e-zin popularizující vědu a techniku

ELEKTROMOBILY? Proč ne? A proč ano?

Motto: Na všech vesmírných tělesech kolem nás, nejméně do vzdálenosti tak 10 000 světelných let jezdí pouze a jen samé elektromobily. Na Zemi se to před sto lety nějak zvrtlo!!

Astronaut zasažen sluneční erupcí!

NASA testuje vliv slunečních erupcí na budoucí astronauty Roku 1972 unikli astronauté mise Apollo jen o vlásek katastrofě. Na Slunci se druhého srpna objevila mocná sluneční skvrna a zahájila sérii silných erupcí, které trvaly více než týden. Erupce zaplavily vesmír rekordně vysokou dávkou protonové radiace. Jen shodou okolností se tak stalo mezi misemi 16 a 17 a astronauté sluneční bouři přečkali pod ochranou elektromagnetického deštníku Země. Vzhledem k tomu, že NASA plánuje výstavbu obydlené základny na Měsíci a přípravu pilotovaných letů k Marsu, je více než pravděpodobné, že se dříve či později astronauté se sluneční bouří v kosmu střetnou. Otázkou zůstává, co takové setkání provede s lidským tělem.

Piezoelektřina a další elektromechanické jevy I

Elektromechanické jevy, zejména piezoelektřina a pyroelektřina, jsou dnes široce aplikovanými jevy v mnoha oborech lidské činnosti. Spektrum aplikací zahrnuje senzory, převodníky mechanických veličin, aktory a ultrazvukové motorky a patrně každý z nás vědomě či nevědomě některou z těchto aplikací používá v každodenním životě. Výzkum a vývoj nových aplikací není ani zdaleka uzavřen – dnešními velice zkoumanými možnostmi je použití piezoelektrických prvků ke generaci náboje jako náhrada baterií (tzv. „energy harvesting“ např. pro nabíjení mobilní elektroniky a senzorů umístěných na nepřístupných místech), autonomně pracující senzory, lékařská ultrazvuková diagnostická a léčebná technika atd. Tím využití těchto jevů slouží k automatizaci a úsporám elektrické energie, zlepšuje komfort a kvalitu našeho života. Studium a výzkum piezoelektrických vlastností je velmi zajímavým a perspektivním oborem studia, které tradičně uskutečňuje Technická Univerzita v Liberci jako součást některých studijních programů.

Můžeme se opálit za sklem (za oknem)?

V článku Energetika velké nemocnice jsme neprozradili její jméno.

... 1 « 496 497 498 499 500 501 502 » 635 ...

Soutěž / Leden

Poslední soutěž roku 2025 vyhrál pan Luboš Zoubek z Brna. Nejstarší a zároveň také stále provozovaná vodní elektrárna u nás je Křižíkova v Jindřichově Hradci, postavená 1886 a spuštěná 14. 3. 1887. Dodává elektřinu do sítě E.On, jejím vlastníkem je Národní památkový ústav, neboť je součástí zámku.

Netušili jsme, že to bude až tak těžké - ze všech odpovědí jen jedna byla správná. Ostatní odpovídali, že nejdéle provozovanou je malá vodní elektrárna v Písku (byla uvedena do provozu 1888), protože spoléhali na vyhledávače a na několika webstránkách je skutečně uvedena tato chyba. Opět se ukázalo, jak je důležité si informace ověřovat -  a to nejlépe u samotného zdroje: zámek JH, NPÚ, Městský úřad JH...)

Výherci posíláme malý dárek a všem dáváme šanci v soutěži na první čtvrtletí roku 2026:

Otázka zní: Nejtvrdší materiál v lidském těle je dentin - zubovina. Je však tvrdší než železo?

Na odpovědi se těšíme do 31.3. a chystáme odměnu.

-red-


Souhlasím se zpracováním osobních údajů.

Opište prosím text z obrázku

Video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

Zdroj: www.Youtube.com

Anketa Třípólu

O čem byste si chtěli přečíst v některém z příštích článků?

Provoz portálu v letech 2014-2022
podpořila Nadace ČEZ

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR

close
detail