Medicína a přírodověda

Článků v rubrice: 180

Palmový olej v nádrži vašeho auta

Palmový olej je symbolem destrukce životního prostředí. Je obsažen v potravinách a kosmetice a jeho zvýšená spotřeba ničí deštné pralesy a ohrožuje zvířecí druhy, například orangutany. Trápí vás to, a proto studujete složení produktů a nekupujete je? Pak vězte, že problém není ve vaší kuchyni nebo v koupelně, ale v automobilech. Polovina palmového oleje dováženého do EU je přeměňována na bionaftu a přidávaná do konvenčních paliv k pohonu osobních a nákladních automobilů. Tento pošetilý pokus získávat „zelená“ paliva ve skutečnosti ztrojnásobuje emise uhlíku, místo aby je snižoval. Navíc je tato praxe dotována Evropskou unií, takže daňoví poplatníci pomáhají ničit pralesy a urychlují změnu klimatu.

Respektujme osobní "bublinu"

K výrazným rysům lidské psychiky patří existence a vnímání osobního teritoria a privátních, neviditelných obranných zón (osobních bublin). V odlišných kulturách jsou jejich rozměry různé, liší se také ve větším městě (např. v prostředcích hromadné dopravy!) a na venkově, anebo při výkonu některých povolání (lékaři a jiní zdravotníci, učitelé, trenéři a další profese). Vzdálenost mezi lidmi, kterou komunikující subjekty oboustranně zaujímají, vnímáme velmi intenzívně a usuzujeme podle ní na jejich vzájemný vztah. Zájem o prostorové chování lidí v komunikační a sociální interakci jako jednoho druhu neverbální komunikace (mezi další patří mimika - pohyby obličeje, kinezika - pohyby celého těla, gestika - pohyby rukou, haptika - dotyk, posturika - postoj celého těla, chronemika - nakládání s časem a oční kontakt) vedl v roce 1966 amerického antropologa Edwarda T. Halla k zavedení pojmu "proxemika" (vyjádření vztahu mezi lidmi prostřednictvím vzdálenosti, kterou k sobě komunikující subjekty zaujímají) a vypracování jejích teoretických základů.

Příběh kurare - letící smrti

Píše se rok 1932 a Richard Gill pozoruje v amazonském pralese Indiána z kmene Canelo, jak odebírá z ohniště kotlík, z něhož odchází pára. Obsah v kotlíku se vařil na mírném ohni po dobu několika dní a nyní je hotov. Indián vzal tenký šíp a namočil jeho špičku do černé pasty, která se na něj hned přilepila. Bylo to poprvé, ale ne naposledy, kdy byl Gill svědkem tohoto rituálu.

Bílý jed a indiáni kmene Pima

Bílý jed, i tak můžeme nazývat jednoho z největších škůdců lidského zdraví 20. a 21. století – rafinovaný bílý cukr (sacharózu). O rafinovaném cukru a jeho dopadech na organizmus byla již napsána řada článků. Ale jak souvisí se severoamerickými indiány? Právě vznik obliby sladit cukrem, spolu s dalšími faktory, které přináší západní civilizace, může totiž za rozvoj řady metabolických onemocnění. Kmen indiánů Pima v tomto směru slouží jako učebnicový příklad, ke změně jeho civilizačních návyků došlo totiž nedávno a během relativně krátkého časového úseku. V polovině 20. století se na základě porovnávacích studií zjistilo, že obyvatelé tohoto kmene mají nejvyšší incidenci a prevalenci vzniku obezity a diabetu mellitu 2. typu, tzv. na inzulínu nezávislého diabetu mellitu (NIDDM, non-insuline dependent diabetes mellitus), na světě. Ale proč právě Indiáni kmene Pima? A proč mají původní obyvatelé Severní i Jižní Ameriky obecně vyšší pravděpodobnost rozvoje těchto onemocnění než kavkazská populace? Tyto a řada dalších otázek položily před více než 50 lety základy pro dlouhodobý výzkum prevence a léčby obezity a diabetu a umetly cestu pro poznání těchto nemocí tak, jak je známe dnes.

Mravenci si pěstují vlastní potravu

Mravenci druhu Philidris nagasau na Fidži si začali pěstovat ovocné plody před třemi miliony lety – mnohem dříve, než se objevil člověk. Pěstují rostliny druhu Squamellaria (z čeledi Mořenovité, kam patří také kávovník) na větvích různých stromů a patří tak mezi hrstku jiných druhů, které si pěstují potravu. Vědělo se, že některé druhy mravenců pěstují houby, ale nyní se poprvé zjistilo, že také vysazují rostliny.

Mořská voda je koktejl prvků

V mořské vodě se vyskytují snad všechny prvky Mendělejevovy tabulky. Některých je ve vodě velké množství, například sodíku a chloru, které způsobují její slanost. Jiné prvky jsou naopak obsažené v zanedbatelném množství. Dohromady je to opravdu silný punč. Jsou tu i vzácné prvky - vzdorují našemu úsilí o jejich přesnou detekci, ale víme, že mají schopnost kontrolovat život v oceánech. Podrobné studie nyní odhalují, odkud se tyto jednotlivé prvky berou a jaký je jejich pravý vliv na oceánské ekosystémy.

1 2 3 4 5 6 » 30 ...

Nejnovější články

Jak naučit nanočástice tančit

Českým vědcům z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR se jako prvním na světě podařilo kontrolovaně rozpohybovat nanočástice na povrchu grafenu. To se dosud pro svou náročnost a delikátnost žádnému vědeckému týmu na světě nepodařilo.

Nahradí technologie CCU technologii CCS?

O oxidu uhličitém a jeho možném vlivu na klimatické změny už bylo napsáno a řečeno mnoho. I kdyby jeho rostoucí koncentrace v ovzduší globální oteplování nezpůsobovala, je na místě otázka, zda by bylo možno z atmosféry tento plyn odebírat a něco z něho vyrábět.

Kdo vyřeší největší problém elektřiny, dostane Nobelovku

Největší brzdou rozvoje světové energetiky je, že lidstvo dosud neumí ve velkém skladovat elektřinu. Od roku 1882, kdy byla postavena první přečerpávací elektrárna, tedy jediný zatím známý fungující způsob, jsme se v řešení tohoto problému příliš neposunuli.

Zavrženíhodné umění matematické jest zakázáno především

S úsměvným titulkovým citátem z Kodexu císaře Justiciána I. z roku 529 n. l. se vydáme po stopách jednoho z nejvýznamnějších českých matematiků 20. století, Eduarda Čecha, a to při příležitosti 125. výročí jeho narození.

Project Debater - umělá inteligence diskutuje na odborné téma

V prostorách společnosti IBM Watson West v San Francisku proběhla první živá veřejná debata mezi systémem umělé inteligence (AI) a člověkem. AI systém z dílny IBM pojmenovaný Project Debater a přebornice v debatování Noa Ovadia měly za úkol si připravit ...

Nejnovější video

Zrození nového ostrova

Po 53 letech se roku 2015 objevil na Zemi v souostroví Tonga nový ostrov. Turistům se podařilo jeho zrození z hlubin moře natočit. Vulkanická exploze vyvrhla prach do výšky 9 kilometrů. Vědce nyní nesmírně zajímá - představuje totiž krajinu podobnou té na Marsu. Eroze nových hornin může simulovat poměry, jaké byly na Marsu, když ještě na něm byla voda. (Zdroj NASA)

close
detail