Od bouřky k tornádu
Ve světě vznikají každoročně z bouřek tisíce tornád. Tento proces je složitým a fascinujícím přírodním úkazem, jednou z nejprudších proměn v přírodě.
Na konci května letošního roku proběhlo již po deváté národní finále Soutěže vědeckých a technických projektů středoškolské mládeže. Soutěž ve spolupráci s ČEZ, a. s., organizovala Asociace pro mládež, vědu a techniku AMAVET pod záštitou Akademie věd ČR a do jejího finále postoupilo pětadvacet projektů studentů z celé republiky.
Projekty spolužáků přijelo podpořit několik desítek studentů, a tak se představování a obhajování projektů před odbornou porotou odehrávalo v příjemné atmosféře připomínající spíše veletrh nápadů. Porota stejně jako všichni ostatní hosté procházela od jednoho projektu ke druhému. Autoři museli své projekty představit, vysvětlit jejich účel a předvést, že je umí obhájit i v angličtině, protože vítězové se zúčastní Mezinárodní výstavy vědeckotechnických projektů mládeže ESE 2002.
O zajímavé projekty skutečně nebylo nouze: zvětrávání vápence, vliv vodní nádrže Orlík na okolní rostliny, multimediální program na výuku chemie, malá větrná elektrárna pro školu. K vidění byly například i elektronické světelné hodiny, jejichž autor vytvořil netradiční elektronický poutač pomocí rychle se otáčejícího ramene a vysokosvítivých diod. Číslice hodin se tak vznášejí volně ve vzduchu. Jana Wehowská a Marie Řeháčková z Opavy navrhly výrobu hrází z PET lahví naplněných pískem, které by plnily ochrannou a zavodňovací funkci v pouštích a svůj projekt dokonce odzkoušely v Kuvajtu.
Ve světě vznikají každoročně z bouřek tisíce tornád. Tento proces je složitým a fascinujícím přírodním úkazem, jednou z nejprudších proměn v přírodě.
Vědci se snaží určit ideální období pro ranou fázi života na Zemi, která předcházela všem živým organismům. Nový výzkum přesněji vymezil počátek tzv. „světa RNA“ (RNA World).
V létě 2026 americký regulační úřad NRC oznámil plán, který vyvolal velkou pozornost: zrušit princip ALARA („As Low As Reasonably Achievable“) v radiační ochraně.
Vědci vyvinuli technologii pro neviditelný přenos informací maskovaných jako tepelné záření pozadí. S využitím jevu zvaného „negativní světlo“ přenesli 100 kb/s (kilobitů ...
Každou sekundu každý den je naše Země bombardována částicemi z vesmíru. Některé z těchto částic narazí na zemskou atmosféru, čímž mohou vyvolat spršku dalších částic, ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.