Vynálezy roku 2014

Nejrozšířenější americký populárně-vědecký měsíčník Popular Science zveřejňuje každým rokem ve svém prosincovém vydání 100 objevů, vynálezů nebo inovací, které se podle mínění odborné komise nejvíce zasloužily o pokrok světové techniky. Nejvýznačnějším v každé z dvanácti kategorií uděluje vyznamenání „Grand Award“. Díky tempu globálního obchodu se téměř pětina novinek z vyznamenané stovky má už letos objevit i v našich obchodech a v internetových prodejnách.

Vítejte v novém webu Třípólu!

Milí a vážení čtenáři a příznivci našeho časopisu, právě dnes jsme překlopili webstránku do nové podoby a začínáme patnáctý rok života Vašeho oblíbeného časopisu!

Jaký by byl svět bez fosilních paliv?

Naše současná civilizace vyrostla na fosilních palivech. Závisíme na nich nejen z energetického hlediska, ale i při získávání dalších surovin, i při výrobě potravin. Co by se ale stalo, kdyby na Zemi žádná fosilní paliva nebyla? Nabral by život zcela jiný směr a vznikla by vůbec průmyslová revoluce? Existovala by moderní civilizace? Abychom mohli na tyto otázky odpovědět, vydejme se na cestu od středověké Evropy až po dnešní dobu.

Bublinky v tokamaku

Protože diagnostika plazmatu v tokamaku, v zařízení pro jadernou fúzi, je velmi náročná fyzikální disciplína – a čtenářům by se pasáž o ní mohla zdát nestravitelná – navrhl autor článku pro publikaci Řízená termojaderná fúze pro každého odlehčovací kresbu pana doktora, jak zkoumá zdravotní stav zařízení fonendoskopem. Zdaleka tenkrát netušil, jak blízko je skutečnosti.

Jak zmrazit radioaktivní vodu

Japonští inženýři stojí před mamutím úkolem – vypořádat se s kontaminovanou vodou, která zbyla po havárii jaderné elektrárny Fukušima. Fukušima doplatila na špatné zabezpečení před extrémní vlnou cunami, která zasáhla Japonsko v roce 2011, zničila část pobřeží a způsobila ztrátu 20 000 lidských životů. Na následky havárie jaderné elektrárny neumřel nikdo, ale pro bezpečnost okolí je třeba zabránit šíření radioaktivní vody použité k chlazení havarovaného reaktoru. Pomůže stejná technologie jako pro přípravu kluzišť pro hokejisty nebo bruslaře.

Soutěž / Leden

Správná odpověď na lednovou otázku

V lednové otázce jsme se ptali, zda v Černobylu došlo k výbuchu vodíku, grafitu nebo k výbuchu jadernému. Marek Kurfiřt z Českých Budějovic jako první správně odpověděl, že v černobylské jaderné elektrárně došlo k výbuchu vodíku, který do okolí rozmetal jaderné palivo a 700 tun radioaktivního hořícího grafitu, což způsobilo požár. Panu Kurfiřtovi za odpověď děkujeme, srdečně gratulujeme a jako dárek posíláme Igráčka Skupiny ČEZ, z něhož se budou určitě nejvíce radovat jeho dvě děti.

Novou otázku zveřejníme na začátku února.

(red)


Cenu za správnou odpověď na otázku z prosince loňského roku, zda jaderná elektrárna vyrobí energii spotřebovanou při její výstavbě za 10 let, za dva roky nebo za 2 až 3 měsíce, získala Eva Kopuletá z Kroměříže. Správná odpověď je "za 2 až 3 měsíce". Gratulujeme a posíláme dárek.

(red)

Video

Fluorescence

Při této reakci vzniká UV záření

V první části videa je princip vysvětlen, a ve druhé části jsou ukázány příklady těchto látek. Dodatečné poznámky:

1) Existuje řada látek, která absorbuje ve viditelné barevné oblasti a uvolňují infračervené záření, to však ale není vidět, proto jsou tyto látky na demonstraci pokusu nevhodné.

2) "svítící-lámací trubičky" svítí proto, že po zlomení se zlomí ampule s peroxidem vodíku, což umožní reakci:

Při této reakci vzniká UV záření

Při této reakci vzniká UV záření, to je pohlceno právě fluorescenčními barvivy, a přeměněno na viditelné záření. Po dosvícení jsou barviva nezměněna, a mohou stále svítit pod UV zářením.

Použitá hudba: Chopin - Mazurka a moll

Zdroj: www.Youtube.com

Anketa Třípólu

O čem si chcete přečíst v některém z příštích PDF čísel Třípólu?

Provoz portálu v roce 2015 podpořila
Nadace ČEZ

close
detail