Bez zařazení

Článků v rubrice: 365

Čokoláda strategickou surovinou světových válek

Stejně jako mnoho jiného má svou historii i čokoláda. A to velmi dlouhou, bohatou, zajímavou i poučnou. Bez nadsázky je starší než leckterá světová náboženství. Proto již na téma „čokoláda“ vznikla spousta publikací, článků, citátů, aforismů, sentencí, bonmotů a dalších slovních moudrostí. I zde se však najdou méně známé nebo zcela nové skutečnosti. V souvislosti s loňským výročím 100 let zahájení první světové války a letošním 70 letům od skončení druhé světové války byly zpracovány nejrůznější analýzy vojenských, ekonomických a společensko-politických dějů, které oba válečné konflikty provázely. Vedle ocele, barevných kovů, ropy, obilí, cukru, výbušin, léků apod. se strategickou surovinou v průběhu obou válečných konfliktů stala také čokoláda.

Fotogalerie (1)
Čokoláda slaví svátek 13. září (Foto MD)

Lahůdka kdysi i nyní

Čokoláda se po celá tisíciletí pokládala za něco výjimečného a luxusního, zprvu se dokonce prodávala v lékárnách. Nadšení vyvolané čokoládou se například projevilo i tím, že španělská infantka Marie Tereza Habsburská darovala francouzskému králi Ludvíku XIV. z dynastie Bourbonů (1638-1715) čokoládu jako zásnubní dar. Jako oblíbený nápoj ve šlechtických a měšťanských domech se počátkem 18. století výroba a konzumace čokolády rozšířila téměř po celé Evropě. Teprve ve druhé polovině 19. a na přelomu 19. a 20. století, se však díky vynálezcům a podnikatelům, jakými byli van Houten, Tobler, Lindt, Suchard, Nestlé, Peter, Bonnat, Fry, Neuhaus (pralinky), Cadbury, Cailler, Hershey a řada dalších, čokoláda v nejrůznějších formách proměnila na poživatinu dostupnou širšímu okruhu spotřebitelů.

Role čokolády za první světové války

Dnes jedinečnou chuť čokolády milují lidé po celém světě a pro mnoho „čokoholiků“ je součástí každodenního života. Je zajímavé, že ačkoliv čokoládu dala světu Střední Amerika, bílí obyvatelé severní části tohoto kontinentu si zpočátku tuto pochutinu – na rozdíl od starého kontinentu– nijak zvlášť nepovažovali. Opravdu zelenou dostala překvapivě výroba čokolády v USA až v letech 1917 až 1918. Americké potravinářské podniky tehdy začaly vyrábět velké bloky hořké tmavé čokolády, především v závodech „karamelového“ magnáta Miltona S. Hersheye, a tyse přepravovaly vojákům za moře na evropská bojiště první světové války. Tyto bloky se na místě nasekávaly na menší kousky a rozdělovaly důstojníkům i mužstvu.

„Myšlenky by měly být jasné a čokoláda hustá“ – španělské přísloví

Společné velení americké armády, letectva, námořnictva, námořní pěchoty a pobřežní stráže totiž záhy zjistilo to, co již bylo známo vyspělým civilizacím Střední Ameriky okolo roku 1000 př. n. l. a co využívali ve válkách králové Mayů a Aztéků. Čokoláda je doslova přecpána látkami, které prospívají lidskému zdraví. Přibližně tři stovky obsažených komponent zahánějí hlad, dodávají energii (až 27 500 J/kg), podporují vytrvalost, tlumí bolesti při zraněních, uklidňují a pomáhají odstraňovat depresi v těžkých životních podmínkách (díky produkci serotoninu, tzv. „hormonu dobré nálady“). Všeobecně známé jsou povzbuzující účinky alkaloidů fenylethylaminu, teobrominu a kofeinu. Důležitý je však také vysoký obsah antioxidantů flavonolu a polyfenolů (složité organické látky, které likvidují molekuly volných radikálů a chrání tím buňky před poškozením a stárnutím), vitaminů A, B12, D a E, hořčíku (působí příznivě na funkci mozku), fluoru, draslíku, vápníku, fosforu, železa, mědi a dalších stopových prvků. Nezávislé klinické studie z uplynulých padesáti let, vypracované na předních univerzitách v Kanadě (Toronto), Německu (Kolín nad Rýnem) a Harvard Medical School v USA prokazují, že konzumace kvalitní čokolády (s vysokým obsahem kakaové hmoty – od 35 do 80 až 99 %) snižuje riziko mrtvice, rakoviny a cukrovky, rovněž přispívá ke snížení krevního tlaku.

„Nikdy není tak špatně, aby to čokoláda nemohla vylepšit“

Aztécká podoba čokolády se však ani trochu nepodobala horké čokoládě, kterou dnes pijeme my. Nápoji říkali „hořká voda“; podával se při dlouhých přesunech bojovníků studený, měl ostrou a hořkou chuť, díky dochucování exotickým kořením, pálivými chilli papričkami či hořkými mandlemi. Na povrchu „mayského hořčáku“ musela být hustá pěna načervenalé barvy, které dosahovali mnohokrát opakovaným přeléváním tekutiny z jednoho poháru do druhého. Možná to nezní příliš lákavě, ale podle zápisů v kronikách španělských dobyvatelů poslední aztécký vládce Montezuma II. byl schopen denně vypít až 40 zlatých šálků (jak jinak než se zlatou lžičkou) tohoto posilňujícího nápoje, kterému byly přisuzovány rovněž léčivé a afrodiziakální účinky. Okolo roku 1590 vyvinuly katolické misionářky v Mexiku první sladký čokoládový nápoj, který byl nejen výživný, ale také chutný. Přidaly k hořké čokoládě med, vanilku a surový cukr, což je vlastně základ dnešní receptury na výrobu všech druhů čokolády.

Během války byla v Evropě čokoláda nedostatkovým zbožím. Vojáci bojujících zemí tehdy se závistí hleděli na příslušníky belgické armády, kteří do sebe cpali kvanta lahodného Toblerone. Firma toho samozřejmě využila a na svých reklamách se představovala jako dodavatel belgické armády. Vojáci na obou válčících stranách si na svůj příděl „čokoládových bonbonů“ zvykli a oblíbili si je. Když se vrátili po válce z fronty domů, poptávka po čokoládě se výrazně zvýšila a její výroba dosáhla zejména v USA netušeného rozvoje. Také ve Francii odstartovala v roce 1914 průmyslová výroba čokolády s banánovou moučkou Banania, určená především pro francouzské jednotky v zákopech prvního světového konfliktu.

„Den bez čokolády je jako den bez slunce“

Podobná situace vznikla o 25 let později během druhé světové války, kdy díky již rozvinutému americkému potravinářskému průmyslu patřila čokoláda ke každodennímu povinnému přídělu (odpovídajícímu 2 500 kJ na den) potravy všech spojeneckých vojáků. Ihned po skončení války se produkce čokoládových dobrot ve Spojených státech opět prudce zvedla – ovšem již s bohatým sortimentem a mnoha atraktivními příchutěmi. Později se čokoláda dokonce stala součástí stravy amerických astronautů.

Druhá světová válka má dodnes mnohá tajemství, která se na povrch dostávají teprve po 70 letech od jejího skončení. Již v roce 1937, tedy čtyři roky před napadením USA Japonci, začalo velení jednotlivých složek americké armády přemýšlet nad tím, jak zajistit svým vojákům kaloricky dostatečné potraviny, aby mohli bojovat i v podmínkách, kdy nebylo možné zajistit přísun normální vojenské stravy. Takovými situacemi byl boj jednotek v obklíčení, seskok výsadkářů daleko za nepřátelskými liniemi, sestřelení letadel a dopad pilotů do moře, přežívání námořníků z potopených lodí, kteří měli být vybaveni dostatečnými dávkami potravin pro přežití v bezvýchodné situaci. Bylo třeba vymyslet potravu, která by byla lehká a především energeticky vydatná. Volba byla jasná, bude to čokoláda. Vláda proto vyzvala renomovanou výzkumnou instituci „Hershey Center for Health and Nutrition“ největší americké čokoládovny „Hershey Chocolate Company“, založené roku 1894 ve městě téhož jména v Pensylvánii, aby vytvořila čokoládu splňující čtyři hlavní kritéria: tabulka bude vážit maximálně 113 gramů, bude mimořádně energeticky vydatná, odolná vůči vysokým tropickým teplotám a přiměřeně chutná. Bohužel, dosažený výsledek několikaleté práce byl tristní.

„I hořká čokoláda vám osladí život“

Od roku 1940 vyráběný produkt zvaný D-ration bar sice dokázal v podobě tyčinky uspokojit energetickou potřebu vojáka na jeden den, ale byl chuťově odporný. Protože tabulky byly příliš slabé, namísto strojů se musely dělat ručně. Mezi používanými surovinami – čokoládou, kokosovým máslem, sušeným mlékem a ovesnou moukou – byl sice také cukr, pouze však pro zamaskování hořké chuti černé surové čokolády. Hmota byla extrémně hutná, aby vydržela v teplém podnebí a nerozpouštěla se. To vedlo k tomu, že byla tvrdá a nešla vůbec kousat. Musela se krájet na malé kousky a pouze cucat. Ačkoliv to severoamerická vláda i výrobce nechtěli přiznat, většina tabulek skončila v nádobách pro odpady. Vojáci byli ochotni sníst všechno ostatní, jen ne tuto prapodivnou hmotu, které posměšně říkali „Hitlerova tajná zbraň“. Přes všechna negativa však nechutná čokoláda Hershey zachránila životy mnoha vojáků, především pilotů a dalších členů posádek, kteří se po havárii svého letadla ocitli někde uprostřed Pacifiku a s několika tabulkami zde přežili i několik týdnů.

„Čokoláda není otázkou života a smrti, je mnohem více“

Teprve nedávno se britská veřejnost dozvěděla o téměř fantaskním Hitlerově plánu na nahlodání morálky a znejistění běžného života obyvatelů ostrovního království; ani v nejtěžší době německého bombardování Londýna a dalších velkých britských měst se zde nepřestal hrát kriket, byla otevřena divadla, kina, kavárny i puby. Nacističtí agenti měli zásobit zdejší trh výbušnými tabulkami kvalitní čokolády, která se i zde stala v průběhu války nedostatkovým zbožím. V materiálech Národního archivu v Londýně se píše: „Bomba byla vyrobena z oceli a obalena slabou vrstvou skutečné čokolády. Když by se na některé straně kousek čokolády odlomil nebo ukousnul, dojde k narušení pojistky a do sedmi sekund nastane exploze.“ Cílem těchto „výbušných“ cukrovinek bylo především vyvolat paniku. Nešlo tedy o smrtící nálože, takže konzument by byl pravděpodobně pouze zraněn. Ke skutečnému využití tohoto nápadu však nedošlo, protože bylo včas odhaleno britskou výzvědnou službou MI5.

Ve 30. letech se v Německu začala vyrábět a skutečně prodávat i tzv. „radiová čokoláda“. Výrobci vycházeli z tehdejšího názoru, že „slabší“ radioaktivita prospívá lidskému zdraví. Proto přidávali do čokoládových tyčinek sloučeniny prvku radia a říkali zájemcům, že se po nich budou cítit lépe. Britské chemiky to však nepřesvědčilo a přezdívali této čokoládové pochoutce „tyčinka pro sebevrahy“.

„Hrdina není ten, kdo pobije nejvíce nepřátel, ale ten, kdo se vzdá své kostičky čokolády“

V souvislosti s uvolněním dříve utajovaných skutečností o Velké vlastenecké válce sovětského lidu po rozpadu bývalého SSSR sovětští vojenští historikové teprve nyní uvádějí – kromě enormního nasazení lidí, tanků, legendárních kaťuší a bitevních letounů –, že čokoláda pomohla vyhrát válku proti hitlerovské armádě také Rusům. Ceněnou součástí přídělů především vojenských letců byla zvláště „gardová“ čokoláda z potravinářského podniku „Rudý říjen“. Sto gramů její tmavé čokolády dokázalo nahradit stravu na 24 hodin. Tato čokoládovna po poškození bombardováním neměla formy pro odlévání tabulek, a tak se výživa pro piloty rozsekávala z homolí. Díky čokoládě dokázal přežít také legendární letecký stíhač Alexej Meresjev, který při sestřelení v březnu 1942 nad nepřátelským územím přišel o obě nohy a dokázal se za 18 dní doplazit do sovětských linií. Podle jeho slov mu po celou tuto dobu dodávala potřebnou energii právě čokoláda. Když v roce 2014 zařadila ukrajinská vláda v Kyjevě mezi potraviny zakázané dovážet z Ruska také čokoládu právě od slavné firmy „Krasnyj Okťabr“, vyvolalo to rozhořčení válečných veteránů v obou zemích.

Závěrem dvě zajímavosti

1) Označení kakao pochází ze slova „kakawa“ z jazyka mexického národa Olmeků, kteří jím označovali kakaovník a jeho plody. Naproti tomu čokoláda pochází z aztécké kultury, a vznikla ze slova „xocoatl“ (xocoe– kyselý, atl– voda). Jelikož byl pro Evropany tento výraz těžko vyslovitelný, přizpůsobili si jej na čokoládu.

2) Každoročně se 13. září slaví Mezinárodní den čokolády.

Zdroje

cesky-dialog.net/clanek/5482-cokolada-ve-svetovych-valkach/

COADYOVÁ, Ch.: Čokoláda. Praha 2000.cokomuzeum.cz/historie-cokolady

COL, D. S., COL, D. M.: Čokoláda - Historie sladkého tajemství. Praha 2008.

DOUTRE-ROUSSEL, Ch.: Čokoláda pro znalce. Praha 2006.

http://extrastory.cz/hitlerova-tajna-zbran-totalne-nechutna-cokolada-hershey.html

jan 1212.webgarden.cz/rubriky/o-potravinach/cokolade

KRÁMSKÝ, S., FEJTL,J.: Kniha o čokoládě. Praha 2009.

m.rozhlas.cz/cb....bohu-cokolada-1426151

VALÍČEK, P.: Čokoláda - pokrm bohů. Praha

zdravavyziva.info/cokolada-pro-zdravi/2861

Tesařík Bohumil
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Co nám při prohlížení webu zvedá tlak

Téměř všichni z nás každý den z nejrůznějších důvodů používáme různé webové stránky. Samozřejmě chceme, aby naše uživatelská zkušenost byla pozitivní a pokud možno bezchybná.

Centrum pro testování technologie samořiditelných vozidel

Jaguar Land Rover plánuje spolupracovat s nejrenomovanějšími světovými softwarovými a telekomunikačními společnostmi a firmami zabývajícími se mobilitou na vytvoření tzv.

Chladicí systém ITER

Pro odvod tepla generovaného během provozu tokamaku bude ITER vybaven systémem chladicí vody. Vnitřní povrchy vakuové nádoby (obal a divertor) se musejí chladit na přibližně 240 °C jen několik metrů od plazmatu horkého 150 milionů stupňů.

Zájemci o energetiku mohou poprvé on-line do elektráren ČEZ

Až na dno jaderného reaktoru nebo na vrchol větrné elektrárny! Ani omezení v boji s koronavirem neznamenají stopku návštěvám energetických provozů, alespoň ne těm virtuálním.

Závod o největší větrnou turbínu světa

V současné době probíhá ve světě závod o sestrojení největší větrné turbíny. Odehrává se zejména mezi evropskými, americkými a čínskými výrobci.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail