Biografie

Článků v rubrice: 185

Být otevřený všem možnostem

„Chci, aby každá země měla protirakovinový plán a aby více lidí vědělo o práci, kterou proti této zlé nemoci provádí MAAE,“ říká Lisa Stevensová, která strávila čtvrt století prací v oblasti kontroly rakoviny a nyní vede Program Action for Cancer Therapy (PACT) v MAAE.

Inženýrka zemětřesení

Kariéru Zeynep Gulerce formovala zemětřesení. Studovala stavební inženýrství v Turecku, když provincii Kocaeli zasáhlo zemětřesení o síle 7,4 stupně. Trvalo 37 sekund a vyžádalo si více než 18 000 životů a desítky tisíc zraněných. Statisíce lidí přišly o své domovy a podniky. Tváří v tvář této devastaci se Gulerce, stejně jako mnozí v její generaci, rozhodla zasvětit kariéru pomoci – snaze zajistit, aby už nikdy zemětřesení nevzalo tolika lidem životy a domovy. Poté, co stavební inženýrství dostudovala, získala magisterský titul v oboru seismologie na Middle East Technical University v Ankaře a následně doktorát ze stejného oboru na Kalifornské univerzitě v Davisu ve Spojených státech.

Od farmaceutické chemie k modrému uhlíku

Inés Sanz Alvarezová vyrůstala v Montevideu v Uruguayi a nikdy si nepomyslela, že bude pracovat v mořské vědecké laboratoři, natož v Monaku. Původně pracovala ve farmaceutické chemii. Nyní je nedílnou členkou týmu vědců, kteří studují modrý uhlík – uhlík zachycený oceánem a pobřežními ekosystémy v přírodním mechanismu, který pomáhá zmírňovat změnu klimatu – v laboratořích mořského prostředí MAAE, jediné mořské vědecké laboratoři v systému OSN. Dcera právníka a úředníka se v dětství s vědou nesetkala, ale na střední škole ji zaujala chemie a biologie.

Od životního prostředí k radiační vědě a technologii

„Odvažte se skočit,“ radí Hildegarde Vandenhoveová všem mladým profesionálům. Tohle motto jí pomáhalo po celou dobu kariéry, která ji dovedla až na současnou pozici ředitelky divize radiační bezpečnosti, dopravy a bezpečnosti odpadů MAAE.

Jediná vítězka Velké pardubické (2. díl)

V předchozím díle článku o Latě Brandisové jsme se seznámili s její rodinou, jejími jezdeckými začátky a také s nevolí mužů soupeřit se ženou. A to chlapská jezdecká společnost ještě netušila, že bude hůř. Dosud nemyslitelné se mělo stát skutečností – na startu nejtěžšího evropského dostihu přes nejobtížnější překážky se objeví žena!

Jediná vítězka Velké pardubické (1. díl)

Co má společného náš magazín Třípól a prakticky neznámá komtesa Lata Brandisová ze zámečku na Řitce? Píšeme o přírodě a v jejím příběhu hrají hlavní roli koně. Protože jsme primárně časopis pro studenty, přinášíme jim pro inspiraci životopisy osobností. A Lata má čím inspirovat. (Také jedna z redakčních rad Třípólu se konala právě v prostorách řiteckého zámku. A poradu o náplni magazínu, který je plný pozitivní energie už od roku 2001, navíc obohatil čtyřnohý zámecký hlídač se stylovým jménem Uran. Ba co víc, teorii strun pak na místním pianinu praktikoval člen redakční rady Jenda Obdržálek. Redakční radu jsme zakončili prohlídkou muzea věnovaného mnohovrstevnatému osudu ženy, jejíž rodině patřil zdejší zámek a která je prakticky neznámá, přestože změnila historii dostihového sportu. Lata Brandisová je již téměř století jedinou vítězkou-ženou proslulé Velké pardubické - nejtěžšího překážkového dostihu kontinentální Evropy. A my nyní můžeme s touto nevšední osobností, jež je mimochodem příbuzná první nositelky Nobelovy ceny za mír a pražské rodačky Berthy Kinské-Suttnerové, seznámit i čtenáře Třípólu.

1 2 3 4 5 6 » 31 ...

Nejnovější články

Unikátní český patent na využití tepla z odpadní vody

Spolu s teplou odpadní vodou odchází z domácnosti až 60 % spotřebované energie. Česká společnost Akire vyvinula unikátní řešení, jak s tímto potenciálem dále efektivně pracovat.

Od Londýna po Ósaku: Příběhy EXPO pavilonů, které našly nový domov

Světové výstavy EXPO jsou od počátků spjaty s odvážnými architektonickými vizemi a ikonickými stavbami. K nejznámějším patří Eiffelova věž v Paříži či Atomium v Bruselu.

Pryč s kolonami, rychlejší průjezd i méně nehod

Zatímco dříve byla vrcholem chytrého řízení dopravy ve městech „zelená vlna“ na semaforech, umožňují dnešní technologie propojit městské kamery, senzory, mobilní data i samotná auta.

Teplo z elektrárny Mělník proudí do Prahy už 30 let

Polovinu obyvatel hlavního města hřeje už 30 let teplo vyrobené v místě u soutoku Labe s Vltavou. Provoz napaječe Mělník – Praha byl zahájen v roce 1995. Do roku 2030 projde celá lokalita Mělník zásadní proměnou.

Klíčové budovy v Temelíně monitoruje nový systém

Přesně 168 speciálních čidel instalovali technici ÚJV Řež na kontejnmenty (ochranné budovy kolem reaktorů) v Jaderné elektrárně Temelín.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail