Kde se vzal uran v Dajr az-Zaur
V syrském guvernorátu a městě Dajr Az-Zaur na východě země u řeky Eufrat dochází k zásadním politickým, vojenským a mezinárodním změnám.
Venku je „pod nulou“, sníh už hodinu nepadá. Za chvíli začíná nový den, na silnice vyrazí množství aut, na chodníky chodci. Je načase s tím něco udělat. Vrstva sněhu na vozovce je vysoká, „musíme to posolit“. Nejrozšířenějším posypovým materiálem je chlorid sodný (NaCl). V Plzeňském kraji se ho například minulý rok na 2 874 km silnic spotřebovalo za 98 posypových dní přibližně 19 000 tun. Proč tolik? Podívejme se na tající sníh očima termokamery.
Jak vypadá tající sníh, vidíme minimálně každý rok na jaře. Jak taje posolený sníh pravděpodobně také. Pomocí termokamery však můžeme pozorovat celý proces tání mnohem lépe a jako bonus navíc získat informace o aktuální teplotě na všech místech posypu.
Sníh na pravé straně začneme posypávat solí v pevném stavu. Hned po dopadu prvních zrnek se začíná sůl rozpouštět, což se projevuje klesáním teploty a zabarvením bodů na obr. 2. Teplota nejtmavších oblastí je přibližně ‑6 °C.
Po deseti sekundách mají téměř všechna místa teplotu ‑12 °C a nejtmavší ‑16 °C (obr. 3).
Po jedné minutě je již většina roztoku sněhu se solí v kapalném stavu a jeho teplota je méně než ‑20 °C (nižší teplotu již kamera nedokáže zachytit – obr. 4). Rozpuštěný sníh pak můžeme snadněji odklidit.
Další videa natočená pomocí termokamery na youtube profilu:
http://www.youtube.com/user/videoexperimenty
V syrském guvernorátu a městě Dajr Az-Zaur na východě země u řeky Eufrat dochází k zásadním politickým, vojenským a mezinárodním změnám.
Neděláme si legraci. Obezitou, hubnutím a nejrůznějšími faktory, které obojí ovlivňují, se zabývá mnoho seriózních studií.
Elektrárna spolehlivě vyrábí bezemisní elektřinu už od roku 1936 a slaví letos devadesátiny. Každoročně vyrobí přibližně 60 milionů kWh bezemisní elektřiny, což pokryje ročně spotřebu až 20 tisíc domácností.
Běžně se na staveništi ITER pohybují tisíce lidí. Dnes se pomalu nemáte koho zeptat na cestu. Přitom stavba největšího fúzního zařízení na světě vstoupila do finální fáze.
Fyzici získali záření černé díry z optického vlákna a poprvé sledovali, jak toto světlo reaguje zpět se simulovanou černou dírou, která jej vytvořila.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.