Bez zařazení

Článků v rubrice: 365

ZeroCat-120 – trajekt na elektřinu

K nejkratšímu spojení pevniny s blízkými ostrovy či poloostrovy, nebo ke zkrácení objížďky zálivů a řek v místech, přes která se nedají postavit mosty, slouží dnes po celém světě nejméně 10 tisíc větších námořních a říčních trajektů. Téměř všechny, stejně jako námořní osobní i nákladní lodě, pohánějí lodní dieselové motory spalující nejlevnější těžké oleje. Jejich výfuky podle statistik zamořují okolí trajektových linek a přístavů do okruhu desítek kilometrů. Možnost nahradit diesely moderním a vůči přírodě šetrným způsobem – elektrickým pohonem z akumulátorů nabíjených v přístavech elektřinou ze sítě – je však již dnes realitou. Pokročilé lithium-iontové baterie jsou na rozdíl od tradičních olověných akumulátorů schopny při stejné hmotnosti poskytnout až třikrát vyšší kapacitu, netrpí samovybíjením, a lze je rychleji nabíjet.

Fotogalerie (6)
Dieselové trajekty na lince Lavik-Oppdal na Sognefjordu dnes
(foto Tůma)

Lodní exhalace trápí nejvíce Norsko, které přetínají dlouhé a hluboké fjordy. Kritická situace v turistické sezóně nastává zejména na trajektových linkách překonávajících nejdelší a nejnavštěvovanější Sognefjord.

Norsko vypsalo soutěž

Region fjordu Sognefjord s podporou norské vlády začátkem roku 2012 jako prvý na světě vypsal soutěž na vývoj, výrobu a nasazení ekologicky čistých elektrických trajektů, které by byly schopné zajistit přepravu na nejfrekventovanější trase Lavik-Oppdal. Koncem roku státní komise vybrala ze čtyř soutěžících firem jako nejlepší společný projekt norské loděnice NORLED a německého Siemensu.

První elektrický katamarán na světě

Na 80 m dlouhý dvoutrupý katamarán „ZeroCat-120“ najede na 120 automobilů a autobusů a katamarán dokáže přepravit až 360 cestujících. Nejmodernější kormidlovací propulsní pohony systému Siemens-Schottel s výkony po 220 kW dokáží díky malému odporu štíhlých katamaránových trupů dosáhnout rychlosti 11 uzlů (20 km/h). Designově skvěle řešené plavidlo zvládne 6 km dlouhou plavbu mezi přístavními můstky Laviku a Oppdalu – včetně odjezdového a přistávacího manévru – během půl hodiny. Potřebné lithium-iontové baterie budou mít podle vítězné studie kapacitu nejméně 1500 kWh a při své hmotnosti okolo 15 tun zaberou v podpalubí prostor 10 m3. Po každém přistávacím manévru se plavidlo automaticky spojí s pobřežní napájecí stanicí a Li-Ion bloky s automatickou ochranou se již během 10 minut naplno nabijí.

Náhrada 1 milionu litrů nafty

Ve srovnání s dosavadními trajekty používanými na lince Lavik-Oppdal, které jsou poháněny dieselovými motory o výkonu 1600 kW, zbaví elektrický pohon poměrně úzký a hluboký fjord ročně až 1700 tun exhalací CO2 a NO, pocházejících ze spálení 1 milionu litrů nafty.

ZeroCat-120 se staví v norské loděnici Fjellstrand a podle kontraktu má být na linku Lavik-Oppdal nasazen na jaře roku 2015.

Generátor na plyn, pomáhá i vítr

V soutěži oekologicky čisté plavidlo zvítězil ZeroCat-120 nad jinak technicky velmi zajímavým projektem norské společnosti MultiMaritime, která představila model 110 m dlouhého elektricky poháněného trajektu „Fjord 1“. Elektromotory lodních šroubů má místo Li-Ion baterií zásobovat generátor poháněný motorem na zkapalnělý zemní plyn LNG. Ve fjordu, kde po většinu roku panují silné větry, měly pohonu plavidla pomáhat i dva větrné Flettnerovy rotory na přední a zadní palubě. Rotory využívají tzv. Magnusova jevu a zastanou roli plachet. Svět o tom přesvědčil i známý francouzský přírodovědec Jacques Cousteau, jehož oceánografické plavidlo Alkyone s pomocí „flettnerů“ přeplulo roku 1985 Atlantický oceán.

Jan Tůma
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Co nám při prohlížení webu zvedá tlak

Téměř všichni z nás každý den z nejrůznějších důvodů používáme různé webové stránky. Samozřejmě chceme, aby naše uživatelská zkušenost byla pozitivní a pokud možno bezchybná.

Centrum pro testování technologie samořiditelných vozidel

Jaguar Land Rover plánuje spolupracovat s nejrenomovanějšími světovými softwarovými a telekomunikačními společnostmi a firmami zabývajícími se mobilitou na vytvoření tzv.

Chladicí systém ITER

Pro odvod tepla generovaného během provozu tokamaku bude ITER vybaven systémem chladicí vody. Vnitřní povrchy vakuové nádoby (obal a divertor) se musejí chladit na přibližně 240 °C jen několik metrů od plazmatu horkého 150 milionů stupňů.

Zájemci o energetiku mohou poprvé on-line do elektráren ČEZ

Až na dno jaderného reaktoru nebo na vrchol větrné elektrárny! Ani omezení v boji s koronavirem neznamenají stopku návštěvám energetických provozů, alespoň ne těm virtuálním.

Závod o největší větrnou turbínu světa

V současné době probíhá ve světě závod o sestrojení největší větrné turbíny. Odehrává se zejména mezi evropskými, americkými a čínskými výrobci.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail