Jaderná fyzika a energetika

Běžně se na staveništi ITER pohybují tisíce lidí. Dnes se pomalu nemáte koho zeptat na cestu. Přitom stavba největšího fúzního zařízení na světě vstoupila do finální fáze. Jak tento paradox vysvětlit? Jednoduše. Tam kde bude probíhat termojaderná reakce, kde bude plazma o teplotě desetkrát větší než teplota v jádru Slunce, ve vakuové komoře 17 m vysoké a 10 m široké se odehrává ono finále. Je skryto v Tokamakové hale 60 m vysoké a 97 m dlouhé a 60 m široké. Eloxované plechy odrážejí sluneční paprsky, které se probojovaly do Cadarache mezi štíty Provensálských Alp. Co se děje pod střechou Tokamakové haly?

Po celá desetiletí se fyzici snažili dosáhnout cíle, který zní téměř nemožně: sestrojit hodiny, které měří čas pomocí jádra atomu namísto elektronů obíhajících kolem něj. Nyní vědci předvedli první funkční jaderné hodiny – pokrok, který by nakonec mohl vést ke spolehlivějším zařízením pro měření času a novým způsobům hledání temné hmoty a fyziky za hranicemi Standardního modelu. Jako časomíry použili jádro izotopu thoria.

V Číně vznikla během několika let celá řada soukromých firem zabývajících se výzkumem termojaderné fúze. Nejzajímavější je, že Číňané už nekopírují západní programy. Často přicházejí s vlastními nápady a nebojí se riskovat. Některé projekty samozřejmě skončí slepou uličkou, ale ve fúzi stačí, aby jeden z deseti přinesl průlom. Firmy Energy Singularity, Startorus Fusion, ENN, Neo Fusion zkoušejí různé přístupy: vysokoteplotní supravodiče, sférické tokamaky, zápornou triangularitu, nové materiály pro první stěnu. Odhlédneme-li od zajímavého faktu, že v komunistické Číně kvetou soukromé společnosti, ještě zajímavější je, že dnes patří k nejaktivnějším hráčům ve vývoji sférických tokamaků – kompaktních fúzních reaktorů se silným magnetickým polem. Nejvýznamnější jsou Shaanxi Startorus Fusion Technology Co., Ltd a ENN Science & Development. Paralelně existuje i velmi viditelná firma Energy Singularity, která sice staví klasický tokamak, ale její technologie a tempo vývoje jsou pro kontext důležité. ENN letos dosáhla významného milníku: zapojení do fyzikálních aktivit ITPEA.

V hloubi podzemních chodeb pod Jadernou elektrárnou Temelín probíhá technicky náročná modernizační akce. Specialisté zde postupně vyměňují stovky metrů bezpečnostního potrubí, které propojuje klíčové objekty elektrárny. Důležité práce na strategickém systému technické vody vyžadují mimořádnou přesnost i fyzickou zdatnost a probíhat mohou pouze několik týdnů v roce.

Když se řekne radioaktivita, většina lidí si vybaví jaderné elektrárny, Černobyl nebo varovné symboly na žlutém pozadí. Jenže radioaktivita je přirozenou součástí našeho světa – je všude kolem nás, v horninách, ve vzduchu i v našem vlastním těle. A co je ještě zajímavější: není vidět, není slyšet, není cítit, ale detekovat a měřit už ji dnes může úplně každý. Stačí malá krabička jménem CzechRad a chuť objevovat svět vědy. Jak můžeš i ty mapovat radioaktivitu kolem nás?

Podívejme se na několik omylů, které se nevyhnuly ani tak špičkově sofistikovanému vědnímu a technickému oboru, jako je jaderná fúze:

1. Omyl v Argentině
2. Omyl ZETA
3. Co bylo dříve?
4. Ropná krize