ELEKTROMOBILY? Proč ne? A proč ano?
Motto: Na všech vesmírných tělesech kolem nás, nejméně do vzdálenosti tak 10 000 světelných let jezdí pouze a jen samé elektromobily. Na Zemi se to před sto lety nějak zvrtlo!!















Motto: Na všech vesmírných tělesech kolem nás, nejméně do vzdálenosti tak 10 000 světelných let jezdí pouze a jen samé elektromobily. Na Zemi se to před sto lety nějak zvrtlo!!
NASA testuje vliv slunečních erupcí na budoucí astronauty Roku 1972 unikli astronauté mise Apollo jen o vlásek katastrofě. Na Slunci se druhého srpna objevila mocná sluneční skvrna a zahájila sérii silných erupcí, které trvaly více než týden. Erupce zaplavily vesmír rekordně vysokou dávkou protonové radiace. Jen shodou okolností se tak stalo mezi misemi 16 a 17 a astronauté sluneční bouři přečkali pod ochranou elektromagnetického deštníku Země. Vzhledem k tomu, že NASA plánuje výstavbu obydlené základny na Měsíci a přípravu pilotovaných letů k Marsu, je více než pravděpodobné, že se dříve či později astronauté se sluneční bouří v kosmu střetnou. Otázkou zůstává, co takové setkání provede s lidským tělem.
Elektromechanické jevy, zejména piezoelektřina a pyroelektřina, jsou dnes široce aplikovanými jevy v mnoha oborech lidské činnosti. Spektrum aplikací zahrnuje senzory, převodníky mechanických veličin, aktory a ultrazvukové motorky a patrně každý z nás vědomě či nevědomě některou z těchto aplikací používá v každodenním životě. Výzkum a vývoj nových aplikací není ani zdaleka uzavřen – dnešními velice zkoumanými možnostmi je použití piezoelektrických prvků ke generaci náboje jako náhrada baterií (tzv. „energy harvesting“ např. pro nabíjení mobilní elektroniky a senzorů umístěných na nepřístupných místech), autonomně pracující senzory, lékařská ultrazvuková diagnostická a léčebná technika atd. Tím využití těchto jevů slouží k automatizaci a úsporám elektrické energie, zlepšuje komfort a kvalitu našeho života. Studium a výzkum piezoelektrických vlastností je velmi zajímavým a perspektivním oborem studia, které tradičně uskutečňuje Technická Univerzita v Liberci jako součást některých studijních programů.
Poslední soutěž roku 2025 vyhrál pan Luboš Zoubek z Brna. Nejstarší a zároveň také stále provozovaná vodní elektrárna u nás je Křižíkova v Jindřichově Hradci, postavená 1886 a spuštěná 14. 3. 1887. Dodává elektřinu do sítě E.On, jejím vlastníkem je Národní památkový ústav, neboť je součástí zámku.
Netušili jsme, že to bude až tak těžké - ze všech odpovědí jen jedna byla správná. Ostatní odpovídali, že nejdéle provozovanou je malá vodní elektrárna v Písku (byla uvedena do provozu 1888), protože spoléhali na vyhledávače a na několika webstránkách je skutečně uvedena tato chyba. Opět se ukázalo, jak je důležité si informace ověřovat - a to nejlépe u samotného zdroje: zámek JH, NPÚ, Městský úřad JH...)
Výherci posíláme malý dárek a všem dáváme šanci v soutěži na první čtvrtletí roku 2026:
Otázka zní: Nejtvrdší materiál v lidském těle je dentin - zubovina. Je však tvrdší než železo?
Na odpovědi se těšíme do 31.3. a chystáme odměnu.
-red-
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.
Zdroj: www.Youtube.com