Bez zařazení

Článků v rubrice: 292

Kde vzít elektřinu pro chudé země

Přibližně 1,3 miliardy lidí na Zemi stále ještě nemá elektřinu. Díky rozvoji fotovoltaiky se daří, že alespoň kolem sta milionů lidí v chudých zemích má dnes poprvé přístup k jednoduchým slunečním energetickým systémům, které rozsvítí zářivky LED nebo dobijí mobilní telefony. Poněkud silnější verze umožní napájet rádia a dokonce i televize. Osvětlování pomocí zářivek LED poskytuje čistou a lacinou alternativu k petrolejovým lampám, které se používají tam, kde neexistuje elektřina. Nick Hughes, spoluzakladatel firmy M-KOPA Solar of Kenya, uvádí, že lidé používají petrolejové lampy až dvanáct hodin denně a některé rodiny vynakládají až 10 % příjmů na nákup petroleje, což je neuvěřitelná cena za špatné osvětlení. Uvedený podnikatel již prodal ve východní Africe na 500 000 malých slunečních energetických systémů a snaží se získat prostředky na pořízení dalšího milionu. Jeho cílem je realizovat jen ve východní Africe až 11 milionů takových systémů. M-KOPA je přitom jen jednou z mnoha společností, které ve světě dodávají domácí solární systémy. Nelze proto pochybovat, že nastává revoluce v rozvoji elektřiny na bázi sluneční energie mimo elektrické sítě.

Fotogalerie (1)
Lze na tomto postavit civilizaci? (Zdroj Adobe Stock)

V jihovýchodní Asii a v subsaharské Africe nemá přístup k elektřině na 1,3 miliardy lidí. Vyřeší tento problém rozvoj malých místních energetických systémů mimo elektrické sítě? Pokud by se to podařilo, nejchudší země by od konvenčních elektrických sítí na bázi fosilních paliv přeskočily přímo na elektrické systémy na stoprocentní bázi obnovitelných zdrojů.

Lepší něco nežli nic

Kritici namítají, že lokální nízkoenergetická sluneční elektřina náhradu za spolehlivou a lacinou elektřinu ze sítě nepředstavuje. Pro stovku milionů lidí je ale i současný stav lepší než nic. Většina takových lidí žije na venkově daleko od elektrických sítí. Přístup k elektřině se dnes nepovažuje jen za základní právo, ale souvisí i se socioekonomickými přínosy, rozvojem vzdělání, zvyšováním příjmů a dalšími benefity. Otázkou je, jak toho dosáhnout. Do nedávna bylo hlavní alternativou připojení k elektrické síti budování lokálních mikrosítí propojováním jednotlivých domů s pomocí elektřiny vyráběné dieselgenerátory. To je ovšem velmi drahé a navíc to velmi znečišťuje životní prostředí - mnohem více než jediná velká elektrárna.

„Chceme skutečnou elektřinu!“

V souvislosti s neustále klesajícími náklady na solární panely a baterie a spolu s účinnějšími elektrozařízeními se nabízí další řešení. Mezinárodní energetická agentura (IEA) odhaduje, že domácí solární systémy poskytnou během příštích pěti let elektřinu dalším 70 milionům obyvatel v chudých zemích. Znamenalo by to dvojnásobný užitek, protože by se snížila chudoba a omezilo znečišťování životního prostředí. Nebude to ale jednoduché, protože malé laciné sluneční systémy mají své limity. Když organizace Greenpeace zavedla v roce 2014 v jedné indické vesnici nízkoenergetickou sluneční elektrickou síť, vesničané byli nespokojeni a požadovali „skutečnou“ elektřinu. Zřejmě měli pravdu, protože „domácí“ sluneční energie neposkytuje širší sociálně ekonomické benefity jako běžná elektrická síť. Malé solární systémy mají jedinou výhodu: snižují spotřebu petroleje, uhlí a dalších paliv, která velmi znečišťují vnitřní prostředí a mají nepříznivé zdravotní účinky. (Psali jsme o tom v článku https://www.3pol.cz/cz/rubriky/medicina-a-prirodoveda/1815-domacnosti-kvalita-ovzdusi-a-zdravi.)

Elektřina ze slunce zatím není konkurenceschopná

V dohledné době budou největší přínosy pramenit z orientace na konvenční elektrické sítě a mnohé země tuto alternativu preferují, například Indie a Nigerie. V Indii je například bez elektřiny na 260 milionů lidí a v Nigerii 80 milionů. Konvenční elektrifikace ale vyžaduje čas. Podle odhadu z roku 2015 nebude mít 80 % obyvatel subsaharské oblasti k dispozici spolehlivou elektřinu dříve než v roce 2040. Takže i elektřina ze slunce by mohla do té doby sehrát svoji úlohu. Proto by se mělo podporovat odstraňování cla na dovoz slunečních panelů a baterií, případně dotací na petrolej v Indii, neboť podobné věci komplikují konkurenceschopnost sluneční elektřiny.

Zdroj: Michael Le Page: Catch the sun. New Scientist, 2017, č. 3157-8, s. 22-23

Václav Vaněk
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Pistolové krevetky inspirují termojadernou fúzi

Zřejmě nejkurióznější řešení termojaderné fúze předvádí soukromá společnost First Light Fusion Ltd. s domovskou adresou ve Spojeném Království, kde se oddělila od ctihodné Oxford University. Technickým ředitelem je čerstvý doktor Nicholas Hawker, který se zabývá ději při kolapsu bublin.

Zákaz ztužených pokrmových tuků

Světová zdravotnická organizace (WHO) chce do roku 2023 ukončit průmyslově vyráběné tzv. trans tuky - trans mastné kyseliny. Podle WHO ve světě ročně umírá kolem 500 000 lidí v důsledku konzumace trans mastných kyselin v potravinách, a to zejména na srdeční nemoci.

Proč měly globální klimatické změny pauzu?

Americký film z roku 2004 Den po zítřku ("The Day after Tomorrow") vylíčil katastrofickou vizi paradoxního účinku skleníkových plynů v atmosféře - náhlou globální dobu ledovou. Film byl kritizován pro mnoho nesmyslných a nevědeckých údajů.

Nejžhavější části tokamaku ITER

Tepelný tok dopadající na terče divertoru (spodní část vakuové komory) ITER bude desetkrát vyšší než tok, který působí na vesmírnou loď při jejím vstupu do zemské atmosféry. Provádějí se pečlivé prototypové a zkušební kampaně, které připravují výrobu ...

Energetický hlad černého kontinentu

Z více než 1,3 miliardy lidí žijících na černém kontinentu jich má přístup k elektřině jen asi polovina a zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se energetický hlad Afriky v nejbližší době výrazně snížil.

Nejnovější video

Zrození nového ostrova

Po 53 letech se roku 2015 objevil na Zemi v souostroví Tonga nový ostrov. Turistům se podařilo jeho zrození z hlubin moře natočit. Vulkanická exploze vyvrhla prach do výšky 9 kilometrů. Vědce nyní nesmírně zajímá - představuje totiž krajinu podobnou té na Marsu. Eroze nových hornin může simulovat poměry, jaké byly na Marsu, když ještě na něm byla voda. (Zdroj NASA)

close
detail