Fyzika a klasická energetika

Článků v rubrice: 196

Brno je kolébkou měření tepla

To, že si v zimě můžeme pohodlně vyhřát svůj domov, považujeme dnes už za naprostou samozřejmost. 38 % obyvatel, to je 1,5 milionu českých domácností, využívá blahobytu centralizovaného vytápění - tedy dodávek z tepláren, výtopen a dalších centrálních zdrojů, kterých je u nás na 2 000. Málokdo ale ví, že standardy měření tepla na našem území nemají ještě ani padesátiletou tradici. Přesnost měření je přitom hlavním předpokladem spravedlivé fakturace. Kolébkou zavedení pořádku v metrologii je Brno, kde byla v roce 1969 zřízena Cejchovna kalorimetrických mechanických počítadel měřičů tepla.

Velká uhelná lež

Respektovaný německý list Handelsblatt přinesl rozsáhlý článek pod titulkem „Velká uhelná lež“. Informuje v něm o nové uhelné elektrárně, kterou u města Datteln v západním Porúří staví německá společnost Uniper. Nový elektrárenský zdroj o výkonu 1100 megawattů (pro srovnání: zhruba polovina výkonu jaderné elektrárny Temelín), s jehož uvedením do provozu se počítá během prvního pololetí roku 2018, vůbec nezapadá do oficiálně deklarované energetické politiky spolkové vlády sázející jednoznačně na obnovitelné zdroje. Je totiž na uhlí.

Světelný meč

Elegantní zbraň. Známe ji ze Star Wars, už 40 let. Diváci obdivují charakteristické blesky světelného meče a epický boj mezi Darthem Vaderem a Obi-Wanem Kenobim. A chtěli by mít také takový meč a trénovat s ním. Jenže jaká by to mohla být technologie? Don Lincoln, vedoucí vědec amerického Fermilab, největší výzkumné instituce v oblasti velkých Hadronových srážečů ve Spojených státech, se s oblibou zabývá popularizací vědy. Jednou z jeho úvah je "Jak vyrobit světelný meč". Pokud by se mu to povedlo, vydělá miliony na trhu s vánočními hračkami.

Palivo z biologicky rozložitelných odpadů

Nová technologie MULTIFERM pro výrobu paliva z biologicky rozložitelných odpadů, kterou vyvinula třebíčská společnost VIA ALTA ve spolupráci s Mendelovou univerzitou v Brně, jde do provozu. Technologická linka, která využívá nízkopotenciálního fermentačního tepla, má za sebou úspěšné poloprovozní testy. Technologická linka zajišťuje homogenizaci a hygienizaci vstupního materiálu, snížení relativní vlhkosti a tvarovou úpravu tak, aby byl výstup přímo využitelný ve spalovacích energetických zařízeních. Obdobná technologie, kterou mohou využít původci a zpracovatelé odpadu, i výrobci tepla, dosud nebyla na trhu k dispozici. Společnost VIA ALTA, která poskytuje dodávky v oblasti technologií odpadů a průmyslové ekologie, má na uvedenou technologii vydán Úřadem průmyslového vlastnictví užitný vzor č. 30603.

Zvládli bychom geomagnetickou bouři?

Geomagnetické bouře, způsobené výrony plazmatu ze Slunce, vyvolávají poruchy geomagnetického pole Země a vytvářejí geomagneticky indukované proudy (Geomagnetically Induced Currents, GIC); ty přes uzemněné neutrály transformátorů ovlivňují elektrické přenosové soustavy. Proudy extrémně až v řádu stovek ampérů by mohly způsobit poškození transformátorů jejich přehřátím a způsobit napěťové výkyvy až ke kolapsu soustavy – k blackoutu. Z výsledků výzkumných projektů vyplývá relativně malé ohrožení území České republiky. Více jsou ohrožené státy ležící ve vyšších geomagnetických šířkách a státy s větším měrným odporem horninového podloží. Významné provozní problémy, které by mohly vést k  výpadkům přenosového systému, mají pravděpodobnost výskytu řádově jednou za sto let. Přesto společnost ČEPS provozující českou přenosovou soustavu přijímá opatření, která by i v případě extrémní geomagnetické bouře dopad snížila.

Šance alotropické modifikace křemíku

Křemík je druhým nejrozšířenějším prvkem na Zemi. Bez křemíku bychom se obešli asi těžko. Čipy, k jejichž výrobě se používá, jsou součástí mnoha elektronických zařízení – počínaje chytrými telefony a kardiostimulátory konče. Velká množství křemíku spotřebuje průmysl vyrábějící fotovoltaické články, které přeměňují sluneční záření na elektřinu. Na křemíku nám však vadí skutečnost, že jeho atomová struktura omezuje jeho schopnosti vést elektřinu a zpomaluje provozní rychlosti počítačů a účinnost slunečních panelů. Pokud elektronická zařízení mají fungovat rychleji, levněji a kompaktněji v rozsahu, který se od nich očekává, je třeba za křemík najít vhodnou náhradu. V průběhu let se navrhovaly různé prvky a sloučeniny. Dnes se ale ukazuje, že se řešení může najít v křemíku samotném – obyčejný křemík, modifikovaný a doplněný o určité schopnosti, by mohl "nahradit sebe sama".

1 2 3 4 5 6 » 33 ...

Nejnovější články

Úspory energie ve výrobním podniku

Studentka FEL ČVUT Kateřina Linhartová je finalistkou Ceny Nadace ČEZ 2017, soutěže o nejlepší vědeckotechnickou práci studentů technických univerzit v České republice. Odborná porota složená z vysokoškolských učitelů a odborníků z praxe ocenila zejména ...

Srážka neutronových hvězd vytvořila zlato, uran a další těžké prvky

Mezinárodní tým astronomů poprvé detekoval gravitační vlny vzniklé sloučením dvou neutronových hvězd a našel důkaz, že jsou zdrojem těžkých prvků ve vesmíru, včetně např. uranu, zlata a platiny.

Jak postavit jeřáb ze špejlí

V úterý 5. prosince 2017 proběhlo na Vítkovické střední průmyslové v Ostravě-Hrabůvce 2. kolo badatelské soutěže žáků ve stavění jeřábů ze špejlí. Tato soutěž je sponzorována Statutárním městem Ostrava.

Richard Dinan - první soukromý investor do fúze v Evropě

Jak nazvat současnou kapitolu historie řízené termojaderné fúze? Po kapitole Sluneční fúze (1920-1938), Magnetická fúze (1946-1968), Tokamaková fúze (1969-1984) a ITERová fúze (1985-2040)? Co třeba Soukromá fúze?

Česká kosmická kancelář nabízí a zve

Zajímáte se o kosmické aktivity a rádi byste v tomto oboru nalezli uplatnění? Baví vás kosmický výzkum? Chtěli byste pracovat s kosmickými technologiemi? Rádi byste se dozvěděli o příležitostech, které tento multidisciplinární obor přináší?

Nejnovější video

co kdyby mořské vody ubývalo?

Globální oteplování nás straší vidinou tání ledovců a zaplavování pobřeží a mořských ostrovů. Ale co kdybychom si představili, že moře jde naopak "vypustit"? Že někde na dně oceánu, třeba v Mariánském příkopu, je špunt. Když bychom ho vytáhli, moře by začalo ubývat (za předpokladu, že by voda měla kam odtékat, což samozřejmě nemá. Jen si to představte...). Těžká představa. Tvůrci tohoto videa si dali tu práci, že zanimovali, jak by voda ubývala a jak by přibývalo souše. Podívejte se.

close
detail