Fyzika a klasická energetika

Učili jsme se, že blesky vznikají třením vzdušných mas, oblaků a ledových krystalků v nich. Nové simulace ukazují, že blesky na Zemi jsou vyvolány silnou řetězovou reakcí částic přilétajících do atmosféry z vesmíru. Nová studie tvrdí, že energie potřebná pro bouřky by mohla pocházet z laviny elektronů vybuzených extraterestriálním kosmickým zářením.

LIGO, Virgo a KAGRA slaví výročí první detekce gravitačních vln a oznamují ověření teorie Stephena Hawkinga o oblasti černé díry. 14. září 2015 dorazil na Zemi signál, který nesl informace o dvojici vzdálených černých děr, které se spirálovitě přibližovaly a spojily. Signál urazil rychlostí světla asi 1,3 miliardy let, aby se k nám dostal — ale nebyl to světelný signál. Byl to jiný druh signálu: chvění časoprostoru zvané gravitační vlny, které poprvé předpověděl Albert Einstein před 100 lety. Toho dne před 10 lety provedly dvojité detektory laserové interferometrové observatoře gravitačních vln (LIGO) vůbec první přímou detekci gravitačních vln. Spolupráce LIGO a Virgo to oznámila světu v únoru 2016, po šesti měsících analýzy a ověřování.  

Společnost Unseenlabs, evropský lídr v oblasti detekce rádiových frekvencí (RF) z vesmíru, byla vybrána Evropskou kosmickou agenturou (ESA) jako součást programu Copernicus Contributing Missions (CCM) kategorie 1 – Evropští nově vznikající dodavatelé dat o pozorování Země, financovaného Evropskou komisí. Společnost Unseenlabs podepsala tříletou dohodu o dodávání RF dat. Program Copernicus pro pozorování Země je základem evropské strategie monitorování nejen životního prostředí, ale také bezpečnosti z vesmíru.

Modrý měsíc, krvavý měsíc a medový měsíc – tak se nám jeví náš satelit ze Země. Měnící se odstín Měsíce má svůj základ ve vědě – v optice. Měsíc nevytváří žádné vlastní světlo, pouze odráží bílé světlo od Slunce. Jakou barvu má tedy měsíční svit a proč se někdy předvádí v různých barvách, alespoň z pohledu ze Země?

Mezinárodní síť observatoří gravitačních vln LIGO, Virgo a KAGRA (LVK) oznámila v dubnu detekci svého 200. kandidátského signálu gravitační vlny v tomto čtvrtém pozorovacím období (O4), které stále probíhá. Signál přišel 19. března 2025 a s více než 99% pravděpodobností pochází ze sloučení dvou černých děr. Tento nový rekord detekcí je působivý, vezmeme-li v úvahu, že celkový počet signálů detekovaných ve všech předchozích pozorovacích obdobích (O1, O2, O3) byl 90. Je způsoben zvýšenou citlivostí detektorů v důsledku modernizace provedené mezi O3 a O4. Z těchto dvou set signálů je většina pravděpodobně generována sloučením dvou černých děr miliony nebo miliardy světelných let od Země, zatímco sloučení dvou neutronových hvězd nebo smíšených dvojhvězd černé díry s neutronovou hvězdou je mnohem vzácnější a obtížněji identifikovatelné.

Rozsáhlé výpadky elektřiny, které počátkem května 2025 zasáhly Pyrenejský poloostrov, poukázaly na zranitelnost naší energetické infrastruktury a zdůraznily potřebu ochránit citlivá elektrická zařízení a digitální data před náhlým přerušením dodávek napájení ze sítě. Rozsah a závažnost těchto výpadků elektřiny byly neobvyklé. Ztráta zhruba 15 gigawattů během pouhých několika sekund způsobila řetězové poruchy v celé evropské síti. Následné dopady, které byly nejcitelněji vnímány ve Španělsku a Portugalsku, zahrnovaly dočasné odstavení železničního systému, stejně jako narušení chodu domácností a kanceláří, když počítače bez varování ztratily napájení. I když je obtížné předpovědět, kdy konkrétně k blackoutu dojde, majitelé domů i firem mohou kontinuálně chránit své vybavení pomocí nepřerušovaného zdroje napájení (UPS). Ať už jde o dočasný pokles napětí nebo rozsáhlý výpadek, UPS dokáže odvrátit ztrátu dat a poškození hardwaru.