Medicína a přírodověda

Kdo by nechtěl mít postavu jako model nebo modelka? Z médií na nás denně útočí reklamy na zaručené prostředky a metody vedoucí ke zhubnutí. Víte přitom, co se vlastně s tukem v procesu hubnutí děje? Věřte, nevěřte, vydechneme ho!

A taky jak zajistit energii pro život – to jsou témata letošní světové výstavy EXPO, kterou od začátku května až do posledního října hostí Miláno na severu Itálie. Konceptu Feeding the Planet, Energy for Life, tedy Potraviny pro planetu, energie pro život odpovídá zaměření převážné většiny pavilonů. Rozvinuté země, včetně České republiky, odkazují nejen na národní tradice nebo své inovační úspěchy, ale upozorňují i na problémy plynoucí z nadbytku některých složek potravy a nezdravého životního stylu. Zatímco v prezentacích chudších afrických zemí si připadáte spíše jako na tržišti s drobnou produkcí a suvenýry, rozvinuté země jihozápadní Asie se oprávněně chlubí svým uměním hospodařit vodou i půdou k pěstování potravin. Jako prostor zaslíbený vědě a umění představuje Českou republiku náš pavilon, který se těší velmi šikovnému umístění kousek od hlavního vchodu do areálu EXPO. Najdete ho snadno podle bazénu s velkou plastikou napůl ptáka napůl auta. A taky podle radosti z vody i zlatavého chmelového moku.

Je pěstování plodin při umělém osvětlení přátelské k životnímu prostředí? Ve světě již existuje několik malých podniků, které začaly pěstovat potraviny při elektrickém osvětlení, aktuální je i trend zavádět městské zemědělství nebo vertikální farmaření. V bývalém londýnském protileteckém krytu se má 30 metrů pod zemí zahájit koncem roku 2015 komerční výroba salátů zcela bez přítomnosti denního světla. A nejde přitom o první případ tak zvané vnitřní farmy (indoor farm).

Myslíte si, že kosatce jsou jen okrasnými rostlinami v našich zahradách? Nejsou. Cílem práce Terezy Zezulové a Jiřího Štábla, studentů z Purkyňova gymnázia ve Strážnici, bylo potvrdit hypotézu, že kosatce obsahují cenné rostlinné látky významné pro farmacii. Jejich práce s názvem Screening vybraných obsahových látek v rostlinných vzorcích kosatců se v loňském roce umístila na 3. místě celostátního kola v soutěži Studentské odborné činnosti SOČ. Výzkum probíhal během pěti návštěv studentů v Zahradnické fakultě Mendelovy univerzity v Lednici. Vedoucím práce byl Ing. Pavol Kaššák. Tereza nám k tomu napsala: „Motivací výběru této tématiky nám byly můj zájem o botaniku a kolegův o medicínu…“

Obří škeble (lucinid clams) získávají část, popř. veškerou potravu ze symbiotických bakterií žijících v jejich žábrách. Bakterie získávají energii nikoliv ze slunečního záření jako rostliny, ale z jednoduchých chemikálií vyskytujících se v jejich okolí. Tato chemická syntéza je proces, který umožňuje život kolem hydrotermálních průduchů hluboko pod mořskou hladinou (psali jsme o nich zde http://www.3pol.cz/cz/rubriky/obnovitelne-zdroje/1000-hydrotermalni-pruduchy-netradicni-obnovitelny-zdroj-energie). Tento proces se však neomezuje jen na hlubokomořské průduchy. Na chemosyntetické bakterie se spoléhají i živočichové, kteří se vyskytují na mnoha jiných místech na zeměkouli.

V roce 401 před Kristem pochodovalo 10 000 řeckých žoldnéřů z války proti perskému králi domů. Když procházeli Kolchidou na východní straně Černého moře, pochutnávali si na medu, který kradli z úlů rozmístěných po krajině. Brzy na to jich tisíce omámených padaly do bezvědomí. Historik a voják Xenofon popisuje, že se „chovali jako otrávení šílenci, nebo jako kdyby byli očarováni“. Jako cizinci v této zemi vojáci nevěděli nic o účincích „šíleného medu“, který produkovaly zdejší včely.