Recenze

Článků v rubrice: 68

Proč Einstein nenosil ponožky

Chytrým a poutavým čtením pro všechny, kteří chtějí pochopit, co se skutečně odehrává v našem těle, když cítíme, myslíme, soudíme, hodnotíme, rozhodujeme či jednáme, je populárně-naučná publikace rakouského novináře a spisovatele Christiana Ankowitsche "Proč Einstein nenosil ponožky". V překladu Terezy Samotamové z původního německého originálu (Berlín, 2015) ji pohotově vydalo s podtitulem "Jak zdánlivě nepodstatné věci ovlivňují naše myšlení" nakladatelství Portál (Praha 2016, 1. vyd., 240 str.).

Fotogalerie (1)
Titulní strana knížky

Hlavní autorova myšlenka zní: náš mozek nefunguje nezávisle a autonomně, jak se pořád tvrdí. Naopak, do značné míry jej ovlivňuje naše tělo, naše okolí a konkrétní situace. Proto ve své knize zkoumá mechanismy, jimiž se tělo a mozek vzájemně ovlivňují, mechanismy, které buď vůbec nevnímáme, nebo podceňujeme: Kdo z nás kupříkladu ví, že když nám někdo něco vysvětluje, porozumíme mu lépe, bude-li svou řeč doprovázet příslušnými gesty? Nebo že máme sklon vnímat své bližší pozitivněji, držíme-li v dlaních šálek s teplým nápojem? Že když si oblékneme bílý plášť, jsme rázem soustředěnější, a když se bezdůvodně usmíváme, skutečně se nám zlepší nálada? Rovněž úkoly dokážeme lépe vyřešit, když při nich gestikulujeme; pokud si chceme zvýšit sebevědomí, máme se narovnat. Napadají nás lepší myšlenky, když se nacházíme v místnosti s vysokými stropy; dokonce lze skákáním na trampolíně snížit depresivní nálady. Mnohým čtenářům  se také otřese jejich intuitivní přesvědčení o tom, že inteligence závisí na co nejefektivněji vytrénovaném mozku. Je to myšlenka velmi rozšířená, ale prokazatelně mylná. Pro takový zázrak přírody, jakým je lidský mozek, platí jiné zákony než např. pro svalstvo, které lze cvičit v posilovně.

Proč myslíme levým kolenem

Srozumitelný a zábavně pojatý text rozdělil autor do pěti částí, ve kterých názorně předvádí čtenářům, jak okolní svět a způsob vnímání vlastního těla ovlivňují naše myšlení. Nejprve se zabývá základními informacemi o hlavě a tělu v podobě otázek: proč myslíme levým kolenem - proč všechno děláme zároveň a že to tak je v úplném pořádku - proč filozofové předložili o duchu a těle tolik tézí - proč má smysl se občas projet na kolotoči - a jak je možné, že máme mnohem více možností jak změnit svůj život, než si obvykle myslíme. Také se zde konečně dozvíme, jak to bylo s často citovaným zvykem Alberta Einsteina nenosit ponožky. „K čemu ponožky?“ odpověděl jeden z největších vědců všech dob, když se ho na to zeptali. „Jenom se v nich dělají díry!“. Tím jsme se také ocitli u anekdot, kterými je celý text hojně proložen. Druhá část knihy je věnována tomu, k čemu jsou nám pocity - jakou roli hrají při myšlení - proč je dobré umět je ovládat - jak to s nimi co nejlépe zaonačit - a proč nám v některých situacích pomůže prostě talíř horké polévky. Ve třetí části nazvané "Vnímat, číst a chápat" jde o to pochopit, jak se orientujeme v našem chaotickém světě - jak zacházíme s pozorností - jak vytváříme smysluplné souvislosti - jak nám tělo pomáhá vzpomínat - proč znamenitě přemýšlíme rukama - a proč se děti lépe soustředí, když se při tom dívají z okna.

Žvýkačková věda

Zajímavým poznatkem je zjištění „žvýkačkové vědy“, že zahájení žvýkání asi pět minut před danou prací opravdu zvyšuje naši pozornost a výkonnost. Ve čtvrté části „Rozvíjet nové nápady, posuzovat je a jednat“ jde například o to, proč zavřené oči nebo pohyb zvyšují naší kreativitu - jak čisté ruce ovlivňují náš morální úsudek - proč z nás dřevěná židle dělá tvrdé vyjednavače - co všechno se může stát během obyčejné jízdy vlakem (například Joanne K. Rowlingovou zde napadlo sousloví „kouzelnická škola“) - proč káva ani jídlo nehrají nikterak zásadní roli v tzv. kavárenském fenoménu.

Hitlerův svetr

V páté části "Proto Einstein nikdy nenosil ponožky" se autor zabývá tím, proč díky určitému oblečení myslíme pečlivěji a některým kusům ze šatníku připisujeme symbolický význam - jak lidé odpovídají na otázku, jestli by si oblékli obnošený Hitlerův svetr aj. Na závěr je zařazeno 12 + 1 kompaktních rad pro netrpělivé čtenáře, které zajímá, jestli se jim četba této knihy vyplatí a o čem všem vlastně pojednává. Potenciálním zájemcům hledajícím současně poučení i zábavu to můžeme prozradit předem:

1. Když si potřebujete zlepšit náladu, usmívejte se, i když se vám do toho zrovna dvakrát nechce.                                                                                                                               2. Dbejte na to, aby vaše dítě sedělo ve třídě vpředu a dostávalo tak dobré známky.

3. Stůjte rovně a budete se při veřejném vystoupení cítit sebejistěji.

4. Když čekáte na dobré nápady, zhasněte světlo.

5. Uvařte si nudlovou polévku, abyste se necítili osamělí.

6. Oblečte se do lékařského pláště, chcete-li pracovat soustředěněji.

7. Když předčítáte dítěti, gestikulujte - naučí se tak rychleji a lépe mluvit.

8. Umyjte si ruce, když se něco nepovede.

9. Chcete-li přemoct chuť na čokoládu, udělejte odmítavé gesto.

10. Pokud někoho chcete uklidnit, položte mu ruku na rameno.

11. Abyste během přednášky zůstali čilí a soustředění, čmárejte na papír nesmyslné obrázky.

12. Jezte mrkev, protože se tak uchráníte od vlivu reklamy.

12 + 1 Pravidelně alespoň trochu sportujte, protože tím předcházíte zhloupnutí.

Tesařík Bohumil
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Průlom v oblasti jaderných baterií

Jae W. Kwon a jeho vědecký tým z University v Missuri vyvinul novou generaci baterií na bázi beta záření. Tato baterie může být potenciálně využitelná jak v kosmických aplikacích, tak třeba i v automobilech.

100 % elektřiny z obnovitelných zdrojů do roku 2050?

Čisté energetické technologie dosáhly v posledním desetiletí značného pokroku. Ale mohly by vůbec stoprocentně pokrýt výrobu elektřiny? Jak? V roce 2017 byly ve světě vybudovány sluneční elektrárny o výkonu 98 GW, z toho více než polovina  v Číně – 53 GW.

Až ITER zapálí první plazma

Termínem „první plazma“ se ve výzkumu termojaderného plazmatu nazývá okamžik, kdy se vyčerpá vakuová komora, fungují potřebné pomocné systémy (magnetická pole, nezbytné diagnostiky, napouštění pracovního plynu atd.) a zapálí se výboj. Bezesporu významný okamžik v historii experimentálního zařízení.

Kdo určuje, který energetický zdroj je „zelený“?

Investoři poslední dobou utrácejí velké peníze na zelené projekty. Proč? Vysoká návratnost investic do zelených projektů přitahuje obrovské toky peněz. Otázka zní, zda by mohl trh uspět tam, kde vlády většinou selhávají.

Cestování Norskem jen na elektřinu

V Norsku bylo nedávno předvedeno dvousedadlové letadlo na elektrický pohon od společnosti Avinor. Tím země zahájila přibližování k roku 2040, kdy chce mít na tento pohon všechna domácí letadla. Vyvolalo to velkou diskusi, neboť letectví zatím elektrifikované není.

Nejnovější video

Zrození nového ostrova

Po 53 letech se roku 2015 objevil na Zemi v souostroví Tonga nový ostrov. Turistům se podařilo jeho zrození z hlubin moře natočit. Vulkanická exploze vyvrhla prach do výšky 9 kilometrů. Vědce nyní nesmírně zajímá - představuje totiž krajinu podobnou té na Marsu. Eroze nových hornin může simulovat poměry, jaké byly na Marsu, když ještě na něm byla voda. (Zdroj NASA)

close
detail