou ale byla, stejně jako u Američanů, potřeba dostatečně odstínit posádku od jaderného zdroje a současně co nejvíce odlehčit značně zatížené letadlo.
Zastavení projektu Tu‑119 v roce 1966 ale neznamenalo, že by se Sovětský svaz snů o využití jaderného pohonu v letectví zcela vzdal. Pokusy ve vývoji takto poháněných strojů, včetně nadzvukových, pokračovaly po mnoho dalších let. To už ale dal Sovětský svaz ve výzbroji své armády přednost jaderným ponorkám a mezikontinentálním balistickým raketám.
Podle oznámení laboratoří Sandia však projekt stihl stejný osud jako řadu předchozích – byl ukončen. Žádné podobné zařízení nebylo vyrobeno a ani otestováno. Pro americkou vládu jde o velmi citlivou záležitost i proto, že letadlům poháněným jadernou energií není nakloněna veřejnost. Také úspěšnost bezpilotních letedel se v poslední době hodnotí odlišně. Zásahy těchto dálkově ovládaných letadel totiž vedly k velkým ztrátám na životech civilních obyvatel neklidných oblastí a ke sporům s vládami zemí, ve kterých operují.
Na druhou stranu bezpilotní vojenská letadla podle vývojářů nepotřebují tolik podpůrných systémů, jako jsou například předsunuté základny a stanice k doplnění paliva ve vzdálených končinách a v často nepřátelských oblastech. Vývojáři předpokládají, že stroje s jaderným pohonem budou efektivnější a nashromáždí během mise více informací.
Z informací laboratoří Sandia nevyplývá, o jakém typu jaderného pohonu se při vývoji nových typů bezpilotních letadel uvažuje. I když rozměry a hmotnost jaderných reaktorů se v posledních letech podařilo významně zmenšit, stále se velké hodnoty těchto parametrů považují za jednu z hlavních překážek úspěchu jaderných pohonů letadel.
http://www.aviation-history.com/articles/nuke-american.htm
www.century-of-flight.net/Aviation history evolution technology/nuke.htm
Novinky.cz – fotobanka Profimedia
Nejen Česká republika, která v právě probíhajícím výběrovém řízení poptává 4 nové jaderné bloky, ale i další evropské země plánují rozvoj jaderné energetiky.
Vývoj solární energetiky v roce 2023 v Česku opět výrazně přidal na rychlosti. Podle dat Solární asociace se postavil téměř 1 gigawatt nových fotovoltaických elektráren (FVE), celkem jich vzniklo skoro 83 000.
O SMR, malých modulárních reaktorech, jsme již psali několikrát. Ze souhrnného materiálu NEA (Jaderné energetické agentury OECD) jsme pro čtenáře Třípólu vybrali přehledy jednotlivých projektů (stav v r.
Růst výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (OZE) a růst počtu elektrických vozidel (EV) je klíčem ke globálnímu snížení závislosti na fosilních palivech, snížení ...
Když čtete tyto řádky, pracuje vysoce sofistikovaný biologický stroj – váš mozek. Lidský mozek se skládá z přibližně 86 miliard neuronů a řídí nejen tělesné funkce od vidění ...
Krásně a jednoduše vysvětleno se srozumitelnými animacemi. V angličtině.