Solární rok 2023
Vývoj solární energetiky v roce 2023 v Česku opět výrazně přidal na rychlosti. Podle dat Solární asociace se postavil téměř 1 gigawatt nových fotovoltaických elektráren (FVE), celkem jich vzniklo skoro 83 000.
Voda je nejdůležitější a nejrozšířenější kapalinou na Zemi, bez ní by neexistoval život. Ve vodě se vyvinuly první živé organismy a na souši se život rozšířil teprve mnohem později. Molekuly vody se skládají z jednoho atomu kyslíku a dvou atomů vodíku, ale vodíkové vazby mezi sousedními molekulami jsou příčinou řady charakteristických vlastností vody.
Voda má například:
Molekuly kapalin jsou poměrně blízko u sebe a působí na sebe značnými přitažlivými silami. Molekuly na hladině jsou těmito silami vtahovány dovnitř kapaliny. Hladina kapaliny se chová, jako by byla pokryta tenkou pružnou blánou. Příčinou tohoto jevu je povrchové napětí, které se projevuje při styku kapaliny s jiným prostředím, např. se vzduchem nebo stěnou nádoby. Voda má v porovnání s jinými kapalinami velké povrchové napětí a proto jsou jeho projevy velmi výrazné:
1. Kapilární násoska
Klasická násoska je trubice nebo hadička, kterou je možné působením atmosférického tlaku přelévat kapalinu z vyšší nádoby do nižší. V našem pokusu se místo atmosférického tlaku uplatní kapilarita. Na podstavec postavte nádobku s vodou, obarvenou potravinářským barvivem. Vedle podstavce postavte druhou nádobku. Papírový ubrousek složte několikrát po délce tak, aby z něho vznikl úzký pásek. Jeden konec pásku ponořte do vyvýšené nádobky a druhý nechejte viset přes okraj do spodní nádobky. Už za několik minut celý pásek nasákne vodou, která začne pomalu skapávat do prázdné nádobky. Celý děj pomalu probíhá tak dlouho, až všechna po několika hodinách voda překape z jedné nádobky do druhé.
Vysvětlení funkce
Mezi vlákny suchého papírového ubrousku jsou tenké mezery – kapiláry. Vlivem povrchového napětí vzlíná voda, která vystoupí až k hornímu okraji a odtud podél suchých vláken klesá do dolní misky. Jakmile se dostane na dolní konec, nemůže vzlínat zpět, protože kapiláry mezi vlákny už jsou zaplněny vodou. Proto začne voda vlastní tíhou odkapávat dolů a za sebou „táhne“ vodu obsaženou v ubrousku (obr. 1, obr. 2).
2. Kapilární skládání barev
K tomuto pokusu budeme potřebovat dva proužky z papírového ubrousku (viz předchozí pokus) a tři sklenice. Do obou krajních nalejeme do stejné výšky různě zbarvenou vodu, ponoříme do nich papírové proužky a trpělivě vyčkáme, až proužky nasají vodu a začnou ji z krajních sklenic přemísťovat do prostřední. Jestliže zvolíme vhodné barvy, získáme výslednou barvu, odpovídající tzv. subtraktivnímu míchání barev – např. modrozelená (azurová) a žlutá dává barvu zelenou (obr 3, obr. 4, obr. 5).
Vývoj solární energetiky v roce 2023 v Česku opět výrazně přidal na rychlosti. Podle dat Solární asociace se postavil téměř 1 gigawatt nových fotovoltaických elektráren (FVE), celkem jich vzniklo skoro 83 000.
O SMR, malých modulárních reaktorech, jsme již psali několikrát. Ze souhrnného materiálu NEA (Jaderné energetické agentury OECD) jsme pro čtenáře Třípólu vybrali přehledy jednotlivých projektů (stav v r.
Růst výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (OZE) a růst počtu elektrických vozidel (EV) je klíčem ke globálnímu snížení závislosti na fosilních palivech, snížení ...
Když čtete tyto řádky, pracuje vysoce sofistikovaný biologický stroj – váš mozek. Lidský mozek se skládá z přibližně 86 miliard neuronů a řídí nejen tělesné funkce od vidění ...
Vodní houby nemají neurony ani svaly, přesto se pohybují. Jak to dělají a co nám to říká o vývoji krevních cév u vyšších živočichů, odhalili vědci z Evropské ...
Krásně a jednoduše vysvětleno se srozumitelnými animacemi. V angličtině.