Kdo byl nejblíže Slunci?
Když se řekne objekty v blízkosti Slunce, pravděpodobně vás napadne Merkur, planeta sluneční soustavy ležící nejblíže ke Slunci. Merkur se k naší hvězdě dokáže přiblížit třikrát blíže než Země.
Podíváme-li se na noční oblohu i pouhým okem, rozeznáme, že barva planety Mars je na rozdíl od barvy ostatních planet do červena. Ve starověku byla tato planeta spojována právě pro svou barvu krve s válkou. Ale proč je vlastně Mars červený?
I sonda Curiosity nám dnes z povrchu planety posílá úchvatné záběry červené krajiny. Sonda ale nejen fotografuje – odebírá také vzorky a analyzuje je. Jednoduchým vysvětlením pro rudou barvu planety je, že jeho regolit, tedy povrchový materiál, obsahuje velké množství oxidu železa. Jde o úplně stejnou sloučeninu, která dává barvu i rzi a vlastně i živočišné krvi. Ale proč je na Marsu tolik železa? A proč oxiduje?
Všechno začalo před 4,5 miliardami let
Když se tvořil solární systém z materiálu vyvrhovaného blízkou supernovou, přistála dávka železa u mnoha vznikajících planet. Těžký prvek ukovaný v srdci dávno mrtvé hvězdy vířil kolem v oblaku plynu a prachu, který Slunce a tvořící se planety svou gravitací přitahovaly. Zatímco většina pozemského železa do zemského jádra klesla v době, když byla naše planeta ještě mladá a roztavená, na Marsu, který je podstatně menší (a tudíž má slabší gravitaci), zůstaly různé prvky více promíchané. Mars má pravděpodobně také železné jádro, ale bohatý obsah železa existuje i v jeho povrchových vrstvách.
Mars prostě zrezivěl
I staré železo někdy vypadá lesklé a černé. Získá načervenalý nádech, pokud bylo vystaveno kyslíku. A to takovému dostatku kyslíku, aby se oxidovalo na kysličník železitý, sloučeninu skládající se ze dvou atomů železa a třech atomů kyslíku. Jak je možné, že se tolik železa na povrchu Marsu zoxidovalo, sloučilo s kyslíkem?
Po pravdě řečeno to nevíme. Postupné zvětrávání způsobovaly na Marsu určitě povětrnostní podmínky. Ale byly prastaré dešťové bouře, které se jistě na mladé planetě vyskytovaly, natolik mocné, aby bušily do regolitu atomy kyslíku uvolněnými z molekul vody? Nebo oxidace postupovala v průběhu miliard let díky tomu, jak sluneční světlo štěpilo molekuly oxidu uhličitého a jiné molekuly atmosféry a vyrábělo z nich takové oxidanty, jako jsou peroxid vodíku nebo ozon? Další hypotézu navrhla skupina dánských vědců v roce 2009 – marťanské prachové bouře drtily krystaly křemene, které se v marsovském regolitu také vyskytují. Pomalé rezivění železa pak mohl způsobovat kontakt povrchu oxidu křemičitého bohatého na kyslík.
Rudá planeta
Protože dosud nikdo nezná správné vysvětlení, je barva Marsu v jistém smyslu stále záhadou. Ale ať „zrezivění“ povrchu způsobilo cokoliv, barva oxidu železitého se nám jeví červeně, protože pohlcuje modré a zelené vlnové délky světelného spektra a zároveň odráží červené vlnové délky. A tato barva je viditelná na miliony kilometrů daleko.
Římané pojmenovali rudou planetu podle boha války Mars, Egypťané ji nazývali „Her Desher“, což znamená „ten červený“, a staří čínští astronomové „Ohňová hvězda“.
Podle www.livescience.com
Když se řekne objekty v blízkosti Slunce, pravděpodobně vás napadne Merkur, planeta sluneční soustavy ležící nejblíže ke Slunci. Merkur se k naší hvězdě dokáže přiblížit třikrát blíže než Země.
Jaderné metody lze využít k analýze vzorků forenzních důkazů souvisejících s trestnou činností – od obchodu s drogami přes vraždy až po padělání uměleckých děl.
Ve světě vznikají každoročně z bouřek tisíce tornád. Tento proces je složitým a fascinujícím přírodním úkazem, jednou z nejprudších proměn v přírodě.
Vědci se snaží určit ideální období pro ranou fázi života na Zemi, která předcházela všem živým organismům. Nový výzkum přesněji vymezil počátek tzv. „světa RNA“ (RNA World).
V létě 2026 americký regulační úřad NRC oznámil plán, který vyvolal velkou pozornost: zrušit princip ALARA („As Low As Reasonably Achievable“) v radiační ochraně.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.