Počítače a internet

Umělá inteligence se často spojuje se startupy, investicemi a technologickými experimenty. Jenže realita se postupně posouvá. Největší ekonomický přínos dnes AI nepřináší novým firmám, ale zavedeným korporacím – tam, kde už existují rozsáhlá data, stabilní procesy a silná zákaznická základna.

Rostoucí popularita umělé inteligence (AI), cloudových služeb a digitálních aplikací pohání nebývalou poptávku po výpočetním výkonu a vytváří obrovský tlak na tradiční pozemní datová centra. O spotřebě elektřiny jen na příkladu ChatGPT jsme psali nedávno. Aby se zmírnila část tohoto tlaku a uspokojily se potřeby stále složitějších úloh umělé inteligence, je třeba prozkoumat alternativní prostředí. Oceány a vesmír nabízejí bohaté chlazení, energii a flexibilitu nasazení. Podle GlobalData, přední datové a analytické společnosti, to může být budoucnost pro infrastrukturu datových center.

Společnost OpenAI na konci loňského roku oznámila nový model GPT-5.2, svůj dosud nejpokročilejší model umělé inteligence, který údajně zlepšuje obecnou inteligenci, kódování a dlouhodobé porozumění kontextu. Pokročilejší modely umělé inteligence však také přicházejí s vyššími náklady; zejména spotřeba elektřiny u ChatGPT dosáhla závratných výšin. Komplexní analýza BestBrokers odhaluje, že energetická potřeba ChatGPT jen pro zodpovídání uživatelských otázek dosáhla ohromných 17 TWh ročně, což je téměř shodné se spotřebou elektřiny malé země jako je Portoriko.

Kybernetická kriminalita se v posledních letech stále častěji zaměřuje na školská zařízení. Přestože základní a střední školy disponují desítkami počítačů a zpracovávají citlivé údaje žáků, rodičů i zaměstnanců, jejich zabezpečení bývá v porovnání s komerční sférou nebo státní správou podstatně slabší.

Nový model umělé inteligence dokáže odhadnout dlouhodobé riziko více než 1 000 nemocí a předpovědět změny lidského zdraví. Model, vyškolený a testovaný na anonymizovaných lékařských datech z Velké Británie a Dánska, může předpovídat zdravotní výsledky více než na deset let dopředu. I když model AI ještě není připraven k přímému klinickému použití, nabízí nové způsoby studia nemocí a informování o strategiích zdravotní péče.

Zatímco dříve byla vrcholem chytrého řízení dopravy ve městech „zelená vlna“ na semaforech, umožňují dnešní technologie propojit městské kamery, senzory, mobilní data i samotná auta. Umí zajistit rychlejší průjezd sanitek nebo zkrátit čekání v kolonách. Do 25 let by chytré řízení křižovatek nebo dopravních omezení mělo být v Česku standardem.