Bez zařazení

Článků v rubrice: 365

Od robotů a umělé inteligence k virtuální realitě

V roce 2016 budeme svědky nástupu nové tvůrčí třídy, nové hranice umělé inteligence, pokroku ve virtuální realitě i toho, že firmy se budou muset považovat za jako technologické nebo IP společnosti. Na tyto čtyři trendy budoucnosti se zaměřila Erica Orangeová, výkonná viceprezidentka a provozní ředitelka agentury The Future Hunters, jež se zabývá dlouhodobými globálními trendy, a Jared Weiner, výkonný viceprezident a strategický ředitel ve stejné firmě. Objem inovace a transformace, k nimž dnes dochází, je úžasný. Výrazný dopad tohoto urychlení budeme pociťovat ve všech odvětvích a disciplínách. „Na vrcholu se udrží ti, kteří dokáží neustále osvěžovat své myšlení a držet si relevanci v období rychlé změny.“

Fotogalerie (1)
Grafika umělé neuronové sítě (zdroj Shutterstock)

Automatizace práce

Roboti jsou čím dál intenzivněji cvičeni v tom, aby se lidem vyrovnali zručností a rychlostí. Tato nová vlna evoluční technologie může nicméně automatizovat nejen manuální, ale i kognitivní úkoly. V následujícím desetiletí bude možné až 44 % pracovních pozic plně automatizovat. Možná tak před sebou máme dobu technologické nezaměstnanosti, v níž počítačoví vědci a softwaroví inženýři budou vymýšlet nová řešení, která nás zbaví pracovních příležitostí. Stroje nás ale nejen zbaví únavných úkolů, zároveň nám mohou umožnit trávit více času kreativní činností. Tradiční cesty k ekonomické prosperitě postupně mizí. Vlastně k ní nejsme už ani potřební, ale ani z ní nic nemáme. Možná tedy nakonec budeme svědky toho, že naše mysl bude použita zcela jiným způsobem.

Nabízí se ale otázka: směřujeme k budoucnosti, jež se ponese ve znamení „workreation“ – tedy k tomu, že práce bude především kreativní? K budoucnosti, kde nás k práci povede spíše tvorba sama než materiální kompenzace? V budoucnosti se klíčovými devizami stanou schopnosti jako budování vztahů, spolupráce, empatie a kulturní citlivost.

Nervová síť: další hranice umělé inteligence

Jedna z největších filozofických debat se točí kolem toho, zda umělá inteligence (AI) někdy plně nahradí inteligenci lidskou. Pokud jsme skutečně na cestě k budoucnosti ve znamení tvůrčí práce, dokáže skutečná AI vyjádřit kreativitu, empatii a emoce? Přece je zásadní rozdíl mezi „chytrý“ a „inteligentní“. Už dlouho dokážeme vyrábět „chytré“ systémy – tedy takové, které budou schopny absorbovat a integrovat vstupy, jež se nějakým způsobem naučily. Nyní je před námi úkol vytvořit „inteligentní“ systémy – takové, které budou s to navrhnout řešení dosud neznámého problému.

Tuto překážku pomalu začínáme zdolávat vývojem umělých nervových sítí inspirovaných tím, jak fungují neurony v mozku. Takovými sítěmi aproximujeme funkce, jež mohou záviset na vysokém počtu vstupů a jsou obecně neznámé. Klíčovou částí tohoto přístupu je takzvané hluboké učení, které učí počítače, jak řešit percepční problémy včetně rozpoznání tváře, řeči a bioinformatiky. Umělé nervové sítě představují exponenciální skok vpřed v oblasti umělé inteligence, který by mohl změnit zcela vše od vyhledávání přes mobily, internet věcí, infrastrukturu (budovanou i digitální), drony, roboty až po zkoumání kosmu a další oblasti.

Skutečnost, nebo virtuální realita

Možná se blížíme výraznému bodu zlomu, a to konkrétně v tom, že spějeme do jakéhosi „povědomísta“: máme nějaké povědomí, leč nevíme, kde přesně, zda ve skutečnosti, ve virtuální realitě nebo v kombinaci obojího. Virtuální realitu jsme definovali tak, že mozku vsugerujeme, že se nachází někde jinde – nebo dělá něco jiného – v reálném čase. Tohle je přítomnost, ve smyslu, že jste skutečně tam, kde virtuální realita chce, abyste věřili, že jste.

Dokud vývojáři plně nevyužijí tento neobyčejně silný a utajený zdroj, zůstane virtuální technologie jen takovou hračkou, místo aby se stala nutností. V nepříliš vzdálené budoucnosti budou počítače možná vstupovat do plynulé interakce s lidským mozkem, až nakonec podpoří komunikaci mezi počítačem a mozkem ve virtuální realitě. Naučit se nějaké schopnosti, pochopit historii nějaké firmy nebo dokonce celé marketingové strategie se stane čímsi, co plynule překlene svět skutečný se světem virtuální reality.

Všichni jsou technologická a IP společnost

Ve světě „temploze“ čelí mnoho dlouho zavedených firem imperativu trhu změnit velkou část toho, co dělají – a jak to dělají – aby si uchovaly udržitelnost a konkurenceschopnost ve značně odlišném provozním prostředí. Dokonce i ty nejtradičnější výrobní firmy budou nakonec muset samy sebe chápat jako technologické a IP (intellectual property) společnosti. Umělá inteligence, průmyslový internet, 3D (a nakonec i 4D) tisk, velká data, nové komunikační a energetické technologie, špičková robotiky, nervová sítě – to vše nepřichází, nýbrž už existuje. Každá entita bude muset chránit své intelektuální vlastnictví, které je součástí vší této technologie, ale zároveň je výstupem (formou proprietárních dat) těchto nových platforem.

Objem inovace a transformace je skutečně úžasný. Výrazný dopad tohoto urychlení budeme pociťovat ve všech odvětvích a disciplínách. Na vrcholu se udrží ti, kteří dokážou neustále osvěžovat své myšlení a držet si relevanci v době rychlé změny.

Další informace http://gereportscee.com.

Michaela Průchová
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Lechtat draka se nevyplácí

Devatenácté století končí. Svět je opojen elektřinou a jinými technickými zázraky. Jules Verne o překot vydává romány, v nichž hrdinové ovládají balóny, ...

Co nám při prohlížení webu zvedá tlak

Téměř všichni z nás každý den z nejrůznějších důvodů používáme různé webové stránky. Samozřejmě chceme, aby naše uživatelská zkušenost byla pozitivní a pokud možno bezchybná.

Centrum pro testování technologie samořiditelných vozidel

Jaguar Land Rover plánuje spolupracovat s nejrenomovanějšími světovými softwarovými a telekomunikačními společnostmi a firmami zabývajícími se mobilitou na vytvoření tzv.

Chladicí systém ITER

Pro odvod tepla generovaného během provozu tokamaku bude ITER vybaven systémem chladicí vody. Vnitřní povrchy vakuové nádoby (obal a divertor) se musejí chladit na přibližně 240 °C jen několik metrů od plazmatu horkého 150 milionů stupňů.

Zájemci o energetiku mohou poprvé on-line do elektráren ČEZ

Až na dno jaderného reaktoru nebo na vrchol větrné elektrárny! Ani omezení v boji s koronavirem neznamenají stopku návštěvám energetických provozů, alespoň ne těm virtuálním.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail