Načervenalý kotouček planety Mars je pokaždé ozdobou noční oblohy. Podmínky k jeho sledování se ale mění a závisí především na geometrickém postavení Země, Marsu a Slunce. Kdy bude, pro nás – pozemšťany, nejlepší tuto planetu pozorovat?
Fotogalerie (2)
Mars řadíme k vnějším planetám, obíhá kolem Slunce ve větší vzdálenosti než Země, a tak nejvhodnější podmínky k jeho pozorování nastávají, když je v tzv. opozici (nachází se „na opačné straně“ než Slunce). V té době je nad obzorem prakticky po celou noc a kulminuje kolem půlnoci. Navíc je v té době Zemi mnohem blíž než jindy, má tedy větší jasnost a jeho kotouček má také větší úhlový průměr. Pro pozemského pozorovatele se Mars dostává do opozice každých 26 měsíců. Jestliže si uvědomíme, že obě planety, Země i Mars, obíhají kolem Slunce po eliptických drahách, jistě nás napadne, že opozice v různých letech budou znamenat i odlišné podmínky k pozorování „červené planety“. Liší se především vzdáleností, která obě planety dělí. Největšího přiblížení dosáhnou v případě tzv. „perihelové opozice“, kdy se obě planety nacházejí poblíž přísluní svých drah.
Velmi výjimečná perihelová opozice nastane v srpnu 2003. Obě planety budou nejblíže sobě za posledních 5000 let, tak to alespoň tvrdí experti na internetových stránkách NASA. Ovšem podle Belgičana Jeana Meeuse, kterého můžeme považovat za dostatečně věrohodnou autoritu ve světě astronomických výpočtů, je celá událost ještě mnohem unikátnější.
„Ve středu 27. srpna 2003 bude vzdálenost mezi Zemí a Marsem pouhých 55 746 199 kilometrů,“ říká Meeus, „takové přiblížení nenastalo celých 73 000 let. O den později bude Mars v opozici.“
Takovou unikátní příležitost k pozorování Marsu bychom si určitě neměli nechat ujít.
Velké opozice využijí i kosmické agentury a v letech 2003 a 2004 se k Marsu vydá šest (!) sond. Zajímavým projektem je evropská sonda Mars Express. Agentura ESA plánuje její start (bude vynesena raketou Sojuz) někdy v průběhu 11denního startovacího okna, které se otvírá 1. června 2003. Projekt je prvním z nové generace relativně levných a flexibilních sond. Hlavním úkolem sondy po příletu k Marsu je hledání vody pod povrchem planety a také vyslání malého přistávacího modulu. Modul byl pojmenován podle Darwinovy lodě jako Beagle2. Pokud bude jeho přistání na Marsu úspěšné, bude kromě hledání stop života provádět také důkladný geochemický rozbor.
V části Údolí smrti v americké Nevadě zvané Racetrack Playa jsou roztroušeny stovky kamenů, některé o hmotnosti až 320 kg, které se tajemně přemisťují na dráze desítek až stovek metrů. Zanechávají za sebou stopy, jakoby jezdily na saních nebo snowboardech.
Nejrozšířenější americký populárně-vědecký měsíčník Popular Science zveřejňuje každým rokem ve svém prosincovém vydání 100 objevů, vynálezů nebo inovací, které se podle mínění odborné komise nejvíce zasloužily o pokrok světové techniky.
Včera, 29. 1. 2015, se slavnostně otevřelo modernizované informační centrum. V dukovanské jaderné elektrárně funguje Informační centrum již od listopadu 1994 a hostilo od té doby již více než půl milionu návštěvníků. Zasloužilo si rekonstrukci a modernizaci, která proběhla vloni na podzim.
Milí a vážení čtenáři a příznivci našeho časopisu, právě dnes jsme překlopili webstránku do nové podoby a začínáme patnáctý rok života Vašeho oblíbeného časopisu!
Naše současná civilizace vyrostla na fosilních palivech. Závisíme na nich nejen z energetického hlediska, ale i při získávání dalších surovin, i při výrobě potravin. Co by se ale stalo, kdyby na Zemi žádná fosilní paliva nebyla? Nabral by život zcela jiný směr a vznikla by vůbec průmyslová revoluce?
V první části videa je princip vysvětlen, a ve druhé části jsou ukázány příklady těchto látek. Dodatečné poznámky:
1) Existuje řada látek, která absorbuje ve viditelné barevné oblasti a uvolňují infračervené záření, to však ale není vidět, proto jsou tyto látky na demonstraci pokusu nevhodné.
2) "svítící-lámací trubičky" svítí proto, že po zlomení se zlomí ampule s peroxidem vodíku, což umožní reakci:
Při této reakci vzniká UV záření, to je pohlceno právě fluorescenčními barvivy, a přeměněno na viditelné záření. Po dosvícení jsou barviva nezměněna, a mohou stále svítit pod UV zářením.
Použitá hudba: Chopin - Mazurka a moll
