Medicína a přírodověda

Článků v rubrice: 280

AQUA – expozice samá voda

Roku 1993 byl rozhodnutím OSN vyhlášen 22. březen jako Světový den vody, World Water Day. Jeho hlavním smyslem je připomenout lidstvu význam vody a nutnost ochrany vodních zdrojů. Vyhlášení předcházel návrh z roku 1992 podaný na jednání v Rio de Janeiru. Politici i odborníci tak chtěli poukázat na problémy spojené s nedostatkem vody a vodním hospodářstvím. Ještě dříve – již 6. května 1968 – byla ve Strasbourgu vyhlášena Evropská vodní charta. Po přečtení jejích dvanácti bodů se snad každý s jejími myšlenkami ztotožní. Stejně tak ale najde řadu konkrétních případů, kdy skutky jsou s literou i duchem deklarace v rozporu.

Fotogalerie (9)
Ilustrační foto (foto autor)

Povrch naší planety je ze sedmdesáti procent pokryt plochou moří a oceánů. Při pohledu z kosmu jsou i plochy pevniny často překryty vrstvou mraků, tj. opět vodou, jen v jiné podobě. Celých 97 % světových zásob vody tvoří voda slaná v mořích a oceánech. Zbývající tři procenta jsou většinou deponována v ledovcích. Jediné procento ze světových zásob je voda tzv. „sladká“ a běžně dostupná lidstvu.

Voda – velké téma

Není snad geograficky zaměřeného článku, pojednání či reportáže, aby v nich o vodě sladké či slané, stojaté či tekoucí, povrchové nebo podzemní, v mracích, kapkách, ve vločkách sněhu či masách ledu nebyla zmínka. Určitě se o ní zmíní i autor reportáže ze Sahary, když napíše, že tam voda není. Voda je součástí těl všech živých organismů, rostlin i živočichů. Voda je životním prostředím pro zástupce všech tříd živočichů – od mikroorganismů až po některé savce. Jako ryby ve vodě se ve vodě cítí i někteří savci, např. velryby. Voda je životním prostředím i mnoha  reprezentantům ptáků – například elegantním tučňákům.

Voda je pro život na Zemi nezastupitelná a stále častěji se stává strategickou surovinou. O vodu se vedou a vždy vedly spory i války. A v souvislosti se změnami klimatu se téma vody stane ještě frekventovanějším – ať už jí bude málo v podobě sucha, nebo nadbytek při povodních a záplavách. Voda se dostala a určitě bude stále častěji i na pořadu jednání nejvyšších světových fór.

Zážitek z Dánska: kdo je vlastně v akváriu a kdo v teráriu?

V Dánsku je několik muzeí i obřích akvárií, věnovaných životu v mořské vodě, ať už na baltickém nebo severomořském pobřeží. Na okraji dánského města Silkeborg uprostřed Jutského poloostrova lákají ukazatele k pavilonu největší evropské expozice, která je monotematicky věnována vodě. Přesněji – sladké vodě. V tom je její ojedinělost a nejen v dánském měřítku.

Nejatraktivnější části expozice AQUA jsou ukryty v kruhovém proskleném pavilonu v areálu hydrologických vědeckých ústavů. Pavilon je z vnější strany polovinou svého obvodu obklopen pěti samostatnými rybníčky. A protože je „přízemí“ pavilonu asi o dva metry níž než hladina vnějších rybníčků, je prosklenými stěnami z prostoru vnitřní expozice vidět do životního prostředí ryb a dalších vodních nebo na vodu vázaných živočichů. Napadá mne: kdo je tu vlastně exponátem, kdo divákem? Z hlediska ryb v jednotlivých rybníčcích jsou lidé vlastně v teráriu. Mimoděk to potvrzuje skutečnost, že životní prostředí je jediné. Pro člověka i pro vodní živočichy. Objektivně přitom nezáleží na tom, ze které strany skla, z té suché nebo mokré, zda z terária nebo akvária, pohledy na problematiku životního prostředí směřují. Symbolem celé expozice a nejpopulárnějšími živočichy a miláčky návštěvníků jsou tu vydry. Excelentní plavci, ale také opravdoví predátoři. O tom se návštěvníci mohou přesvědčit v čase krmení. Ani mrštný pstruh nemá proti vydře příliš mnoho šancí.

Vše tu souvisí s vodou a s životem v tomto prostředí. Pod střechou „letí“ sedm v prostoru zavěšených vycpaných labutí, jejichž pózy dokonale ilustrují jednotlivé fáze jejich přistávacího manévru. V té poslední už mohutnými plovacími blánami brzdí o vodní hladinu, která je symbolizována skleněnou deskou. Nejen v pavilonu, ale i v částech expozice ležících pod otevřeným nebem, objevuje – nebo znovuobjevuje – každý návštěvník vodu v řadě souvislostí. Dokonalost scénáře celé expozice je fascinující.

Komenský i Archimedes by si pochvalovali

Jedno oddělení expozice je pojato jako učebna pro dítka školou povinná. Jejich případnou instinktivní a možná i pochopitelnou nechuť láme hned u vchodu živé barevné ladění. Dětem se může chvíli zdát, že se ocitly v odkládacím prostoru jako v supermarketu, ale záhy je atmosféra a prostředí pohltí a začnou se tu cítit spíš jako v badatelně. A vůbec se tomu nebrání, naopak, zaujmou je naznačená tajemství a souvislosti týkající se vody. Ani malí Frederikové, Christianové, Haraldové či Olafové, jimž z očí čiší rošťárny, neodolají pohledům do okulárů mikroskopů a na obrazovky počítačů s otázkami týkajícími se vody a života v ní a kolem ní.

Komenský by měl radost a jistě by ocenil nejeden nápad autorů této části pavilonu. Archimedes by tu vrněl blahem a sám by potěžkal metrovou maketu štiky, napřed na suchu a pak ponořenou do akvária, aby si osobně ověřil nejen platnost svého fyzikálního zákona, ale i to, jak lehce se cítí ryba ve vodě.

Expozici se v jejím propojení vody s ostatním prostředím daří navodit atmosféru souvislostí celého životního prostředí. A v tom je její největší hodnota, a proto stojí zato při cestě do Dánska právě tuto živou expozici navštívit.

Možnosti prohlídek a exkurzí i v Česku

Světový den vody budeme slavit i u nás. Například výletem a exkurzí do některého vodohospodářského objektu – přehrady, občas i s vodní elektrárnou, vodárny, nebo i čističky odpadních vod. Státní podnik Povodí Labe, který si současně připomíná 50 let své existence, organizuje Dny otevřených dveří většinou během víkendu, který datu Světového dne vody předchází. Vodní dílo Rozkoš bude přístupné 19. 3., malá vodní elektrárna Rudolfov 30. 4., přehrada Les Království 14. 5., nádrž Pastviny 19.-20. března, a vodní díla Pardubice, Poděbrady, Brandýs nad Labem, Dolní Beřkovice, Roudnice nad Labem a Střekov v hlavním termínu 19.-20. března.

Stará čistírna odpadních vod v Praze-Bubenči připravuje celodenní program ke světovému dni vody na 19. března. V provozu bude její strojovna poháněná parním strojem, nabízí se i možnost plavby raftem původní stokou a podzemní nádrží. Ve spolupráci s rybářským svazem proběhne několikrát denně i vysazování ryb do Vltavy. Vodárna v Praze-Podolí a její Muzeum pražského vodárenství budou přístupné 19.-20. března.

Je škoda, že není k dispozici „centrální“ webová stránka s celostátní nabídkou programů ke Dni vody, zájemci ale mohou jednotlivé akce dohledat zadáním hesla Světový den vody 2016.

Evropská vodní charta, vyhlášená 6. května 1968 ve Strasbourgu

I. Bez vody není života. Voda je drahocenná a pro člověka ničím nenahraditelná surovina.

II. Zásoby sladké vody nejsou nevyčerpatelné. Je proto nezbytné je udržovat, chránit a podle možností rozhojňovat.

III. Znečišťování vody způsobuje škody člověku a ostatním živým organismům závislým na vodě.

IV. Jakost vody musí odpovídat požadavkům pro různé způsoby jejího využití, zejména musí odpovídat normám lidského zdraví.

V. Vrácením použité vody do zdroje nesmí být ohroženo jeho další použití pro veřejné i soukromé účely.

VI. Pro zachování vodních zdrojů má zásadní význam rostlinstvo, především les.

VII. Vodní zdroje musí být zachovány.

VIII. Příslušné orgány musí plánovat účelné hospodaření s vodními zdroji.

IX. Ochrana vody vyžaduje zintenzivnění vědeckého výzkumu, výchovu odborníků a informování veřejnosti.

X. Voda je veřejným majetkem, jehož hodnota musí být všemi uznávána. Povinností každého je užívat vodu účelně a ekonomicky.

XI. Hospodaření s vodními zdroji by se mělo provádět v rámci přirozených povodí a ne v rámci politických a správních hranic.

XII. Voda nezná hranic, jako společný zdroj vyžaduje mezinárodní spolupráci.

Koč Břetislav
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Fyziklání 2024 - výsledky

Jako každý rok se i letos dne 16. 2. 2024 v Praze na letňanském výstavišti PVA EXPO Praha konala mezinárodní týmová fyzikální soutěž s názvem Fyziklání. Organizátorem již 18.

Baterie vydrží 50 let bez dobíjení

Vědci v Číně sestrojili jadernou baterii, která dokáže vyrábět energii až 50 let bez dobíjení. BV100 od společnosti Betavolt je menší než mince a obsahuje radioaktivní izotop niklu, který ...

Unikátní izraelský chladicí systém v Hodoníně

Dosavadní průtočné chlazení elektrárny Hodonín vodou z řeky mělo hlavně v létě omezenou kapacitu. Po několikaměsíčním testu přešel do ročního zkušebního provozu nový chladicí systém.

Výběr střední školy: Plno mají i učiliště

Na střední školy míří početně nejsilnější generace za poslední léta. V loňském roce se tisíce žáků nedostaly ani na „učňák“.

Nanosatelit a horkovzdušný balón pro nouzové širokopásmové připojení kdekoli

Výzkumný tým katalánské univerzity navrhuje komunikační systém umožňující záchranným službám pracovat bezpečně v obtížných situacích.

Nejnovější video

Jak funguje PCR test na coronavirus

Krásně a jednoduše vysvětleno se srozumitelnými animacemi. V angličtině.

close
detail