Astronomie

Článků v rubrice: 91

Velká opozice Marsu v roce 2003

Načervenalý kotouček planety Mars je pokaždé ozdobou noční oblohy. Podmínky k jeho sledování se ale mění a závisí především na geometrickém postavení Země, Marsu a Slunce. Kdy bude, pro nás – pozemšťany, nejlepší tuto planetu pozorovat?

Fotogalerie (1)
Planeta Mars bývá přezdívána "rudá planeta", protože i v dalekohledech má červenou barvu (Zdroj Shutterstock)

Mars řadíme k vnějším planetám, obíhá kolem Slunce ve větší vzdálenosti než Země, a tak nejvhodnější podmínky k jeho pozorování nastávají, když je v tzv. opozici (nachází se „na opačné straně“ než Slunce). V té době je nad obzorem prakticky po celou noc a kulminuje kolem půlnoci. Navíc je v té době Zemi mnohem blíž než jindy, má tedy větší jasnost a jeho kotouček má také větší úhlový průměr. Pro pozemského pozorovatele se Mars dostává do opozice každých 26 měsíců. Jestliže si uvědomíme, že obě planety, Země i Mars, obíhají kolem Slunce po eliptických drahách, jistě nás napadne, že opozice v různých letech budou znamenat i odlišné podmínky k pozorování „červené planety“. Liší se především vzdáleností, která obě planety dělí. Největšího přiblížení dosáhnou v případě tzv. „perihelové opozice“, kdy se obě planety nacházejí poblíž přísluní svých drah.
Velmi výjimečná perihelová opozice nastane v srpnu 2003. Obě planety budou nejblíže sobě za posledních 5000 let, tak to alespoň tvrdí experti na internetových stránkách NASA. Ovšem podle Belgičana Jeana Meeuse, kterého můžeme považovat za dostatečně věrohodnou autoritu ve světě astronomických výpočtů, je celá událost ještě mnohem unikátnější.
„Ve středu 27. srpna 2003 bude vzdálenost mezi Zemí a Marsem pouhých 55 746 199 kilometrů,“ říká Meeus, „takové přiblížení nenastalo celých 73 000 let. O den později bude Mars v opozici.“
Takovou unikátní příležitost k pozorování Marsu bychom si určitě neměli nechat ujít.
Velké opozice využijí i kosmické agentury a v letech 2003 a 2004 se k Marsu vydá šest (!) sond. Zajímavým projektem je evropská sonda Mars Express. Agentura ESA plánuje její start (bude vynesena raketou Sojuz) někdy v průběhu 11denního startovacího okna, které se otvírá 1. června 2003. Projekt je prvním z nové generace relativně levných a flexibilních sond. Hlavním úkolem sondy po příletu k Marsu je hledání vody pod povrchem planety a také vyslání malého přistávacího modulu. Modul byl pojmenován podle Darwinovy lodě jako Beagle2. Pokud bude jeho přistání na Marsu úspěšné, bude kromě hledání stop života provádět také důkladný geochemický rozbor.

Tip pro vás

Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy v Ostravě bude ve dnech 20. – 21. září 2003 pořádat 11. ročník „Ostravského astronomického víkendu“. Tématem bude přehledná rekapitulace vědeckých poznatků právě o Marsu v podání předních českých astronomů (viz http://www.vsb.cz/planet ).

 

Tomáš Gráf
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Jaderná fúze je CCSS: CHEAP – CLEAN – SAFE – SUSTAINABLE (LACINÁ – ČISTÁ – BEZPEČNÁ – PŘÁTELSKÁ)

Doktor Bigot je váženým vědcem, dosavadním předsedou a ředitelem Francouzského komisariátu pro jadernou a obnovitelnou energii CEA a vysokým komisařem OSN. Narodil se 24. ledna 1950 v Blois.

Andělské vlasy, aneb když prší pavouci

Trpíte arachnofobií? Nejezděte do Austrálie! Při větrném jasném počasí na konci podzimu (květen) a začátkem jara (srpen) se občas nebe zatáhne mračnem pavoučků. Právě v těchto dnech „prší“ z nebe v jižní Austrálii milióny těchto tvorečků na dlouhých bílých vláknech.

Čeští studenti ve vesmírném centru Space & Rocket Center v USA

Sedm studentů středních škol z Prahy, Staré Boleslavi, Uherského Hradiště a z dalších českých měst se letos zúčastnilo unikátního programu Honeywell Leadership Challenge Academy (HLCA). Celkem se do programu, který se uskutečnil v atraktivním prostředí ...

Jak to bylo s fúzí – část první

Maják termojaderné fúze, coby zdroje energie, se tyčí na rozmezí tří oblastí vědy: atomové fyziky, astrofyziky a fyziky výbojů v plynech. Astrofyzika položila otázky, atomová fyzika je vyřešila a fyzika výbojů v plynech nabídla možnosti jak poznatky průmyslově využít.

150 let od narození objevitele Zeemanova efektu

Poslední čtvrtina devatenáctého století byla ve fyzice převážně obdobím odhalování základních vědeckých poznatků. Současně začínalo vědecké bádání kvalitativně nového druhu. Bylo k dispozici velké množství nových experimentálních objevů týkajících se ...

Nejnovější video

Měření vlnové délky světla

Měření vlnové délky světla pomocí mikrovlnné trouby a vaječného bílku. Ani velká věda není věda. Takové podobné názorné a zábavné pokusy můžete zažít na Jaderce (FJFI ČVUT) třeba v Týdnu vědy nebo při Noci na Jaderce (nebo si je podle návodu můžete udělat i doma). Nemáte-li vejce, jde to i s krajícem chleba....

close
detail