Den kamen
Den kamen proběhne v České republice již 7. listopadu. Jedná se o historicky první ročník celorepublikové akce, která představí nejen zručnost kamnářů, ale i moderní trendy ve vytápění.
K čemu vlastně sloužila? Když archu podle popisu v Bibli postavíme, vznikne samonabíjecí kondenzátor. To se podařilo studentům jedné vysoké školy v USA. Jejich model v měřítku 1:5 dosáhl na svorkách napětí 0,7 kV. Kondenzátor je tvořen dvěma zlatými deskami, dielektrikem je akáciové dřevo s velkým množstvím pryskyřice. Nabíjení kondenzátoru obstarávají zlaté hroty připevněné k jedné z desek, které nasávají elektrostatický náboj z okolního proudícího vzduchu. Archu bylo možné také zkratovat pomocí dvou tyčí protažených oky po stranách. Tak ji bylo možné bezpečně transportovat. Biblický text uvádí i nehodu při přepravě archy. Přes přísný zákaz ji naložili na vůz. Při jízdě se archa nebezpečně naklonila, a když se ji snažil jeden průvodce přidržet, padl k zemi mrtev. Popis nehody odpovídá zabití elektrickým výbojem. Zkratovací tyče cestou zřejmě vyklouzly z ok. Dnes už se asi nedozvíme, k čemu přesně zařízení sloužilo, k čemu mohl být tak silný zdroj napětí, navíc samonabíjecí. Jen k ochraně vzácného obsahu – desek se záznamem Desatera? Poučení: i v prastarých textech se mohou ukrývat popisy technických zařízení – stačí se na ně dívat očima dnešní technicky vyspělé civilizace.
Den kamen proběhne v České republice již 7. listopadu. Jedná se o historicky první ročník celorepublikové akce, která představí nejen zručnost kamnářů, ale i moderní trendy ve vytápění.
Použité jaderné palivo (nesprávně někdy označované za jaderný odpad) by se mohlo využít k výrobě vzácného izotopu nezbytného pro jadernou fúzi.
Může rostoucí vlna technologie stelarátorů pozvednout celý fúzní průmysl? Začátek milénia zastihl vývoj fúze ve znamení rození privátních společností.
Dominantním faktorem obezity v bohatších společnostech není snížená fyzická aktivita, ale zvýšený příjem kalorií. Potvrdila to data z databáze výživy MAAE.
Průmyslový odpad se může proměnit v horninu za pouhých 35 let. To je něco úplně jiného, než tisíce nebo miliony let, po které vznikají běžné horniny.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.