Obnovitelné zdroje

Článků v rubrice: 177

Kam směřuje vývoj palivových článků?

Demonstrační premiéry palivovými články poháněných automobilů, vlaků, tramvají a dokonce i malého letadla v průběhu minulého roku korunovalo spuštění první "balené" palivočlánkové elektrárny v Mannheimu s výkonem 1,4 MW. Vysoce efektivní elektrochemický proces pootevírá konečně dveře vodíkovému zítřku čisté elektrické dopravy a energetiky bez proklínaných exhalací.

Přijďte si prohlédnout model mikroelektrárny na biomasu

Mikroelektrárna Wave není větší než běžný kotel a umí dodávat teplo a elektřinu jen za pomoci biomasy. Jde o první zařízení svého druhu na světě. Čeští vynálezci navíc nyní dokázali zvýšit výkon přístroje a automatizovat řadu funkcí. Letos plánují 4 pilotní projekty, při kterých mikroelektrárnu nasadí do běžného provozu. Prohlédnout si ji můžete přijít 21. března 2018 od 13.00 do Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT  v Buštěhradě u Kladna (UCEEB).

Indický vodní megaprojekt

Indie zahajuje obrovský inženýrský projekt vzájemného propojení řek takovým způsobem, aby byla voda ze zaplavovaných oblastí odvedena do oblastí, které trpí suchem. Má být vytvořena vodní síť v délce 12 500 km, což je přibližně součet dvou nejdelších toků světa, Nilu a Amazonky. Čtrnáct řek ze severní části Indie bude propojeno se šestnácti řekami v západní, centrální a jižní části země pomocí třiceti obrovských kanálů a výstavby 3 000 přehrad. Náklady se udávají na 168 miliard dolarů. Díky tomuto projektu se má získat 35 milionů hektarů nové zemědělské půdy a také 34 000 MW energetického výkonu vodních elektráren. Projekt podpořil indický premiér Narendr Modi, vodohospodářský úřad vypracoval podrobné plány prvních propojení a na některých místech se již pracuje.

 

Stagnuje zelená energetická revoluce?

Rok 2017 zaznamenává ve Spojeném království velké úspěchy obnovitelných zdrojů energie (OZE). Například 21. dubna byla země zásobována elektřinou, aniž bylo třeba spalovat uhlí v uhelných elektrárnách. Byl to první takový den v posledních 135 letech. Pracovaly jen OZE a jaderné zdroje. Později, 7. června, za příznivých slunečních a větrných podmínek dodávaly OZE více než polovinu výroby elektřiny. Tyto příznivé výsledky zelené revoluce navozují dojem, že rozvoj obnovitelných zdrojů je nezastavitelný a že čistá energie zcela nahradí fosilní paliva v již nepříliš vzdálené době. Bude tomu tak?

Slunce a vítr uspokojí sotva desetinu energetických požadavků lidstva

Možnosti větrných a fotovoltaických elektráren při nahrazování klasických energetických zdrojů jsou možná mnohem menší, než se dosud soudí. Podle studie vědeckého týmu z oddělení fyziky a technologie Bergenské univerzity v Norsku bude vrchol celkové instalované kapacity větrníků a fotovoltaik dosažen už kolem roku 2030 a nepřesáhne 1,8 TW, což bude v té době představovat sotva desetinu globální spotřeby energie. Tyto závěry jsou v ostrém kontrastu s dnešním předpokladem, že nové energetické technologie budou zažívat exponenciální růst dlouhá desetiletí a postupně nahradí velkou část dosavadních klasických zdrojů.  Respektovaná Mezinárodní agentura pro obnovitelnou energii (IRENA) např. předpovídala, že slunce a vítr pokryjí už v roce 2030 třicet procent energetické potřeby lidstva. Na základě podobných prognóz jsou postaveny i ambiciózní plány některých zemí. V Evropě je to zejména Německo, které chce do roku 2020 vyrábět v obnovitelných zdrojích 30 % hrubé spotřeby elektřiny, v 2040 už 65 % a v roce 2050 dokonce 80 %.

 

„Ekologicky přátelské“ kotle na dřevo – pohroma pro ovzduší

V posledním lednovém týdnu roku 2017 dosáhlo znečištění ovzduší v Londýně nejvyššího stupně od roku 2011. Za největší viníky se jako obvykle považovaly výfukové plyny z dopravy a bezvětří. Tentokrát se k nim přidal i další překvapivě nový viník: asi polovinu znečištění způsoboval kouř ze spalování dřeva v kotlích.  Módní kotle spalující dřevo se považují za prostředek k využívání obnovitelných zdrojů energie nejen snižující emise CO2 a globální oteplování, ale také za prostředek ke snižování účtů za vytápění. Nedávné výzkumy však ukázaly, že jde o vážné ohrožení zdraví lidí, a že se z krátkodobého hlediska urychluje i změna klimatu. Pokud se proti tomuto trendu nic nepodnikne, mohlo by se spalování dřeva stát největším zdrojem znečištění ovzduší ve velkoměstech, jako je například právě Londýn.

1 2 3 4 5 6 » 30 ...

Nejnovější články

Tokamak SPARC

Když jsem v jedné z kapitol knížky Soukromý kapitál ve výzkumu řízené termojaderné fúze (vydané Akademií věd ČR v roce 2017) psal o tom, že známý MIT (Massachusets Institute of Technology) se snaží z "laboratorní novinky osmdesátých let minulého století“ ...

Příběh kurare - letící smrti

Píše se rok 1932 a Richard Gill pozoruje v amazonském pralese Indiána z kmene Canelo, jak odebírá z ohniště kotlík, z něhož odchází pára. Obsah v kotlíku se vařil na mírném ohni po dobu několika dní a nyní je hotov.

První krok na cestě k umělým svalům

Vědcům z Heyrovského ústavu se podařilo ovládat pohyb uhlíkové nanorole – materiálu, který může v budoucnu nahradit práci svalů v lidském těle. Experimentálně dokázali do této doby pouze teoreticky předpokládaný jev – rozvinování a svinování uhlíkové nanorole.

Čína plánuje první jadernou teplárnu

Čínská společnost China General Nuclear (CGN) a univerzita Tsinghua zpracovávají studii proveditelnosti výstavby první demonstrační jaderné teplárny pro dálkové vytápění, která bude vybavena čínským reaktorem NHR 200-II.

Radiační neštěstí v Goianii

Jsou různé druhy havárií, některé mají co do činění s radioaktivitou. A nemusí jít zdaleka o jaderný reaktor. K nejhorším radiačním nehodám vůbec patří  tzv. Goiânia accident, který začal 13. září 1987 v brazilském státě Goiás.

Nejnovější video

Zrození nového ostrova

Po 53 letech se roku 2015 objevil na Zemi v souostroví Tonga nový ostrov. Turistům se podařilo jeho zrození z hlubin moře natočit. Vulkanická exploze vyvrhla prach do výšky 9 kilometrů. Vědce nyní nesmírně zajímá - představuje totiž krajinu podobnou té na Marsu. Eroze nových hornin může simulovat poměry, jaké byly na Marsu, když ještě na něm byla voda. (Zdroj NASA)

close
detail