Kdyby do auta uhodil blesk, ohrozilo by to pasažéry uvnitř?















Je temná letní noc. Srpek měsíce občas vykoukne skrze mraky a odhalí stín skrčené postavy. Neznámý se tiše plíží odlehlým koutem zahrady. Mezi jeho prsty náhle probleskne ostrý paprsek baterky a osvítí řádky kapusty. Světlo pozvolna klouže z jedné zelené hlavy na druhou, když tu... Ano, jsou tu! Lačně se zakusují do křehkých zelených lístků a z jejich boků zvolna stéká sliz. Tady! A ještě jeden a ještě! Celá invaze! Slimáci!!!
Nová koncepce měření, a to nejen spotřeby elektřiny, ale třeba i vody, plynu a jiných médií, je součástí Chytrých sítí (Smart Grids). Čtenářům 3pólu není neznámá - psali jsme o nich v http://www.3pol.cz/index.asp?clanek&view&817. Smart Metering znamená dálkovou obousměrnou komunikaci mezi měřidlem a datovou centrálou. Umožňuje nejen sběr dat z měření, jejich automatické vyhodnocení, ale např. i řízení sítě, připojení a odpojení měřicího místa, informování zákazníka o aktuální spotřebě apod. Týkat se bude zejména domácností a drobných podnikatelů.
V posledních letech je veřejnost utvrzována v názoru, že oxid uhličitý představuje největšího nepřítele lidstva a že je tedy proti němu třeba bojovat všemi prostředky a bez ohledu na náklady. Hlavní argument je nasnadě – oxid uhličitý vytváří skleníkový efekt, díky němuž se planeta přehřívá a který hrozí katastrofálními následky. Boj s oxidem uhličitým již začíná ohrožovat ekonomiku, a proto stojí za to se zamyslet. Za to stojí si současně uvědomit, že bez toho plynu bychom pěkně prokřehli.
Ve škole se učíme, že ropa a zemní plyn jsou pozůstatky pravěkých organizmů, podobně jako uhlí je pozůstatkem pravěkých rostlin. Teorii, že mohou vznikat i abioticky, potvrdili nedávno experimentálně Anton Kolesnikov, & a Alexander F. Goncharov z Carnegie Institutu z Washingtonu a Vladimir G. Kutcherov z Královského institutu technologie ve Stockholmu.
Předchozí otázka byla špatně položená, redakce se omlouvá. Dentin, zubovina, je měkčí než železo. To, co je v lidském těle nejtvrdší, je sklovina. Zubní sklovina má tvrdost 5 na Mohsově stupnici, je to nejtvrdší látka v lidském těle, je tvořená převážně hydroxyapatitem. Je velmi tvrdá, ale křehká – snadno se štípe při nárazu. Železo má tvrdost přibližně 4 na Mohsově stupnici, je měkčí, ale zároveň houževnatější než sklovina – lépe odolává nárazům a deformaci.
Otázka na červen, červenec a srpen je zde:
Proč se musí v jaderném reaktoru, kde probíhá štěpení izotopů uranu 235U používat moderátor (například voda nebo grafit)?
A) Aby ochlazoval reaktor B) Aby zpomaloval neutrony, které pak snáze způsobují další štěpení C) Aby chránil palivo před korozí
Na vaše odpovědi se těšíme do konce prázdnin a jeden z vás dostane dárek!
Redakce
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.
Zdroj: www.Youtube.com