Astronomie

Článků v rubrice: 94

Perseidy 2011

Pozorovatelé nočního nebe mají v průběhu kalendářního roku hned několik příležitostí, kdy mohou ve zvýšené míře pozorovat průlety meteorů, lidově označovaných jako padající hvězdy. Tradičně nejoblíbenější termín připadá na počátek srpna, kdy je aktivní tzv. meteorický roj Perseid, občas přezdívaný Slzy svatého Vavřince. Příjemné a teplé prázdninové noci pozorování hvězdné oblohy přejí. Vše „pro“ má ale i svá „proti“ – letní noci jsou totiž poměrně krátké a světlé, protože Slunce nezapadá příliš hluboko pod obzor.

Fotogalerie (1)
Stopy prolétajících Perseid na nočním snímku z 12. srpna 2010. Snímek vzniknul kombinací 21 dvouminutových expozic. Zdroj: NAO-Rozhen.

Ačkoliv pojem „padající hvězda“ zní více než poeticky, průlety meteorů s hvězdami nijak nesouvisejí. Za vším ve skutečnosti stojí drobná prachová zrnka kosmického materiálu, se kterými se naše planeta při své cestě meziplanetárním prostorem setkává. Střety jsou to ovšem doslova osudové. Zrnka se pohybují velkými rychlostmi a v pozemské atmosféře se třením o vzduch zahřejí natolik, až se vypaří. Pokud částice přeci jen dosáhne zemského povrchu, stává se z ní meteorit. Aby cestu atmosférou přežilo, musí však být původní těleso vstupující do atmosféry Země výrazně větší. A právě tehdy pozorujeme světelnou stopu, kterou po sobě meteor zanechává. U drobných zrníček září zejména atomy vzduchu, které se nacházejí v blízkosti průletové dráhy. Díky vysoké teplotě se dostávají do excitovaných stavů a při deexcitaci emitují viditelné záření.

Běžný průlet meteoru je jev velmi rychlý, trvající od zlomků sekundy až po několik sekund. Nápadné meteory se přitom svým jasem snadno vyrovnají těm nejjasnějším hvězdám na nebi. Ty ještě nápadnější, jasností překonávající planetu Venuši (ta je po Slunci a Měsíci nejjasnějším vesmírným objektem na nebi), jsou pak označovány jako tzv. bolidy.

Zatímco za bezměsíčné noci můžeme zahlédnout zpravidla několik náhodných meteorů, v období činnosti meteorických rojů naše šance mnohonásobně vzrůstají. Země v tu chvílí prolétá prachovými mračny, která po sobě zanechala některá z komet, jež se pohybovala nebo ještě stále pohybuje v blízkosti oběžné dráhy naší planety. Zvýšená hustota prachových zrnek v těchto mračnech se pak odrazí i v četnosti spatřených meteorů.

Při sledování meteorického roje mají pozorovatelé pocit, že meteory vylétají z jednoho místa na nebi, tzv. radiantu. Za vše může perspektiva a způsob, jakým meteory pozorujeme. Jejich dráhy v prostoru jsou totiž takřka rovnoběžné. Podle polohy radiantu dostávají meteorické roje i své označení. U Perseid leží radiant v souhvězdí Persea. Prachové částice Perseid jsou přitom materiálem, který uniknul z komety 109P/Swift‑Tuttle.

Za tmavé noci mohou pozorovatelé Perseid snadno spatřit i několik desítek meteorů za hodinu. V letošním roce připadá maximum aktivity Perseid na 13. srpna ráno, pod hvězdnou oblohu se ale klidně můžete vypravit i o několik dní dříve. Jelikož souhvězdí Persea vychází nad obzor až kolem půl desáté večer, vyplatí se pozorovat zejména ve druhé polovině noci. Letos bude bohužel výrazně rušit svit Měsíce, který se bude blížit úplňku. Přesto existuje velká naděje, že nějakou tu jasnější Perseidu přeci jen zahlédnete.

A jak vlastně pozorovat? Určitě z místa, s co nejlepší výhledem na celé nebe a ideálně z polohy vleže!


Jan Píšala
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Laboratorní pokusy z chemie

Prvním řádným profesorem chemie a botaniky na pražské lékařské fakultě byl českolipský rodák chemik a botanik, doktor medicíny a filozofie, horlivý zastánce Lavoisierovy antiflogistické teorie hoření, zakladatel botanické zahrady v Praze i pražských hřbitovů ...

„Karma“ Karla Macháčka

Při vyslovení jména Karel Macháček se snad jen zasvěceným plynárenským odborníkům vybaví logo Karma a s ním spojená osobnost úspěšného podnikatele a vynálezce první poloviny minulého století.

První historik matematiky v českých zemích Quido Vetter

Do archivu portrétů významných osobností dějin vědy a techniky právem patří i jméno českého matematika, pedagoga a historika exaktních věd mezinárodní proslulosti, univ. prof. PhDr. Quida Vettera. Od jeho smrti uplynulo 55 let. Tento první český, resp.

Ostrov, odkud přišel Tycho Brahe

O tom, že Tycho Brahe (původním jménem Tyge Ottesen Brahe) přišel do Prahy pokračovat ve svých astronomických pozorováních na dvoře císaře Rudolfa II., se v Česku víceméně ví. I když – ruku na srdce – má na tom nejspíš velký podíl pamětnický a divácky ...

„Odpadáři“ vydali novou publikaci

Významný francouzský osvícenec a filozof Voltaire kdysi napsal, že s knihami je to jako s lidmi – jen velmi malý počet něco znamená, zbytek se ztrácí v množství. Takovou výjimečnou knihou je nová odborná publikace „Odpady a jejich zpracování“.

Nejnovější video

Počítání oveček a množiny čísel

Zábavné a výstižné vysvětlení jednotlivých množin čísel a jejich vztahů. Student FJFI Eduard Šubert vytváří podobná krátká videa popularizující a vysvětlující různé fyzikální i společenské jevy a zákonitosti a publikuje je na svém kanále

http://naubrousek.com/youtube

close
detail