Filosofické předpoklady přírodních věd

Katedra filosofie Fakulty filosofické Univerzity Pardubice ve spolupráci se studenty Universitas zvou středoškolské studenty a jejich učitele na přednášky z cyklu Filosofické předpoklady přírodních věd. Přednášky se uskuteční ve dnech 6. listopadu a 8. prosince letošního roku, vždy od 10 hodin v místnosti 11026 univerzitní budovy EA v Pardubicích-Polabinách.

Aktuálnost Platónova podobenství o úsečce z hlediska rozdílu mezi vědeckým a filosofickým myšlením (6. 11. 2014)

Platonův náhled čtyř duševních stavů na slavném obraze o úsečce představuje i výstižný popis rozlišení a zároveň spjatost vědeckého a filosofického myšlení. V přednášce si toto podobenství přiblížíme a vyložíme na každodenních a vědeckých příkladech. Přednáška bude doplněna projekcí archivního dokumentu o vědeckém životě Nielse Bohra. Jeho neortodoxní, komplementární způsob myšlení už můžeme vysledovat v době práce na tzv. modelu atomu.

Aktuálnost sporu o univerzálie ve vztahu k vědeckým entitám (8. 12. 2014)

Středověký spor o univerzálie navazuje na antickou otázku, jak něco obecného (např. pojem živočich) souvisí s různými hmotnými skutečnostmi (jako je člověk, křeček nebo žížala). Středověké disputace se navíc zabývaly problémem tzv. trojjedinosti Boží (Otec, Syn a Duch). V nejmodernější době se aktuálnost všech dosavadních sporů ukázala například v diskusích Einsteina s Bohrem o pojetí reality nebo v interpretaci světelné a hmotné kvazičástice (vlna, částice, „vln-tice“ = kvantová částice).

Rezervace

Vzhledem k omezené kapacitě místnosti (45 osob) zasílejte rezervace do 31. 10. (resp. 30. 11.) na e-mail patrik.cermak@student.upce.cz. Při vyšším zájmu se organizátoři pokusí vyhovět dalším termínem nebo uspořádáním přednášky na vaší škole.

Bližší informace

Přednášejí Mgr. Filip Grygar, Ph.D., a Bc. Patrik Čermák; po každé přednášce bude následovat volná diskuse. Více viz http://bravo.upce.cz nebo http://www.nielsbohr.webnode.cz

V povědomí české odborné i laické veřejnosti je nositel Nobelovy ceny Niels Henrik David Bohr (7. 10. 1885 – 18. 11. 1962) znám především jako vědec. Z hlediska fyziky či chemie jednak jako tvůrce modelu vodíkového atomu, který již pracuje s výsledky rodící se kvantové teorie, jednak jako objevitel komplementarity, prostřednictvím níž došlo v roce 1927 ke smysluplnému propojení maticové a vlnové mechaniky. Méně známé již je, že sám Bohr ideu či rámec komplementarity srovnával s kopernikánským obratem, jenž není jen vědeckým principem jako princip neurčitosti, nýbrž celým novým a dosud nedoceněným nekalkulujícím rámcem myšlení či způsobem poznání napříč vědními obory.