Plazmová voda (nejen) v zemědělství
Moderní zemědělství řeší mnoho problémů souvisejících s potravinovou bezpečností, degradací půdy a dopadem chemických hnojiv na životní prostředí.
Syntetická paliva biologického původu mohou zcela nahradit americkou poptávku po ropě, píší ve své publikaci výzkumníci z princetonské univerzity. Stačí prý jen „málo“, a kombinace uhlí, zemního plynu a olejných produktů ze zemědělských plodin v podobě syntetického paliva může Spojené státy oprostit od závislosti na drahém a nestabilním dovozu pohonných hmot.
Uměle vytvořená paliva lze snadno přizpůsobit pro spalování v motorech vozidel v celém dopravním systému, a to takřka na míru. Tím se liší od klasických biopaliv na bázi etanolu, které vyžadují úpravy hnacího zařízení, nebo musejí být smíseny s plynem. Jak ale připouští Christodoulos Floudas, profesor chemie a biologického inženýringu, vedoucí autor celé studie z Princetonu, nebude to jen tak.
Cíl byl jasný – produkovat účinné palivo, a současně snížit emise oxidu uhličitého o 50 %. Nešlo ale jen o vlastní produkci paliva, ale také, jak uvádí Floudas „o modelové provedení celé aplikace ekonomicky zajímavým způsobem“.
Prakticky dvě třetiny ropy se v USA spotřebují na běžný chod dopravy, od lodí a letadel až po osobní automobily. Jakákoliv stabilní a na světovém dění nezávislá dostupná pohonná hmota je velkým lákadlem.
Pro americký kontinent se přímo nabízí aplikace prosa prutnatého (Panicum virgatum), běžně se vyskytující trávy, jež roste všude v oblastech Velkých plání. Fáze zplynění se odehrává za teplot v rozsahu 1100 až 1300 stupňů Celsia, a je jedinou energeticky náročnou částí výroby. Výsledným produktem jsou kromě paliv i vosky a maziva, která bychom normálně extrahovali i při zpracování ropy.
Na studii infrastruktury zavedení nového typu paliva do provozu pracuje chemička Josephina Eliaová. Pro uspokojení národní spotřeby v potřebné míře by po americkém středozápadu podle ní muselo vyrůst 130 zařízení produkujících syntetické palivo. V těchto rafinériích by se zpracovával zemní plyn, uhlí a zemědělské nepotravinové produkty, většinou vytrvalé druhy travin. Počítá přitom i s konkrétním umístěním a předpokládaným podílem na produkci, přičemž devět malých zařízení bude produkovat 1 % spotřeby, 74 středních se bude podílet 28 % a centrální rafinérie v Kansasu bude dodávat 71 % syntetického paliva. Lokality rafinérií se překrývají se stávajícím umístěním dobytkářských farem, kde není o stepní traviny nouze.
O výrobě syntetického kapalného paliva z uhlí Fischer-Tropschovou metodou jsme už psali v článku www.3pol.cz/cz/rubriky/klasicka-energetika-a-fyzika/716-jak-natankovat-uhli-do-nadrze-auta
Moderní zemědělství řeší mnoho problémů souvisejících s potravinovou bezpečností, degradací půdy a dopadem chemických hnojiv na životní prostředí.
Krátce po Velikonocích, 8. dubna, skončila výměna 45tunového bezpečnostního rychlouzávěru u turbogenerátoru č. 3. Soustrojí TG 3 vodní elektrárny Slapy obnovilo dodávku do energetické sítě.
Plánovaná jaderná elektrárna má mít čtyři bloky: dva velké bloky s tlakovodními reaktory VVER-1000, každý o elektrickém výkonu 1 000 MWe a dva malé modulární ...
Tři kontejnery s použitým jaderným palivem umístili technici Jaderné elektrárny Temelín do zdejšího skladu v polovině března. Po dalších kontrolách zde zaplní 76.
Vědci tvrdí, že konečně odhalili původ jednoho z našich nejoblíbenějších zdrojů sacharidů a třetího nejdůležitějšího zdroje lidské výživy na světě, bramboru.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.