Energosádrovec

Na příčky, podhledy, římsy pro osvětlení, jako zvuková izolace, nebo podklad pro plovoucí podlahu – sádrokartonové desky slouží ve stavebnictví už přes sto let. Klíčovou surovinou pro jejich výrobu je čím dál častěji energosádrovec, který vzniká při odsíření uhelných elektráren.

Co jedni považují za odpad, může pro druhé představovat drahocenný materiál. To je i případ energosádrovce, jemného bílého prášku, který vzniká jako vedlejší produkt při mokré vápencové vypírce, nejčastěji používané metodě odsíření kouřových plynů. Energetici pro něj nemají žádné další využití, ve stavebnictví se ale jedná o velmi ceněnou surovinu. Zhruba od roku 1995, kdy probíhal velký odsiřovací program uhelných elektráren ČEZ, dodává firma energosádrovec úspěšně zákazníkům, mimo jiné na výrobu sádrokartonových desek. 

Šetří přírodní zdroje i ovzduší 

Energosádrovec totiž má oproti přírodnímu sádrovci, který se využívá při výrobě cementu a sádry, vysokou čistotu – až 98 %. Průměrná chemická čistota přírodního sádrovce se přitom pohybuje do 80 %, takže chceme-li ho využít, musí procházet energeticky i ekologicky náročným chemickým čištěním. Využitím „odpadního“ energosádrovce se tak šetří nejen emise skleníkových plynů (jedna tuna energosádrovce ušetří oproti těženému přírodnímu sádrovci zhruba 0,4 tuny CO₂), ale především ušetří samotný přírodní sádrovec, který tak nemusí být vytěžen. Šestice uhelných elektráren ČEZ – Ledvice, Tušimice, Prunéřov, Mělník, Počerady a Dětmarovice – jej ročně vyprodukuje zhruba 1,2 milionu tun. 

Mokrá vápencová vypírka 

Podstatou metody na odstranění oxidů síry (SO₂ a SO₃) ze spalin uhelných elektráren je propírání ochlazených a odprášených spalin ve vápencové suspenzi. Spaliny, odcházející z kotle, se v elektrostatickém odlučovači zbaví téměř všech tuhých látek (popílku) a vstupují do odsiřovacího zařízení, tzv. absorbéru. Tam jsou zkrápěny vápencovou suspenzí (směs vody a rozemletého vápence). Padající kapičky vápencové suspenze absorbují oxid síry obsažený ve spalinách a vytvářejí siřičitan vápenatý. Pomocí oxidačního vzduchu se tento transformuje na umělý sádrovec, tzv. energosádrovec (CaSO₄ . 2 H₂O). Vyčištěné spaliny se znovu ohřejí a odvádějí do komína.

SO₂ + CaCO₃ +1/2O₂ à CaSO₄ + CO₂

Sádrovec se z emulze odlučuje v hydrocyklonech nebo odstředivkách. Používá se ke stabilizaci popílku na úložišti, nebo (lépe) představuje výchozí surovinu pro další produkty použitelné ve stavebnictví (sádrokartonové desky, sádrové brikety, štukatérská sádra, přísada do cementu, aj.). Mokrá vápencová vypírka je ve světě nejčastěji užívanou metodou odsiřování spalin. Její účinnost je více než 95 %. Detailní popis celého procesu najdete zde: https://www.cez.cz/edee/content/file/static/encyklopedie/encyklopedie-energetiky/02/vypirka_5.html 

Specializovaná společnost 

Zpracováváním, využíváním a prodejem vedlejších energetických produktů, jako je energosádrovec, se zabývá Společnost ČEZ Energetické produkty. Loni prodala více než 440 210 tun energosádrovce. Zhruba třetina směřuje do cementáren, kde se používá jako regulátor tuhnutí cementu, zbylé dvě třetiny se využijí pro výrobu sádry a sádrokartonových desek. „Loni jsme prodejem syntetického sádrovce přispěli k úspoře 176 000 tun CO₂. Jedná se sice o úsporu na straně cementáren a chemického průmyslu, ale vnímáme to komplexně jako příspěvek České republiky ke zlepšení celosvětového klimatu,“ uvádí Pavel Donát, ředitel divize legislativa z ČEZ Energetické produkty. Jen za první pololetí 2020 prodala společnost ČEZ Energetické produkty energosádrovec, který by stačil na výrobu 11 772 000 m² sádrokartonových desek. S takovým množstvím by bylo možné vydláždit téměř 280 pražských Václavských náměstí nebo pokrýt 1 600 fotbalových hřišť. 

Energosádrovec z uhelných elektráren ČEZ využívají ve své výrobě firmy jako Českomoravský cement, Knauf či Rigips – Saint-Gobain. Letos na jaře dokončil ČEZ Energetické produkty nové expediční a nakládací centrum v elektrárně Prunéřov s plánovanou kapacitou až 400 000 tun energosádrovce ročně. Jeho výhodou je napojení na železnici, což představuje další ekologický aspekt ve využívání vedlejších energetických produktů.