Americký film z roku 2004 Den po zítřku ("The Day after Tomorrow") vylíčil katastrofickou vizi paradoxního účinku skleníkových plynů v atmosféře - náhlou globální dobu ledovou. Film byl kritizován pro mnoho nesmyslných a nevědeckých údajů. Ale v Čechách máme jedno pěkné přísloví: "Není šprochu, aby na něm nebylo pravdy trochu". Země má opravdu skrytý masivní klimatizační systém, který se s klimatem mění a naopak paradoxně a neočekávaně zpětně na klima působí. Vědci začali studovat tuto obří klimatizační jednotku ve snaze najít odpověď na jednu z nejdůležitějších záhad klimatických změn: Proč se globální oteplování od poloviny 90. let do počátku dvacátých let na téměř 15 let zastavilo?

Tepelný tok dopadající na terče divertoru (spodní část vakuové komory) ITER bude desetkrát vyšší než tok, který působí na vesmírnou loď při jejím vstupu do zemské atmosféry. Provádějí se pečlivé prototypové a zkušební kampaně, které připravují výrobu vysoce odolných technických komponent; na jaře byl v Evropě dosažen další milník v rozvojovém programu vnitřního vertikálního divertorového terče.

Z více než 1,3 miliardy lidí žijících na černém kontinentu jich má přístup k elektřině jen asi polovina a zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se energetický hlad Afriky v nejbližší době výrazně snížil. Naopak - jsou zde země s rekordním růstem populace a s vysokým podílem obyvatelstva mladšího 15 let. Jsou zde opravdu (ale opravdu) chudé země, které zoufale potřebují energii k tomu, aby mohly nastartovat nějaký hospodářský rozvoj. Nejaktivnějším investorem do tamní klasické energetiky je zatím Čína, v oblasti nabídky jaderných elektráren zase Rusko.

Jaroslav Frais z Olomouce se odjakživa zajímal o motorky. Zaujal ho tříkolový skútr značky Piaggio, který byl však na jeho vkus příliš slabý. „Chtěl jsem velkou tříkolku s velkými koly a několik let jsem čekal na to, až ji výrobci uvedou na trh. Dlouho se ale nic nestalo, tak jsem se rozhodl svou vysněnou tříkolku vyrobit sám,“ popisuje kutil. Od toho okamžiku uběhlo 10 let a stabilní tříkolka je na světě.

Četli jste Olbrachtovu knížku Nikola Šuhaj loupežník? Ne? Určitě však znáte píseň, kterou zpívá Miroslav Donutil v Baladě pro banditu:

Zabili, zabili chlapa z Koločavy, řekněte, hrobaři, kde je pochovaný …

Hrdinou obou příběhů je mladý vojenský zběh Nikola Šuhaj, který se na začátku 20. let minulého století s partou kamarádů skrýval v okolí své rodné vesnice, Koločavy. Skrýval se, bohatým bral, chudým dával a miloval svou Eržiku…

Pojďme se do jeho kraje podívat na jeden energetický unikát.