Začaly tikat první jaderné hodiny na světě
Po celá desetiletí se fyzici snažili dosáhnout cíle, který zní téměř nemožně: sestrojit hodiny, které měří čas pomocí jádra atomu namísto elektronů obíhajících kolem něj.
Venku je „pod nulou“, sníh už hodinu nepadá. Za chvíli začíná nový den, na silnice vyrazí množství aut, na chodníky chodci. Je načase s tím něco udělat. Vrstva sněhu na vozovce je vysoká, „musíme to posolit“. Nejrozšířenějším posypovým materiálem je chlorid sodný (NaCl). V Plzeňském kraji se ho například minulý rok na 2 874 km silnic spotřebovalo za 98 posypových dní přibližně 19 000 tun. Proč tolik? Podívejme se na tající sníh očima termokamery.
Jak vypadá tající sníh, vidíme minimálně každý rok na jaře. Jak taje posolený sníh pravděpodobně také. Pomocí termokamery však můžeme pozorovat celý proces tání mnohem lépe a jako bonus navíc získat informace o aktuální teplotě na všech místech posypu.
Sníh na pravé straně začneme posypávat solí v pevném stavu. Hned po dopadu prvních zrnek se začíná sůl rozpouštět, což se projevuje klesáním teploty a zabarvením bodů na obr. 2. Teplota nejtmavších oblastí je přibližně ‑6 °C.
Po deseti sekundách mají téměř všechna místa teplotu ‑12 °C a nejtmavší ‑16 °C (obr. 3).
Po jedné minutě je již většina roztoku sněhu se solí v kapalném stavu a jeho teplota je méně než ‑20 °C (nižší teplotu již kamera nedokáže zachytit – obr. 4). Rozpuštěný sníh pak můžeme snadněji odklidit.
Další videa natočená pomocí termokamery na youtube profilu:
http://www.youtube.com/user/videoexperimenty
Po celá desetiletí se fyzici snažili dosáhnout cíle, který zní téměř nemožně: sestrojit hodiny, které měří čas pomocí jádra atomu namísto elektronů obíhajících kolem něj.
MAAE zahajuje nový koordinovaný výzkumný projekt (CRP) s cílem posoudit stravitelnost bílkovin a aminokyselin z alternativních zdrojů bílkovin v potravě, a tím podpořit adekvátní ...
Když na Zemi stlačíte dvě kovové desky k sobě, nic se nestane. Ale pokud tytéž desky vezmete do vesmírného vakua, mohou se spojit do jednoho kusu kovu.
Generální ředitel MAAE Rafael Mariano Grossi a japonský ministr životního prostředí Hirotaka Išihara podepsali v Tokiu dne 23. června 2026 memorandum o spolupráci o řízené recyklaci a ...
V roce 2033 by mělo mít Česko čtvrtou velkou přečerpávací elektrárnu. Po Dlouhých stráních, Dalešicích a Štěchovicích bude možné uskladňovat elektrickou energii ve vodě také na Orlíku.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.