Astronomie

Článků v rubrice: 128

Měsíc je možná víc rozpukaný, než si myslíme

Víte, že je Měsíc rozpraskaný? Nová analýza jeho povrchu a počítačové simulace odhalují, že je mnohem rozpukanější, než by si kdo myslel. Měsíc se vytvořil před 4,3 miliardami let, a po celou dobu jizvily jeho tvář dopady asteroidů. Nevytvořily však jen krátery, ale i trhliny, které vedou do hloubky až 20 km a vzdáleností 100 km.

Fotogalerie (1)
Již s použitím pouhého triedru můžete na Měsíci vidět nejen krátery, ale i systémy puklin (zdroj Pixabay)

Krátery na Měsíci jsou už poměrně dobře zdokumentovány, ale o horní vrstvě měsíční kůry, megaregolitu, víme zatím poměrně málo. V nové studii uveřejněné 12. března v časopise Journal of Geophysical Research: Planets ukazují počítačové simulace, že dopady vesmírných objektů mohly roztříštit měsíční kůru do bloků asi 1 m širokých a způsobit povrchové trhliny dlouhé až stovky kilometrů. Simulace naznačuje, že většina zlomů v megaregolitu může pocházet z jediného ​​vysokorychlostního nárazu, který zanechal kůru důkladně rozpukanou.

Odpověď na otázky mise GRAIL

NASA poslala v roce 2011 na Měsíc dvojici kosmických lodí Gravity Recovery a Interior Laboratory (GRAIL), aby vytvořila dosud nejpodrobnější mapu měsíční gravitace. Shromážděná data ukázala, že má měsíční kůra mnohem nižší hustotu, než se očekávalo. Sean Wiggins, vedoucí autor nové studie a doktorand na katedře Země, životního prostředí a planetárních věd na Brownově univerzitě v Rhode Islandu, se svými kolegy soudí, že dopady asteroidů v minulosti mohly podstatně narušit měsíční povrch, zvýšit tak jeho porozitu a tím snížit hustotu.

Deep impact

Simulacemi autoři studie zjistili, že by náraz kosmického tělesa o průměru 1 km mohl na povrchu Měsíce vytvořit trhliny hluboké až 20 km. Po nárazu objektů o průměru 10 km by vznikly podobně hluboké trhliny, které by se navíc rozšířily bočně do vzdálenosti až 300 km od impaktního kráteru. Jak postupně přibývalo nárazů, trhliny rostly, spojovaly se do sítí a vytvářely roztříštěnou měsíční kůru.

Záleží na gravitaci

Výzkumníci také pomocí simulací zkoumali, jak by podobné dopady asteroidů mohly ovlivnit Zemi, a zjistili, že důležitou roli v množství a závažnosti trhlin hraje gravitace. V podmínkách vyšší gravitace - jako je na Zemi – utrpěl povrch v simulacích menší škody z nárazů, zatímco nižší gravitace znamenala větší poškození povrchu. To vysvětluje, proč na Měsíci způsobily asteroidy hlubší povrchové trhliny, než na Zemi.

Podrobnější průzkum megaregolitu pomůže lépe pochopit např. i jak tato vrstva vede teplo, což by mohlo odhalit důležité informace o vzniku dalších měsíců a dokonce i planet. Určitě to otevírá dveře k dalšímu zkoumání mnoha různých procesů, a to nejen na Měsíci, ale i na jiných vesmírných tělesech, včetně Země a Marsu..

Zdroj: https://www.livescience.com/65298-impacts-cracked-the-moon.html?utm_source=ls-newsletter&utm_medium=email&utm_campaign=20190423-ls

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Před pětadvaceti lety vyrobil Temelín první elektřinu

Přesně před 25. lety, 21. prosince 2000 o půl deváté večer, připojili energetici nejvýkonnější český zdroj k přenosové soustavě. Historické chvíle se účastnili vrcholní ...

Skvělý dárek pod stromeček – audiokniha Zpráva z Hádu

Třípól doporučuje audioknihu Zpráva z Hádu, autorky Edity Dufkové, členky redakční rady! Jednou z rubrik našeho časopisu je Sci-fi, neboť dobré sci-fi příběhy vždy čerpají z vědy ...

MAGIC: Laserová značka s pomocí AI osvětluje původ rakoviny

Výzkumníci EMBL, Evropské mikrobiální laboratoře, vyvinuli nový nástroj založený na umělé inteligenci, který prostřednictvím molekulárních laserových značek ...

Pětidenní cesta pro nejdelší a nejširší komponentu ITER

Rychlostí chůze trvá dosažení lokality ITER z Berre-l’Étang, vzdáleného 70 kilometrů, přibližně 16 hodin. Pokud ale plánujete cestovat pouze mezi 22:30 a časnými ranními hodinami následujícího ...

Kazachstán plánuje výstavbu jaderné elektrárny v lokalitě Balchaš

Kazachstán provozoval 27 let jaderný reaktor BN-350 (první rychlý reaktor světa, chlazený sodíkem) ve městě Ševčenko (za doby Sovětského Svazu), dnes Aktau na břehu Kaspického moře.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail