Mikrobiomy se propojují v planetárním měřítku
V nové studii publikované v Cell vědci z Bork Group v EMBL Heidelberg odhalují, že mikrobi žijící v podobných stanovištích napříč geograficky vzdálenými oblastmi jsou si podobnější ...
Venku je „pod nulou“, sníh už hodinu nepadá. Za chvíli začíná nový den, na silnice vyrazí množství aut, na chodníky chodci. Je načase s tím něco udělat. Vrstva sněhu na vozovce je vysoká, „musíme to posolit“. Nejrozšířenějším posypovým materiálem je chlorid sodný (NaCl). V Plzeňském kraji se ho například minulý rok na 2 874 km silnic spotřebovalo za 98 posypových dní přibližně 19 000 tun. Proč tolik? Podívejme se na tající sníh očima termokamery.
Jak vypadá tající sníh, vidíme minimálně každý rok na jaře. Jak taje posolený sníh pravděpodobně také. Pomocí termokamery však můžeme pozorovat celý proces tání mnohem lépe a jako bonus navíc získat informace o aktuální teplotě na všech místech posypu.
Sníh na pravé straně začneme posypávat solí v pevném stavu. Hned po dopadu prvních zrnek se začíná sůl rozpouštět, což se projevuje klesáním teploty a zabarvením bodů na obr. 2. Teplota nejtmavších oblastí je přibližně ‑6 °C.
Po deseti sekundách mají téměř všechna místa teplotu ‑12 °C a nejtmavší ‑16 °C (obr. 3).
Po jedné minutě je již většina roztoku sněhu se solí v kapalném stavu a jeho teplota je méně než ‑20 °C (nižší teplotu již kamera nedokáže zachytit – obr. 4). Rozpuštěný sníh pak můžeme snadněji odklidit.
Další videa natočená pomocí termokamery na youtube profilu:
http://www.youtube.com/user/videoexperimenty
V nové studii publikované v Cell vědci z Bork Group v EMBL Heidelberg odhalují, že mikrobi žijící v podobných stanovištích napříč geograficky vzdálenými oblastmi jsou si podobnější ...
Rozsáhlá 20letá studie ukázala, že rychlá kognitivní cvičení mohou snížit riziko Alzheimerovy choroby a dalších typů demence.
Před 40 lety proletěl Voyager 2 kolem Uranu a pozoroval úrovně záření, které se vzpíraly vysvětlení. Nyní vědci konečně přišli na to, co se stalo.
Čím vším se vědci nezabývají: nová studie zjistila, že od skleněných ozdob po suché špagety se téměř vše na Zemi, co se rozbíjí, řídí určitými principy náhodnosti a entropie.
Pod zemským povrchem leží království neobjeveného mikroskopického života. Hluboko uvnitř Země leží skrytý svět „nitrozemských bytostí“ (intraterestrials), které dřímají stovky tisíc let.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.