Medicína a přírodověda

Článků v rubrice: 174

Televize nám krade a zhoršuje život

Televize se stala technickou, sociální, kulturní i politickou konstantou novodobé historie lidstva. Zásadním způsobem pozměnila hodnotový žebříček a chování nejen jednotlivců, ale také různých sociálních skupin i celých národů. Jsme šťastnější? Co na to náš mozek?

Fotogalerie (1)
Ilustrační foto

Všimli jste si již někdy, že u televizní obrazovky málokdo působí opravdu šťastně? Po procházce v přírodě, četbě zajímavé knihy, poslechu krásné hudby, dokončení užitečné práce, jakékoliv fyzické aktivitě nebo návštěvě oblíbených přátel se většinou cítíme dobře, činorodě a se zlepšenou náladou. Po dvou až třech hodinách sledování televize tomu tak není; člověk už vlastně nemá chuť na nic (mimo jídla). Přepínáte programy a doufáte, že narazíte na něco zajímavého, ačkoliv vás vlastně tento způsob hledání poutavějšího obsahu příliš nebaví. A to ještě nevíte, že tato činnost vám ujídá nikoliv bezvýznamnou část z koláče celého života. Vyplývá to z výzkumné studie společnosti Ericsson na reprezentativním vzorku více než 30 tisíc televizních diváků ve věku od 16 do 69 let ve 24 zemích světa.

Statistické výsledky

Průměrný Američan stráví denně při sledování televizních programů dvě hodiny devět minut. Z toho celých patnáct procent mu zabere přepínání kanálů a hledání atraktivnějšího obsahu. Při průměrném věku života v USA, který činí osmdesát let, tak člověk stráví přepínáním televizních kanálů 1,3 roku své existence na tomto světě. I kdyby začal sledovat televizi až od šestnácti let, což je nejspíše nereálná a příliš optimistická představa, prožije při přepínání  televizního přijímače rovný rok svého života.  Podobně jako ve Spojených státech na tom jsou diváci v Číně, Brazílii, Německu, Mexiku nebo Jihoafrické republice. S pravděpodobností hraničící s jistotou tomu bude také u nás.

Zdravotní následky

Mladiství, kteří sledují hodně televizi a nemají dost fyzického pohybu (necvičí, neprovozují žádný sport) poznají důsledky na svých mozcích  již ve středním věku. To naznačila další studie, která zkoumala více než 3 200 lidí sledujících televizi, kteří byli na začátku studie ve věku 18 - 30 let.  V průběhu dalších 25 let, po které studie trvala, ti, kteří sledovali TV více než 3 hodiny denně, dopadali znatelně hůře v kognitivních testech  ve srovnání s lidmi, kteří televizi sledovali jen málo. Z výsledků také vyplynulo, že jako protiklad k sezení a sledování televize, je pro zdraví mozku důležitá  fyzická aktivita. Řekla to autorka studie Tina D. Hoang, z Northern California Institute for Research and Education at the Veterans Affairs Medical Center, San Francisco. „Být fyzicky aktivní kdykoliv ve svém životě, je dobré pro váš mozek,“ řekla Hoang.

Účastníci vyplňovali obsáhlé dotazníky - zejména kolik hodin denně strávili sledováním televize v průměru v průběhu minulého roku, zda také cvičí nebo sportují, apod. - na počátku výzkumu a poté každých dva až pět let. Po 25 letech vědci také zkoumali jejich kognitivní funkce pomocí tří testů hodnotících rychlost, s jakou zpracovávají informace, jejich verbální paměť a výkonnou funkci - mentální schopnosti, které lidem pomáhají plánovat, organizovat a soustřeďovat pozornost.

353 lidé ve studii, kteří sledovali televizi denně v průměru více než 3 hodiny, častěji dosahovali horších výsledků testů, než ti, kteří sledovali televizi méně.

528 lidí ve studii, kteří se nejméně fyzicky pohybovali, dopadli alespoň v jednom z testů hůře, než ti,  kteří byli fyzicky aktivní, zjistili vědci.

Kromě toho 107 lidí ve studii, kteří jak nejméně cvičili tak se nejdéle dívali na televizi,  měli dvakrát vyšší pravděpodobnost, že podají špatný výkon v testech, ve srovnání s těmi, kteří méně času trávili sledováním televize, ale více se pohybovali.

Není jasné, proč trávení času sledováním televize může být spojeno s horší kognitivní výkonností. Může to být také tak, že lidé, kteří sledují hodně televizi, mají pravděpodobně i další znaky nezdravého životního stylu, jako je špatné stravování, lenost, apod.,  které by mohly také přispět k horším výsledkům jejich mozkové činnosti, řekla Tina Hoang.

Rozčarování pana Zworykina

Jednou z nejvýznamnějších postav dějin televizního přenosu ve světě, která posunula vývoj televizní  techniky o několik stupňů  výše, je u nás téměř neznámý (patrně proto, že již v roce 1919 emigroval z vlasti po nastolení vlády bolševiků) ruský vědec žijící v USA, Dr. Vladimír Kosma Zworykin (v letech 1923–1924 sestrojil první televizní snímací a přijímací zařízení). Bohužel, při oslavách svých devadesátých narozenin  v r. 1979 byl nucen konstatovat hluboké zklamání nad tehdejšími americkými televizními programy. A vyslovit zde později často citovanou prorockou a nadčasovou myšlenku: "Mojí nejoblíbenější součástkou v televizním přijímači je vypínač."

Studie o vlivu sledování TV na kognitivní funkce člověka byla publikována 2 prosince 2015 v časopise JAMA psychiatrie (http://media.jamanetwork.com/news-item/how-much-tv-you-watch-as-a-young-adult-may-affect-midlife-cognitive-function/). Studie role TV a dalších médií uveřejňuje pravidelně firma Ericsson, např.: (https://www.ericsson.com/networked-society/trends-and-insights/consumerlab/consumer-insights/reports/tv-and-media-2016)

(Bohumil Tesařík a redakce)

Tesařík Bohumil
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Úspory energie ve výrobním podniku

Studentka FEL ČVUT Kateřina Linhartová je finalistkou Ceny Nadace ČEZ 2017, soutěže o nejlepší vědeckotechnickou práci studentů technických univerzit v České republice. Odborná porota složená z vysokoškolských učitelů a odborníků z praxe ocenila zejména ...

Srážka neutronových hvězd vytvořila zlato, uran a další těžké prvky

Mezinárodní tým astronomů poprvé detekoval gravitační vlny vzniklé sloučením dvou neutronových hvězd a našel důkaz, že jsou zdrojem těžkých prvků ve vesmíru, včetně např. uranu, zlata a platiny.

Jak postavit jeřáb ze špejlí

V úterý 5. prosince 2017 proběhlo na Vítkovické střední průmyslové v Ostravě-Hrabůvce 2. kolo badatelské soutěže žáků ve stavění jeřábů ze špejlí. Tato soutěž je sponzorována Statutárním městem Ostrava.

Richard Dinan - první soukromý investor do fúze v Evropě

Jak nazvat současnou kapitolu historie řízené termojaderné fúze? Po kapitole Sluneční fúze (1920-1938), Magnetická fúze (1946-1968), Tokamaková fúze (1969-1984) a ITERová fúze (1985-2040)? Co třeba Soukromá fúze?

Česká kosmická kancelář nabízí a zve

Zajímáte se o kosmické aktivity a rádi byste v tomto oboru nalezli uplatnění? Baví vás kosmický výzkum? Chtěli byste pracovat s kosmickými technologiemi? Rádi byste se dozvěděli o příležitostech, které tento multidisciplinární obor přináší?

Nejnovější video

co kdyby mořské vody ubývalo?

Globální oteplování nás straší vidinou tání ledovců a zaplavování pobřeží a mořských ostrovů. Ale co kdybychom si představili, že moře jde naopak "vypustit"? Že někde na dně oceánu, třeba v Mariánském příkopu, je špunt. Když bychom ho vytáhli, moře by začalo ubývat (za předpokladu, že by voda měla kam odtékat, což samozřejmě nemá. Jen si to představte...). Těžká představa. Tvůrci tohoto videa si dali tu práci, že zanimovali, jak by voda ubývala a jak by přibývalo souše. Podívejte se.

close
detail