Domácí elektronika bez baterií? Pomůže perovskit?
Řada osobních a domácích zařízení by jednoho dne mohla fungovat bez baterií díky vývoji nové solární technologie.
Hlavní město Praha začne pro splachování komunikací a zvlhčování vzduchu v letních měsících v centru města využívat průsakovou vodu ze své kolektorové sítě. První čerpací zařízení napojené na podzemní rezervoár na průsakovou vodu vzniklo pod Uhelným trhem. Naplnění jedné cisterny o objemu 8 m3 dokáže za 15 min.
Do pražské kolektorové sítě se od jejího vybudování přirozeně dostává značné množství průsakové vody, kterou je třeba neustále odčerpávat. Průsaková voda z pražského podzemí byla dosud bez dalšího využití přečerpávána do Vltavy. Hl.m. Praha s městskými společnostmi Kolektory Praha a Pražskými službami hledalo způsob využití tohoto zdroje vody - např. pro splachování ulic a chodníků v centru. „Dle Českého hydrometeorologického ústavu je letošní vývoj srážek horší než v předchozích dvou letech. Sucho a hospodaření s vodou není již zdaleka tématem jen pro venkov. I v Praze se musíme začít chovat maximálně hospodárně v nakládání s vodou,” říká náměstek primátora Prahy Petr Hlubuček.
Voda pod Prahou
V prostoru pod náměstím Na Uhelném Trhu se v hloubce 30 m nachází podzemní rezervoár na průsakovou vodu, který je dostatečně velký na to, aby se voda z něj dala po vyčerpání využít. Zařízení je schopno zachytit až 100 m3 vody. Hl. m. Praha v souladu se Strategií adaptace na klimatické změny uvolnilo v loňském roce prostředky na vybudování čerpací technologie, která umožňuje zachycenou vodu vyvést na povrch a plnit jí cisterny Pražských služeb. Zařízení za 15 minut naplní cisternu o objemu osm kubíků. Voda je využitelná pro splachování ulic a chodníků centra města a může být použita pro zalévání zeleně nedalekého okolí. Laboratorní rozbor vody prokázal její nezávadnost a vhodnost pro tyto účely. Budou ji používat kropicí a zametací vozy Pražských služeb.
„Praha se může pochlubit největší kolektorovou sítí v Evropě. Kolektory pojímají infrastrukturu moderního města, umožňují efektivní vedení sítí i jejich opravy bez zbytečného rozkopávání povrchu komunikací,“ říká předseda představenstva společnosti Kolektory Praha Petr Švec.
Obdobné zařízení plánuje instalovat společnost Kolektory Praha, a. s., společně s radnicí Prahy 3 v lokalitě Havlíčkova náměstí, odkud je dojezdová vzdálenost pro Prahu 2 a Prahu 3. V této lokalitě navíc za průsakovou odpadní vodu platí Kolektory Praha, a. s., nemalé stočné - voda se zde totiž přečerpává do kanalizačního systému.
O kolektorové síti
Pražská kolektorová síť vznikla jako prostor pro ukládání sítí technické infrastruktury do podzemních průchodných liniových staveb. Má ke dnešnímu dni délku zhruba 94 km, z toho přes 20 km je přímo v centrální části Prahy. Kolektory byly vybudovány převážně hornickým způsobem ražby a při jejich provozování do nich proniká průsaková podzemní voda. Některé chodby procházejí i pode dnem Vltavy.
Řada osobních a domácích zařízení by jednoho dne mohla fungovat bez baterií díky vývoji nové solární technologie.
Den kamen proběhne v České republice již 7. listopadu. Jedná se o historicky první ročník celorepublikové akce, která představí nejen zručnost kamnářů, ale i moderní trendy ve vytápění.
Použité jaderné palivo (nesprávně někdy označované za jaderný odpad) by se mohlo využít k výrobě vzácného izotopu nezbytného pro jadernou fúzi.
Může rostoucí vlna technologie stelarátorů pozvednout celý fúzní průmysl? Začátek milénia zastihl vývoj fúze ve znamení rození privátních společností.
Dominantním faktorem obezity v bohatších společnostech není snížená fyzická aktivita, ale zvýšený příjem kalorií. Potvrdila to data z databáze výživy MAAE.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.