Astronomie

Článků v rubrice: 92

Velká opozice Marsu v roce 2003

Načervenalý kotouček planety Mars je pokaždé ozdobou noční oblohy. Podmínky k jeho sledování se ale mění a závisí především na geometrickém postavení Země, Marsu a Slunce. Kdy bude, pro nás – pozemšťany, nejlepší tuto planetu pozorovat?

Fotogalerie (2)
Ilustrační foto

Mars řadíme k vnějším planetám, obíhá kolem Slunce ve větší vzdálenosti než Země, a tak nejvhodnější podmínky k jeho pozorování nastávají, když je v tzv. opozici (nachází se „na opačné straně“ než Slunce). V té době je nad obzorem prakticky po celou noc a kulminuje kolem půlnoci. Navíc je v té době Zemi mnohem blíž než jindy, má tedy větší jasnost a jeho kotouček má také větší úhlový průměr. Pro pozemského pozorovatele se Mars dostává do opozice každých 26 měsíců. Jestliže si uvědomíme, že obě planety, Země i Mars, obíhají kolem Slunce po eliptických drahách, jistě nás napadne, že opozice v různých letech budou znamenat i odlišné podmínky k pozorování „červené planety“. Liší se především vzdáleností, která obě planety dělí. Největšího přiblížení dosáhnou v případě tzv. „perihelové opozice“, kdy se obě planety nacházejí poblíž přísluní svých drah.
Velmi výjimečná perihelová opozice nastane v srpnu 2003. Obě planety budou nejblíže sobě za posledních 5000 let, tak to alespoň tvrdí experti na internetových stránkách NASA. Ovšem podle Belgičana Jeana Meeuse, kterého můžeme považovat za dostatečně věrohodnou autoritu ve světě astronomických výpočtů, je celá událost ještě mnohem unikátnější.
„Ve středu 27. srpna 2003 bude vzdálenost mezi Zemí a Marsem pouhých 55 746 199 kilometrů,“ říká Meeus, „takové přiblížení nenastalo celých 73 000 let. O den později bude Mars v opozici.“
Takovou unikátní příležitost k pozorování Marsu bychom si určitě neměli nechat ujít.
Velké opozice využijí i kosmické agentury a v letech 2003 a 2004 se k Marsu vydá šest (!) sond. Zajímavým projektem je evropská sonda Mars Express. Agentura ESA plánuje její start (bude vynesena raketou Sojuz) někdy v průběhu 11denního startovacího okna, které se otvírá 1. června 2003. Projekt je prvním z nové generace relativně levných a flexibilních sond. Hlavním úkolem sondy po příletu k Marsu je hledání vody pod povrchem planety a také vyslání malého přistávacího modulu. Modul byl pojmenován podle Darwinovy lodě jako Beagle2. Pokud bude jeho přistání na Marsu úspěšné, bude kromě hledání stop života provádět také důkladný geochemický rozbor.

Tip pro vás

Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy v Ostravě bude ve dnech 20. – 21. září 2003 pořádat 11. ročník „Ostravského astronomického víkendu“. Tématem bude přehledná rekapitulace vědeckých poznatků právě o Marsu v podání předních českých astronomů (viz http://www.vsb.cz/planet ).

Tomáš Gráf
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Vítejte v novém webu Třípólu!

Milí a vážení čtenáři a příznivci našeho časopisu, právě dnes jsme překlopili webstránku do nové podoby a začínáme patnáctý rok života Vašeho oblíbeného časopisu!

Jaký by byl svět bez fosilních paliv?

Naše současná civilizace vyrostla na fosilních palivech. Závisíme na nich nejen z energetického hlediska, ale i při získávání dalších surovin, i při výrobě potravin. Co by se ale stalo, kdyby na Zemi žádná fosilní paliva nebyla? Nabral by život zcela jiný směr a vznikla by vůbec průmyslová revoluce?

Bublinky v tokamaku

Protože diagnostika plazmatu v tokamaku, v zařízení pro jadernou fúzi, je velmi náročná fyzikální disciplína – a čtenářům by se pasáž o ní mohla zdát nestravitelná – navrhl autor článku pro publikaci Řízená termojaderná fúze pro každého odlehčovací kresbu ...

Jak zmrazit radioaktivní vodu

Japonští inženýři stojí před mamutím úkolem – vypořádat se s kontaminovanou vodou, která zbyla po havárii jaderné elektrárny Fukušima. Fukušima doplatila na špatné zabezpečení před extrémní vlnou cunami, která zasáhla Japonsko v roce 2011, zničila část ...

Aerogely – pevné látky lehčí vzduchu

Ve 30. letech 20. století americký chemik Samuel Kistler vyrobil nejlehčí pevnou látku na světě. Jemným způsobem odstranil kapalinu ze silikagelu a zůstala mu čistá kostra s nanootvory. Kostra obsahovala 99 % vzduchu a vypadala jako zmrzlý kouř. Kistler ji nazval „aerogel“.

Nejnovější video

Fluorescence

Při této reakci vzniká UV záření

V první části videa je princip vysvětlen, a ve druhé části jsou ukázány příklady těchto látek. Dodatečné poznámky:

1) Existuje řada látek, která absorbuje ve viditelné barevné oblasti a uvolňují infračervené záření, to však ale není vidět, proto jsou tyto látky na demonstraci pokusu nevhodné.

2) "svítící-lámací trubičky" svítí proto, že po zlomení se zlomí ampule s peroxidem vodíku, což umožní reakci:

Při této reakci vzniká UV záření

Při této reakci vzniká UV záření, to je pohlceno právě fluorescenčními barvivy, a přeměněno na viditelné záření. Po dosvícení jsou barviva nezměněna, a mohou stále svítit pod UV zářením.

Použitá hudba: Chopin - Mazurka a moll

close
detail