Počítače a internet

Článků v rubrice: 59

Auto se dvěma volanty - testování autonomních vozů

Představte si, že po cestě domů z práce pustíte volant a místo stresu v kolonách si budete klidně číst knihu. Pro naplnění této představy není důležitá jen technika, je nutné zároveň zjistit, jak se bude chovat a reagovat lidský element, člověk ve voze. Výrobci autonomních automobilů budou nutně muset tento problém řešit. Intenzivně se proto zkoumá a testuje celá škála zobrazovacích a ovládacích konceptů pro automatizovanou jízdu.

Fotogalerie (4)
Do detailu propracované testovací vozidlo se zkouší v reálném provozu na běžných komunikacích. Speciálně vyškolený řidič sedí za skutečným volantem vpravo. (Zdroj: Continental)

Inženýři ze společnosti Continental zkoumají nejen, jak se změní chování řidičů s příchodem automatizované jízdy, ale i jak správně navrhnout budoucí interiér autonomního vozu. Pro vývoj nového rozhraní člověk–stroj se používají simulátory i speciálně upravené automobily se dvěma volanty. Holistické (celostní) pojetí nových informačních a ovládacích systémů využívá různé víceúčelové prvky a zabezpečuje komunikaci mezi řidičem a vysoce automatizovaným vozem.

Spolupráce auta a řidiče

Tím, jak auto přebírá čím dál tím více úkolů souvisejících s řízením, přechází člověk za volantem postupně z úlohy řidiče do role pozorovatele. To vede ke zcela novým otázkám souvisejícím s interakcí mezi člověkem a automobilem. Do jaké míry musí řidič vědět, co se děje na silnici okolo něj a před ním? Jakým nejvhodnějším způsobem může auto požádat člověka o zásah do řízení? Jak řidič spolupracuje s autem při vykonávání konkrétních manévrů? A které typy aktivit nesouvisejících s řízením vozidla budou moci lidé vykonávat, zatímco se jejich auta budou řídit sama? Nejvyšší prioritu zde mají přání řidičů, jejich bezpečnost a samozřejmě bezpečnost všech ostatních na silnici.

Pro nás bude největší výzvou nová úloha řidičů. Z té vyplývají též nové potřeby a požadavky,“ vysvětluje Dr. Karsten Michels, vedoucí systémového vývoje v divizi Interiors koncernu Continental. Dnes řidiče plně zaměstnává řízení vozidla. V budoucnosti se však jejich úloha změní. Stanou se z nich klíčoví uživatelé, kteří budou sledovat dění. Řidič bude muset, stejně jako kapitán letadla, v každém okamžiku vědět, co jeho vozidlo dělá a jaký je aktuální režim jízdy.

Věřte svému autu...

„Pokud jde o vývoj nových konceptů ovládání vozu, našimi hesly jsou transparentnost, informovanost a aktuálnost. To je jediný způsob, jak dosáhnout důvěry řidičů v automatizované systémy řízení,“ tvrdí Michels. „Důležitá je přiměřená míra spolehnutí na systém. Pokud šofér přecení schopnosti auta, může se v krajních případech špatně rozhodnout a nepřevzít kontrolu nad vozidlem po vypnutí automatizované fáze jízdy – i když je to potřebné,“ říká Guido Meier-Arendt, hlavní technický expert na rozhraní člověk–stroj v divizi Interiors koncernu Continental.

...ale buďte ve střehu

Technické složky ovládacích systémů pro autonomní vozy musí být nejen dynamicky propojené, ale také intuitivní a v každé chvíli musí zohledňovat aktuální míru pozornosti řidiče. Ten může vyžadovat delší čas a větší pomoc při přebírání kontroly nad vozidlem, pokud se během automatizované jízdy delší dobu věnoval činnostem nesouvisejícím s řízením vozidla. Jakmile se bude muset odtrhnout od knihy nebo pracovního mailu, chvilku potrvá, než se bude schopen opět plně věnovat řízení.

Testy na simulátorech i speciálně upravených vozidlech

Právě citlivá fáze přechodu mezi autonomní fází jízdy a částí, kdy se řízení bude věnovat člověk, je příčinou rozsáhlého testování – v laboratoři i na silnici. Nově navržené systémy musejí být před nasazením v reálném provozu „neprůstřelné“. Bez ohledu na kvalitu technologií bude lidské chování při přechodu na plně automatizovanou jízdu vždy hrát zásadní úlohu. Rozsáhlé zkoušky vykonávané zkušebními nevyškolenými řidiči dovolují realistické hodnocení možností nových technologií.

Dva volanty (na zkoušku)

Při jízdě na skutečných silnicích využívá Continental metodu, která účastníkům testů simuluje pocit jízdy ve vozidle s kompletně automatizovaným řízením. Do detailů propracované testovací vozidlo má množství senzorů, jež zaznamenávají chování účastníka výzkumu a analyzují jeho reakce. Testovací piloti sedí za maketou volantu na levé straně vozidla, zatímco vpravo za skutečným volantem sedí speciálně vyškolený řidič. Ve chvíli, kdy testovací pilot převezme řízení, je vyškolený řidič informován pomocí head-up displeje o zamýšlených povelech a převádí je na skutečné pohyby auta. V autonomní fázi jízdy pak řídí vůz sám a vytváří dojem vysoce automatizovaného vozu. Pomocí této metody lze uživatelská rozhraní samořiditelných aut testovat v běžném provozu již dnes. V existujících autonomních prototypech by byli zkušební piloti vystaveni zbytečnému riziku. Výsledky těchto testů pomůžou při vývoji ovládacích algoritmů pro systémy plně autonomního řízení.

Simulátor jízdy – „laboratoř ergonomie“

Umožňuje inženýrům podrobně pozorovat a analyzovat účastníky testů. Mimo jiné lze například i měřit jejich tepovou frekvenci či presně zaznamenávat pohyby očí. Tyto údaje se sbírají bez jakýchkoliv vlivů zvenčí a pomáhají výzkumníkům stanovit, zda se účastník testu cítí pohodlně, či u něho konkrétní situace vyvolává stres. Laboratorní prostředí též znamená, že je možné účastníky testu vystavit mnohem většímu tlaku, například testovat jejich reakce na nebezpečné situace a kritické manévry, které by ve skutečném prostředí na silnici nebyly možné.

Jak bude člověk s autem komunikovat?

Continental využívá různá řešení, jak poskytnout řidičům informace: vizuálně na celé řadě displejů v kabině, zobrazováním na čelním skle anebo barevnými změnami svítících LED proužků. To vše je zároveň podporováno zvukovými signály, které například informují řidiče o skončení fáze automatické jízdy. Jakmile interiérové kamery zjistí, že se řidič stále nevěnuje řízení, aktivují se též hmatové prvky – například začne vibrovat sedadlo nebo se zatáhne předpínač bezpečnostního pásu.

Největší riziko je při změně režimu jízdy

Za účelem ovládání automatizované fáze jízdy byl vyvinut ovládací prvek, který slouží pro vyloučení rizika záměny režimu jízdy a pro další posílení bezpečnosti rozhraní člověk–stroj. Zabezpečuje plynulou komunikaci a přináší základní jistotu, že řidič vždy přesně ví, co je jeho úlohou a co systém v daném momentě dělá.

Continental AG

Společnost Continental se zabývá vývojem inteligentních technologií pro přepravu osob i zboží. Po celém světě vyvíjí a vyrábí komponenty a systémy potřebné pro automatizovanou jízdu – v USA, Japonsku, Číně i v Evropě. Inženýři pracují na těchto šesti klíčových prvcích: technice senzorů, konektivitě (např. propojení vozů s infrastrukturou), rozhraní člověk–stroj, systémové architektuře, spolehlivosti a všeobecném přijetí automatizované jízdy. Pět divizí společnosti – Podvozky & Bezpečnost, Interiéry, Motory, Pneumatiky a ContiTech zaměstnává více než 230 000 zaměstnanců v 56 zemích světa. V Česku a na Slovensku koncern zaměstnává na 19 000 pracovníků.

Zdroje: www.continental.cz

www.continental-corporation.com

Databáze on-line médiií: http://mediacenter.conti-online.com

Martin Přibyl

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Jak ze 400 000 voltů vyrobit tisíc voltů pro ITER?

Evropská agentura pro ITER - F4E a ITER International Organization oslavily historický okamžik, když se staveniště největšího fúzního zařízení na světě - tokamaku ITER - připojilo k francouzskému operátorovi elektrické sítě RTE (Réseau de transport d'électricité) vysokonapěťovým vedením 400 kV.

Stmívá se, rozsvítíme si

Na začátku zimy obvykle dáváme článek o úsporách topení, spotřeby teplé vody, izolacích apod. Pro letošek změníme téma a podumáme nad správným osvětlením. Průměrný člověk stráví v místnostech osvětlených umělým světlem asi 2 000 hodin ročně.

Místo endoskopu obyčejná analýza dechu

Crohnovu chorobu, ale i další onemocnění střev a trávicího ústrojí bude možné odhalit z pouhého dechu. Vědci z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR v Praze publikovali ve vědeckém časopise Journal of Breath Research nadějné výsledky výzkumu provedeného ...

Hromadná měření radiojódu ve štítné žláze

V případě průmyslové či energetické havárie s výskytem většího množství radiojódu (tj. izotopu jódu 131I ) v životním prostředí je nezbytné zabezpečit monitorování radioaktivního jodu ve štítné žláze u velkého počtu obyvatel.

Detektor radiace z kuchyňské soli

Radiace (ionizující záření) není vidět, není cítit ani slyšet. Proto vzbuzuje obavy. Poplašné zprávy o tom, že se nad Evropou vznáší radioaktivní mrak tu jódu, tu rubidia, klidu nepřidají, zvlášť když běžný laik neví "jak moc" a tudíž "je-li to nebezpečné, či ne".

Nejnovější video

Bomba na kuchyňském stole

Krátké video ke stejnojmennému článku - návodu na pokus. Sestavte si také takový propletený obrazec z jednoduchých pomůcek a překvapte své přátele nečekaným efektem.

close
detail