Astronomie

Článků v rubrice: 111

Nový zlatý kosmický věk

Průzkum vesmíru opět nabírá obrátky. Svědčí o tom snahy miliardářů vyvíjet velké rakety, a také soutěžení USA a Číny o návrat na Měsíc.

Fotogalerie (1)
Ilustrační obrázek (zdroj Pixabay)

V poslední době začíná být vesmír zase „přecpaný“. Národní kosmické agentury a soukromé společnosti v USA, Číně, Japonsku, Indii, Izraeli a jinde soutěží o vysílání svých misí na Měsíc, Mars, či dále do kosmu. Spojené státy, jedna z prvních dvou původních kosmických velmocí, si daly za cíl dopravit na Měsíc další lidskou posádku, a to do roku 2024. Podobně se snaží i mnohé jiné země. V současné době je v kosmickém prostoru Mezinárodní kosmická stanice ISS (International Space Station) jako symbol nové éry mezinárodní spolupráce po skončení studené války. První část ISS byla vyslána na oběžnou dráhu ve výšce 400 km v roce 1988. ISS společně provozuje americká agentura NASA, ruská společnost Roskosmos, japonská Aerospace Exploration Agency (JAXA), evropská European Space Agency (ESA) a kanadská Canadian Space Agency (CSA). Čína se velmi rychle vyšvihla na místo třetí kosmické velmoci. China National Space Administration vyslala do kosmu svého prvního „taikonauta“ v roce 2003 a dvakrát vyslala na Měsíc kosmická zařízení, včetně Čang´e 4, které kontrolovaně přistálo na odvrácené straně Měsíce. Čína plánuje mít na Měsíci začátkem 20. let svou trvalou kosmickou stanici. Dnes má již 13 zemí schopnost vysílat do kosmu svá zařízení a dalších 22 zemí na tom spolupracuje v rámci evropské ESA. Ve světě je v současné době na 72 národních kosmických agentur.

Snadnější výroba, levnější starty

Desítky let uskutečňovaná miniaturizace elektroniky a jiných komponent, pokrok v 3D tiskárnách a v robotice, to vše přispělo k tomu, že součásti raket jsou levnější a snadněji se vyrábějí. V době Apolla se všechno vynalézalo i využívalo vždy napoprvé. Nyní je možno veškeré potřebné části koupit a lze tak velmi rychle raketu postavit. Společnosti realizující kosmickou technologii pracují velmi pružně a jsou schopné dodávat zařízení „kosmickým dobrodruhům“, aniž ty tito museli podstoupit vlastní nezbytný výzkum a vývoj. To je také vedle snižování nákladů na vypouštění raket další z důvodů renesance kosmického rozvoje. Například jeden start raketoplánu přišel na 1,5 miliardy dolarů (jeho lety byly ukončeny v roce 2011). Vypuštění rakety Ariane-5 evropské agentury ESA bylo asi o 200 milionů levnější. Podnikatel Elon Musk vypouští rakety do vesmíru od roku 2010. Jedna z jeho raket, Falcon 9, může uskutečnit jednu vesmírnou misi za 62 milionů dolarů. A pokud jedna raketa umístí ve vesmíru více satelitů, jsou náklady ještě menší. Chcete-li poslat na oběžnou dráhu satelit o váze do 100 kilogramů, pak ho americká společnost Rocket Lab vynese z Nového Zélandu za pouhých 5 milionů dolarů. V roce 2018 bylo uskutečněno 114 startů do vesmíru s pomocí 25 různých druhů raket. Vypadá to tak, že skutečné kosmické závody se budou spíše realizovat mezi velkými společnostmi, než mezi státy.

Základna na Měsíci

V roce 2017 oznámil Elon Musk, že s pomocí rakety Space X by bylo možno budovat lunární základnu. Začátkem května 2019 oznámil zakladatel firmy Amazon, Jeff Bezos, že s pomocí rakety Blue Origin plánuje do roku 2024 přistání lidské posádky na jižním měsíčním pólu. Byl by to první krůček k budování trvalých základen, případně k přenášení průmyslu ze Země do kosmu. Devět jiných společností získalo kontrakty od americké NASA na projekty, které se týkají přistání na Měsíci. Čína se po úspěšném přistání na Měsíci orientuje na budoucí vyslání lidských posádek na Měsíc, případně na budování vědeckých stanic na Měsíci. Evropská ESA má ambiciózní plány, pokud jde o četné robotické mise a lety na Mars v průběhu 30. let. ESA rovněž připravuje koncepci budování lidské základny na Měsíci. Ruský Roskosmos oznámil plány na vybudování měsíční kolonie do roku 2040. Ne všichni jsou však přesvědčeni o tom, že současný rozvoj kosmického cestování bude bez problémů. Generální ředitel ESA, Johann-Dietrich Woerner, se obává návratu „závodů v kosmu“, na rozdíl od dosavadní spolupráce v rámci ISS. Proto je také výstavba plánované „Měsíční vesnice“, se kterou ESA počítá, založena na multipartnerském přístupu, který předpokládá spolupráci různých hráčů.

Nezbytnost pravidel

Johann-Dietrich Woerner poznamenal, že pokud nebudeme spolupracovat, pak nebudeme schopni udělat nic. V březnu 2019 vyzkoušela Indie systém protisatelitních střel a rozstřílela si jeden ze svých satelitů na malé kousky. Indie se tímto způsobem zapsala do seznamu kosmických velmocí. Nebylo to ale zadarmo, protože stovky fragmentů, pohybující se velikou rychlostí, ohrožují jiné satelity, včetně ISS. Ve světle tohoto testu je zřejmé, že bude nutno vypracovat potřebná pravidla. Sledování technologických schopností a mezinárodního práva bude muset držet krok s boomem komerčních kosmických letů. „Nemůžete mít kosmický průmysl na o mnoho řádů vyšší úrovni a řídit ho jako ‚bussines as usual‘ “, prohlásila Laura Grego z Unie angažovaných vědců (UCS).

Kosmický výzkum přináší výhody na Zemi

Pokud se ale bude vše vyvíjet tím správným směrem, vydělají na tom všichni. Bude-li ve vesmíru více satelitů, zlepší se internet a komunikace, budou lepší předpovědi počasí a vylepší se i GPS. Díky testům prováděným na ISS se podařilo například zdokonalit systémy na čištění vody, které jsou nyní účinnější než dříve. Výroba kosmických zařízení umožnila velký pokrok vědy o materiálech. Můžeme si položit otázku, co se skrývá za novými závody v kosmu. Možná je to sláva, nepochybně také chamtivost. Je tam ale také hodně snění a opravdový zájem o další posunutí hranic vědy a techniky.

Zdroj: Leah Crane: A new golden space age. New Scientist, 2019, č. 3230, s. 37-39

 

Václav Vaněk
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Zátěžový test dobíječek elektromobilů

Premiérový český test souběžného dobíjení šesti elektromobilů na třech stanicích a současně málo vídané doplňování baterií 12 e-aut jedné značky v místě a čase.

Oblíbená Soutěž „Vím proč“ startuje pošesté

Na tři minuty se stát Newtonem, Einsteinem nebo Curie-Sklodowskou, natočit zajímavý fyzikální pokus a vyhrát 200 000 korun pro svou školu.

Plovoucí fotovoltaické elektrárny – řešení pro země s nedostatkem půdy

Kromě nestálosti a nepředvídanosti výroby jsou zřejmě největší nevýhodou solárních elektráren velké zábory zemědělské půdy. Tuto nevýhodu se stále více zemí snaží řešit umisťováním fotovoltaických panelů na střechy továrních hal, obchodních center, úřadů i obytných domů.

Jak améby zvládly bludiště

Možná jste slyšeli o pověstném labyrintu Jindřicha VIII., který se rozprostírá na ploše 1 300 m² poblíž paláce Hampton Court u Londýna. Labyrint byl založen kolem roku 1690, je ze sestříhaného živého plotu a abyste jej celý prošli, musíte ujít 800 m.

Vyrobte si model tokamaku 3D tiskem

Mnoho nadšenců již dnes vlastní 3D tiskárnu, nebo má přístup k nějaké profesionální. Což takhle vyrobit si tokamak? Totiž alespoň jeho názorný a rozebíratelný model. Program je nyní k dispozici volně na stránkách ITER pro studenty, učitele a „fúzní nadšence“ po celém světě.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail