Celosvětová banka semen

Na nejsevernějším místě, kam míří pravidelné letecké linky, leží skladiště s bohatstvím celosvětového významu. Jde o Svalbard Global Seed Vault – podzemní ledové úložiště 865 000 vzorků semen 5105 druhů pozemských rostlin ze 217 zemí. Při teplotě – 18 °C zde na policích spí semínka zabalená do plastových krabic... Pokud by na Zemi nastala katastrofa globálního rozsahu, ať přírodní nebo válečná, jak by lidé – pokud by nějací zbyli – obnovili ekosystémy? Co by zaseli, čím by se živili? Možná prozíravost, spíše než pesimismus, vedly k vybudování speciální banky semen nejrůznějších plodin a rostlinných druhů.

Ticho, semínka spí

Zvenčí je vidět pouze betonový úzký vchod. Jakoby budova – pokud tak sklad lze nazvat – vyrůstala přímo ze zasněžené hory. Na příjezdové cestě je pouze malá tabulka „Svalbard Global Seed Vault“. Tady, na jednom ze Špicberských ostrovů v Severním ledovém moři, spí v trezoru doslova světový poklad. Stará se o něj The Global Crop Diversity Trust, mezinárodní organizace se sídlem v Bonnu. Otevřeme ocelové dvoukřídlé dveře a ocitneme se v dlážděné předsíni. Pozdraví nás chladný a nezvykle suchý vzduch. Po deseti metrech se otevřou druhé ocelové dveře a za nimi 120 metrů dlouhý, mírně se svažující tunel přímo do nitra ledové hory. Je dobře osvětlený a větraný. Jeho konec s dalšími ocelovými vraty vypadá jak vchod do Ledového království – ledové krystaly se ježí všude na stěnách. Jsou zde tři skladovací prostory o celkové kapacitě 4,5 milionu různých druhů plodin. Od každého typu je zde průměrně 500 semen. Více než 2,25 miliardy semen může být uloženo ve třech klenbách. V současné době se však používá jen střední o velikosti 10 × 27 metrů. V modro-červeno-šedých vysokých policích leží v podélných řádcích boxy se semeny.

Za polárním kruhem je bezpečno

Longyearbyen v norském Svalbardu je asi 1 200 km od severního pólu. Úložiště je umístěno 130 m n. m. v tektonicky stabilním pískovcovém masivu. Nadmořská výška zajišťuje, že úložiště nebude zatopeno, ani kdyby na pólech roztál všechen led a sníh. Fjord Adventfjorden díky Golfskému proudu nikdy nezamrzá, teplota podloží je stabilně -3 °C. Semena chladí elektřina z generátorů na uhlí, které se na ostrovech těží. I pokud by generátory vypadly, potrvá několik týdnů, než se teplota zvýší z -18 °C na původní -3 °C. Tam, kde se kdysi těžilo uhlí, je nyní uloženo asi 865 tisíc vzorků semen kukuřice, rýže, pšenice a dalších plodin. Balené v plastových boxech, chráněné proti zemětřesení, kyselému dešti, radioaktivnímu záření. Měly by pomoci po katastrofě, pokud by války, epidemie, povodně, sucha či sopečné výbuchy zničily zemědělskou půdu.

Výstavba skladu započala v roce 2006, do provozu byl sklad uveden o dva roky později, 26. února 2008. Nyní jsou zde uloženy vzorky 5 103 druhů rostlin, včetně amarantu z Ekvádoru, divoké fazole z Kostariky, rajčat z Německa, ječmene z Tádžikistánu, hrachu z Nigérie, kukuřice z USA nebo rýže z Indie. Za provoz a řízení Svalbard Global Seed Vault odpovídá severské Centrum pro genetické zdroje, sdružení genových bank skandinávských zemí a Islandu. Odpovědný za financování je The Global Crop Diversity Trust, který nese polovinu ročních provozních nákladů; ty činí nejméně 100 000 eur. Norská vláda zaplatí zbytek. Náklady na výstavbu 6,3 milionu eur zaplatilo Norsko.

Špicberky jsou z několika důvodů ideálním místem pro uchovávání semen: Svalbard je nejsevernější bod planety, kterého lze dosáhnout pravidelnou leteckou linkou. Norsko nevede žádné války, má čisté životní prostředí. Je pravděpodobně nejbezpečnějším místem na planetě. Rozhodnutí, která semena se uloží, je plně na jednotlivých zemích. Musí to být přírodní původní druhy, nepřijímá se geneticky modifikované osivo, protože to zakazují norské zákony. Své vzorky semen zde uložilo 217 zemí. Za zaniklé státy, jako Sovětský svaz, NDR, Jugoslávie, převzaly vzorky nástupnické státy.

Vzorky se musí skladovat v zemi původu za stejných podmínek jako na Špicberkách, tedy chlazené na -18 °C. Teplota a nízká vlhkost v trezoru zajišťují nízkou metabolickou aktivitu, která zajistí, aby semena byla životaschopná po dlouhou dobu. Pšenice může být uložena až 1 200 let, ředkvičky okolo 80 let. Ovšem vzhledem k tomu, že klíčivost semen není věčná ani za ideálních podmínek skladování, nemůže tato banka semen tradiční genové banky zcela nahradit.

Banka semen už slouží

Nedávno byla, poprvé v historii trezoru semen, vložená semena vyjmuta. Důvodem byla občanská válka v Sýrii. Do roku 2012 sloužilo Mezinárodní centrum pro zemědělský výzkum v suchých oblastech ve městě Aleppo, které je však nyní v syrské válečné zóně. Téměř všechny vzorky, zejména cenné suchu odolné cereální odrůdy Středního východu, byly naštěstí včas dodány na Špicberky. Mezitím se sídlo organizace přesunulo do Bejrútu. Na konci roku 2015 byla z úložiště vyzvednuta semena ječmene, pšenice a cizrny a vzorky byly poslány do Libanonu a Maroka. Tam je vědci zasejí a připraví nové kolekce rostlin.

Rozmanitosti ubývá

Podle odhadů Světové organizace pro výživu a zemědělství FAO jsme za posledních 100 let ztratili tři čtvrtiny odrůd – dnes je jich dostupných asi 1 900. Nejdramatičtější situace je u zeleniny: některé odrůdy, např. extra sladké kukuřice, cukrové řepy, nebo květáku, jsou na trhu už pouze jen jako kříženci. Podle amerického ministerstva zemědělství zhruba 94 procent trhu osiva dnes ovládá osm největších společností, mezi nimi Monsanto a Syngenta. Daleko od Špicberk se přou agrární koncerny, zemědělci a nezávislí šlechtitelé o to, kdo má vůbec právo produkovat osivo, a kdo má právo je uvádět na trh.

(Podle http://derstandard.at/2000030254266/Das-Saatgut-Backup-im-arktischen-Eismeer)

Vieo v angličtině, které vás provede i podzemím přímo mezi regály se vzácným pokladem lidstva, najdete zde: https://www.youtube.com/watch?v=2_OEsf-1qgY