Obnovitelné zdroje

Článků v rubrice: 174

„Ekologicky přátelské“ kotle na dřevo – pohroma pro ovzduší

V posledním lednovém týdnu roku 2017 dosáhlo znečištění ovzduší v Londýně nejvyššího stupně od roku 2011. Za největší viníky se jako obvykle považovaly výfukové plyny z dopravy a bezvětří. Tentokrát se k nim přidal i další překvapivě nový viník: asi polovinu znečištění způsoboval kouř ze spalování dřeva v kotlích.  Módní kotle spalující dřevo se považují za prostředek k využívání obnovitelných zdrojů energie nejen snižující emise CO2 a globální oteplování, ale také za prostředek ke snižování účtů za vytápění. Nedávné výzkumy však ukázaly, že jde o vážné ohrožení zdraví lidí, a že se z krátkodobého hlediska urychluje i změna klimatu. Pokud se proti tomuto trendu nic nepodnikne, mohlo by se spalování dřeva stát největším zdrojem znečištění ovzduší ve velkoměstech, jako je například právě Londýn.

Fotogalerie (2)
Pověstný londýnský smog se vrací (zdroj Adobe Stock)

Ve Spojeném království se spalování dřeva oficiálně považuje za největší zdroj obzvláště nepříjemné formy znečištění ovzduší, která je velmi škodlivá pro zdraví. Nejmenší částečky se dostávají do krve i mozku a zvyšují riziko vzniku mnoha zdravotních potíží, včetně srdečních onemocnění. Na vysokou úroveň znečištění jsou citlivé zejména děti, protože ohrožuje vývoj jejich plic a mozku. Odhaduje se, že znečištěné ovzduší ze všech příčin způsobuje jen v Londýně předčasná úmrtí asi 10 000 osob za rok. Kouř ze dřeva obsahuje stejné škodlivé látky jako kouř cigaretový. Ve světovém měřítku se proto jedná o „masového vraha“, který každoročně způsobuje asi 4 miliony předčasných úmrtí v důsledku znečištěného ovzduší.

Horší než výfukové plyny

Ve Spojeném království panovalo přesvědčení, že znečišťování ovzduší spalováním dřeva bylo vyřešeno přísnými zákony v padesátých letech. Přesto spalování dřeva ve městech pokračuje i nadále, a to díky oficiálně povoleným, ba doporučovaným „ekologickým“ kotlům. Prodej takových kotlů se v poslední dekádě neustále zvyšoval. V současné době se jich ročně prodává 200 000 s tím, že „výrazně přispívají ke snižování emisí CO2“. I když jsou tyto kotle označené jako nízkoemisní, jsou vysoce znečišťující a připomínají aféru s naftovými motory. Slovem "nízkoemisní" se zde totiž myslí emise CO2, ale ne ostatních látek - a to si téměř nikdo z běžných uživatelů neuvědomí.

Prokázalo se, že měřené emise v konkrétních podmínkách domů jsou mnohem vyšší než emise naměřené v laboratoři. Kare Press-Kristensen z Danish Ecological Council naměřil v kouři moderních ekologických kotlů 500 000 mikroskopických částic na cm3. Ve výfukových plynech moderních nákladních automobilů se se stejným přístrojem naměřilo jen méně než 1 000 takových částic. Uvedené kotle na dřevo obdržely certifikát Nordic Swan Ecolabel a splňují emisní standardy, které jsou v Norsku přísnější než ve Spojeném království. V Kodani se 600 000 obyvateli může 16 000 kotlů na dřevo během zimy vyprodukovat takové znečištění, které doprava způsobí za celý rok. Hovoří se zde o typu znečištění „PM 2,5 pollution“ (particulate matter), které reprezentuje nejnebezpečnější částice, menší než 2,5 mikrometru.

Spalování dřeva se stává velkým problémem. V roce 2010 Gary Fuller z londýnské King´s College, že 10 % celkového znečištění Londýna v zimním období jde na vrub spalování dřeva. Průzkum z roku 2015 ukázal, že spotřeba dřeva byla třikrát větší než v dřívějších odhadech a 7 % respondentů uvedlo, že spaluje dřevo v kotlích. Vložení získaných údajů do počítačových modelů dospělo ke zneklidňujícímu závěru: znečištění typu „PM 2,5 pollution“ u kotlů na dřevo ve Spojeném království roste (viz graf. 1). Fuller prohlásil, že znečištění ovzduší ze spalování dřeva je větší než znečištění způsobované dopravou. Zatímco lidé jsou vystaveni znečištění z dopravy, jen když cestují po přeplněných silnicích, spalování dřeva vytváří dlouhodobé znečištění tam, kde bydlí.

Vnitřní smog

Press-Kristensen měřil znečištění uvnitř domů v Kodani a ve třech ze sedmi testů zjistil vysoké hodnoty znečištění. V jednom domě s moderním kotlem na dřevo naměřil několikrát vyšší úrovně částic než ve venkovním prostředí (viz graf 2). Můžeme se proto ptát: „Převáží „ekologické přínosy“ zdravotní důsledky?“

Spalování dřeva není uhlíkově neutrální

Klimatologické přínosy zde překvapivě neexistují – přinejmenším z krátkodobého hlediska. Spalování palivového dříví se považuje za uhlíkově neutrální. Vychází se z teorie, že v průběhu růstu strom absorbuje tolik oxidu uhličitého, kolik ho při spálení emituje. Četné studie však docházejí k závěru, že spalování dřeva není uhlíkově neutrální, ale že někdy může být dokonce horší než spalování uhlí (dřevo se musí nejdříve někam dopravit, potom v sušárnách předsoušet a teprve dále zpracovávat).

Při spalování dřeva vznikají také černé saze, které, dokud určitou dobu zůstávají ve vzduchu, ohřívají atmosféru. Účinky sazí se ještě zvyšují, když ulpí na sněhu a učiní povrch temnějším. Tento povrch potom absorbuje více tepla. Ve většině studií se ale tato skutečnost zcela ignoruje. Zdá se, že spalování dřeva, byť v moderních kotlích ve městech, není ten nejlepší způsob využívání. To už by bylo lepší spalovat dřevo ve velkých elektrárnách, které jsou vybaveny novými technologiemi pro zachycování znečišťujících látek, a které jsou umístěny ve větší vzdálenosti od obydlených oblastí.

Rovněž by bylo vhodné přehodnotit dosavadní kampaně na „ekologické“ kotle na dřevo, a to dřív, než způsobí svým uživatelům ještě větší zdravotní problémy.

Podle: Michael LePage: Where there´s smoke. New Scientist, 2017, č. 3111, s. 22-23.

Václav Vaněk
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Úspory energie ve výrobním podniku

Studentka FEL ČVUT Kateřina Linhartová je finalistkou Ceny Nadace ČEZ 2017, soutěže o nejlepší vědeckotechnickou práci studentů technických univerzit v České republice. Odborná porota složená z vysokoškolských učitelů a odborníků z praxe ocenila zejména ...

Srážka neutronových hvězd vytvořila zlato, uran a další těžké prvky

Mezinárodní tým astronomů poprvé detekoval gravitační vlny vzniklé sloučením dvou neutronových hvězd a našel důkaz, že jsou zdrojem těžkých prvků ve vesmíru, včetně např. uranu, zlata a platiny.

Jak postavit jeřáb ze špejlí

V úterý 5. prosince 2017 proběhlo na Vítkovické střední průmyslové v Ostravě-Hrabůvce 2. kolo badatelské soutěže žáků ve stavění jeřábů ze špejlí. Tato soutěž je sponzorována Statutárním městem Ostrava.

Richard Dinan - první soukromý investor do fúze v Evropě

Jak nazvat současnou kapitolu historie řízené termojaderné fúze? Po kapitole Sluneční fúze (1920-1938), Magnetická fúze (1946-1968), Tokamaková fúze (1969-1984) a ITERová fúze (1985-2040)? Co třeba Soukromá fúze?

Česká kosmická kancelář nabízí a zve

Zajímáte se o kosmické aktivity a rádi byste v tomto oboru nalezli uplatnění? Baví vás kosmický výzkum? Chtěli byste pracovat s kosmickými technologiemi? Rádi byste se dozvěděli o příležitostech, které tento multidisciplinární obor přináší?

Nejnovější video

co kdyby mořské vody ubývalo?

Globální oteplování nás straší vidinou tání ledovců a zaplavování pobřeží a mořských ostrovů. Ale co kdybychom si představili, že moře jde naopak "vypustit"? Že někde na dně oceánu, třeba v Mariánském příkopu, je špunt. Když bychom ho vytáhli, moře by začalo ubývat (za předpokladu, že by voda měla kam odtékat, což samozřejmě nemá. Jen si to představte...). Těžká představa. Tvůrci tohoto videa si dali tu práci, že zanimovali, jak by voda ubývala a jak by přibývalo souše. Podívejte se.

close
detail