Recenze

Článků v rubrice: 68

Proč Einstein nenosil ponožky

Chytrým a poutavým čtením pro všechny, kteří chtějí pochopit, co se skutečně odehrává v našem těle, když cítíme, myslíme, soudíme, hodnotíme, rozhodujeme či jednáme, je populárně-naučná publikace rakouského novináře a spisovatele Christiana Ankowitsche "Proč Einstein nenosil ponožky". V překladu Terezy Samotamové z původního německého originálu (Berlín, 2015) ji pohotově vydalo s podtitulem "Jak zdánlivě nepodstatné věci ovlivňují naše myšlení" nakladatelství Portál (Praha 2016, 1. vyd., 240 str.).

Fotogalerie (1)
Titulní strana knížky

Hlavní autorova myšlenka zní: náš mozek nefunguje nezávisle a autonomně, jak se pořád tvrdí. Naopak, do značné míry jej ovlivňuje naše tělo, naše okolí a konkrétní situace. Proto ve své knize zkoumá mechanismy, jimiž se tělo a mozek vzájemně ovlivňují, mechanismy, které buď vůbec nevnímáme, nebo podceňujeme: Kdo z nás kupříkladu ví, že když nám někdo něco vysvětluje, porozumíme mu lépe, bude-li svou řeč doprovázet příslušnými gesty? Nebo že máme sklon vnímat své bližší pozitivněji, držíme-li v dlaních šálek s teplým nápojem? Že když si oblékneme bílý plášť, jsme rázem soustředěnější, a když se bezdůvodně usmíváme, skutečně se nám zlepší nálada? Rovněž úkoly dokážeme lépe vyřešit, když při nich gestikulujeme; pokud si chceme zvýšit sebevědomí, máme se narovnat. Napadají nás lepší myšlenky, když se nacházíme v místnosti s vysokými stropy; dokonce lze skákáním na trampolíně snížit depresivní nálady. Mnohým čtenářům  se také otřese jejich intuitivní přesvědčení o tom, že inteligence závisí na co nejefektivněji vytrénovaném mozku. Je to myšlenka velmi rozšířená, ale prokazatelně mylná. Pro takový zázrak přírody, jakým je lidský mozek, platí jiné zákony než např. pro svalstvo, které lze cvičit v posilovně.

Proč myslíme levým kolenem

Srozumitelný a zábavně pojatý text rozdělil autor do pěti částí, ve kterých názorně předvádí čtenářům, jak okolní svět a způsob vnímání vlastního těla ovlivňují naše myšlení. Nejprve se zabývá základními informacemi o hlavě a tělu v podobě otázek: proč myslíme levým kolenem - proč všechno děláme zároveň a že to tak je v úplném pořádku - proč filozofové předložili o duchu a těle tolik tézí - proč má smysl se občas projet na kolotoči - a jak je možné, že máme mnohem více možností jak změnit svůj život, než si obvykle myslíme. Také se zde konečně dozvíme, jak to bylo s často citovaným zvykem Alberta Einsteina nenosit ponožky. „K čemu ponožky?“ odpověděl jeden z největších vědců všech dob, když se ho na to zeptali. „Jenom se v nich dělají díry!“. Tím jsme se také ocitli u anekdot, kterými je celý text hojně proložen. Druhá část knihy je věnována tomu, k čemu jsou nám pocity - jakou roli hrají při myšlení - proč je dobré umět je ovládat - jak to s nimi co nejlépe zaonačit - a proč nám v některých situacích pomůže prostě talíř horké polévky. Ve třetí části nazvané "Vnímat, číst a chápat" jde o to pochopit, jak se orientujeme v našem chaotickém světě - jak zacházíme s pozorností - jak vytváříme smysluplné souvislosti - jak nám tělo pomáhá vzpomínat - proč znamenitě přemýšlíme rukama - a proč se děti lépe soustředí, když se při tom dívají z okna.

Žvýkačková věda

Zajímavým poznatkem je zjištění „žvýkačkové vědy“, že zahájení žvýkání asi pět minut před danou prací opravdu zvyšuje naši pozornost a výkonnost. Ve čtvrté části „Rozvíjet nové nápady, posuzovat je a jednat“ jde například o to, proč zavřené oči nebo pohyb zvyšují naší kreativitu - jak čisté ruce ovlivňují náš morální úsudek - proč z nás dřevěná židle dělá tvrdé vyjednavače - co všechno se může stát během obyčejné jízdy vlakem (například Joanne K. Rowlingovou zde napadlo sousloví „kouzelnická škola“) - proč káva ani jídlo nehrají nikterak zásadní roli v tzv. kavárenském fenoménu.

Hitlerův svetr

V páté části "Proto Einstein nikdy nenosil ponožky" se autor zabývá tím, proč díky určitému oblečení myslíme pečlivěji a některým kusům ze šatníku připisujeme symbolický význam - jak lidé odpovídají na otázku, jestli by si oblékli obnošený Hitlerův svetr aj. Na závěr je zařazeno 12 + 1 kompaktních rad pro netrpělivé čtenáře, které zajímá, jestli se jim četba této knihy vyplatí a o čem všem vlastně pojednává. Potenciálním zájemcům hledajícím současně poučení i zábavu to můžeme prozradit předem:

1. Když si potřebujete zlepšit náladu, usmívejte se, i když se vám do toho zrovna dvakrát nechce.                                                                                                                               2. Dbejte na to, aby vaše dítě sedělo ve třídě vpředu a dostávalo tak dobré známky.

3. Stůjte rovně a budete se při veřejném vystoupení cítit sebejistěji.

4. Když čekáte na dobré nápady, zhasněte světlo.

5. Uvařte si nudlovou polévku, abyste se necítili osamělí.

6. Oblečte se do lékařského pláště, chcete-li pracovat soustředěněji.

7. Když předčítáte dítěti, gestikulujte - naučí se tak rychleji a lépe mluvit.

8. Umyjte si ruce, když se něco nepovede.

9. Chcete-li přemoct chuť na čokoládu, udělejte odmítavé gesto.

10. Pokud někoho chcete uklidnit, položte mu ruku na rameno.

11. Abyste během přednášky zůstali čilí a soustředění, čmárejte na papír nesmyslné obrázky.

12. Jezte mrkev, protože se tak uchráníte od vlivu reklamy.

12 + 1 Pravidelně alespoň trochu sportujte, protože tím předcházíte zhloupnutí.

Tesařík Bohumil
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Jak naučit nanočástice tančit

Českým vědcům z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR se jako prvním na světě podařilo kontrolovaně rozpohybovat nanočástice na povrchu grafenu. To se dosud pro svou náročnost a delikátnost žádnému vědeckému týmu na světě nepodařilo.

Nahradí technologie CCU technologii CCS?

O oxidu uhličitém a jeho možném vlivu na klimatické změny už bylo napsáno a řečeno mnoho. I kdyby jeho rostoucí koncentrace v ovzduší globální oteplování nezpůsobovala, je na místě otázka, zda by bylo možno z atmosféry tento plyn odebírat a něco z něho vyrábět.

Kdo vyřeší největší problém elektřiny, dostane Nobelovku

Největší brzdou rozvoje světové energetiky je, že lidstvo dosud neumí ve velkém skladovat elektřinu. Od roku 1882, kdy byla postavena první přečerpávací elektrárna, tedy jediný zatím známý fungující způsob, jsme se v řešení tohoto problému příliš neposunuli.

Zavrženíhodné umění matematické jest zakázáno především

S úsměvným titulkovým citátem z Kodexu císaře Justiciána I. z roku 529 n. l. se vydáme po stopách jednoho z nejvýznamnějších českých matematiků 20. století, Eduarda Čecha, a to při příležitosti 125. výročí jeho narození.

Project Debater - umělá inteligence diskutuje na odborné téma

V prostorách společnosti IBM Watson West v San Francisku proběhla první živá veřejná debata mezi systémem umělé inteligence (AI) a člověkem. AI systém z dílny IBM pojmenovaný Project Debater a přebornice v debatování Noa Ovadia měly za úkol si připravit ...

Nejnovější video

Zrození nového ostrova

Po 53 letech se roku 2015 objevil na Zemi v souostroví Tonga nový ostrov. Turistům se podařilo jeho zrození z hlubin moře natočit. Vulkanická exploze vyvrhla prach do výšky 9 kilometrů. Vědce nyní nesmírně zajímá - představuje totiž krajinu podobnou té na Marsu. Eroze nových hornin může simulovat poměry, jaké byly na Marsu, když ještě na něm byla voda. (Zdroj NASA)

close
detail