Bez zařazení

Článků v rubrice: 449

Umělý člověk silnější obra

Od konce letošního srpna mohou diváci filmového sci-fi hitu „Elysium” obdivovat ocelového člověka nadaného nadlidskou silou. „Chodí“ mezi námi ale mnohem déle. Již o půl století dříve, než si zahrál ve filmu, ho veřejnosti v rámci programu „Rozšiřování lidských schopností” představila společnost GE.

Mechanický skelet, který fungoval na elektřinu, sahal do výše ramen, měl obrovská klepeta a člověka měl „obdařit silou obra”. Přestože byl projekt sponzorován Agenturou pro pokročilé výzkumné projekty Armády USA (předchůdkyní dnešní agentury DARPA), tento stroj rozhodně nepatřil k přísně tajným –s hrdostí ho GE v roce 1966 představila ve filmovém snímku „The Science Report”.

Předloha sci-fi

Touha dosáhnout cíle, který článek z novin Schenectady Gazette v roce 1969 označil jako „důvěrný svazek mezi člověkem a strojem“, byla jedním z námětů sci-fi. Ať jde o zmíněný snímek Elysium, Cameronovy Vetřelce nebo díla H. G. Wellse. Po druhé světové válce však došlo i k vážně míněnému vývoji takzvaných kybernetických antropomorfních robotických systémů (Cybernetic Anthropomorphous Machine Systems – CAMS). Ty měly umět napodobit a umocnit pohyb odborníka, který je obsluhuje. Současně mu měly poskytovat zpětnou vazbu.

 

Spolupráce s armádou

Spolupráce s armádou začala v roce 1961 a brzy si získala poutavější jméno „Hardiman” (Tvrďas). Jejím cílem bylo vytvořit oděv, který by napodoboval přirozené pohyby a umožnil by člověku zvednout břemeno o hmotnosti asi 700 kg (shodou okolností právě tolik samotný přístroj vážil). Tento výtvor měl být ideální pro specifické úkoly, jako např. odpalování bomb. Současně konstruktéři pracovali na vývoji dalšího přístroje přezdívaného chodící náklaďák (The Walking Truck). Šlo o velký čtyřnohý robot, který připomínal kráčející tanky AT-AT ze Star Wars (mohli jsme je vidět v epizodě „Impérium vrací úder“). Hardiman se kvůli své velikosti, hmotnosti, nestabilitě a komplikacím s napájením do výroby nakonec nikdy nedostal.

 

Průmyslové využití

Některé technologie CAMS ze šedesátých let se však skutečně vyráběly a využívaly, například v podobě průmyslového manipulátoru Man-Mate. V sedmdesátých letech na produktové řadě Man-Mate pracovala Společnost Western Space and Marine, zakoupila práva na tuto technologii a dále ji vyvíjela. Dnes gigantické robotické rameno, které využívá hmatovou odezvu, umožňuje obsluze zvednout náklad o hmotnosti až 4500 kg. Uplatňuje se v kovovýrobě a ve slévárenském průmyslu.

 

Mají umělí siláci šanci se uplatnit i v budoucnu?

Stane se někdy exoskelet pro člověka prakticky využitelnou realitou? Nebo potřebu tohoto vynálezu nahradí jiné pokročilé technologie? Proč by v budoucnu nemohly vykonávat náročné práce a zvedání břemen místo nás například oceloví siláci jako Big Dog od Boston Dynamics nebo ATLAS, jeden z nejvyspělejších humanoidních robotů? Autoři robotických systémů nám určitě dají vědět…

 

Weby

Videomateriál k projektu GE je k dispozici na: http://www.gereports.com/before-elysium/ (pasáž o programu rozšiřování lidských schopností začíná v čase 2:30).

 

Zdroj

TZ GE

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Snazší léčení mozkového nádoru změnou diety

Nová laboratorní studie využila unikátní aspekt metabolismu buněk glioblastomu ke zvýšení účinnosti chemoterapie a radiace a obrátila vlastnosti rakoviny proti ní samé.

Společně můžeme pokračovat mnohem rychleji, říkají fúzaři

Mé poslední dny strávené v akademickém ústavu se už počítaly na prstech jedné ruky. Nicméně se mi podařilo vydat knížku Soukromý kapitál ve výzkumu termojaderné fúze.

Kultivované maso: Co to je a jak vzniká

Kultivované maso je maso vypěstované přímo z živočišných buněk, bez nutnosti porážky zvířat. V dnešní době už nejde o sci-fi.

Hackathon v Brně – jaké inovace vymysleli středoškoláci za 24 hodin?

Mladé technické mozky ze středních škol z Česka a Slovenska se na konci listopadu utkaly v 8. ročníku AT&T HACKATHONu Junior v Brně. Dvoudenní maraton plný technologií opanovali ...

Záhadná světla na Měsíci

V noci 19. dubna 1787 astronom William Herschel zaznamenal z neosvětleného nového měsíce hodinu trvající světlo, jasné jako mlhovina v Orionu. Co to viděl? Pravděpodobně byl svědkem „přechodového ...

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail