Bez zařazení

Proč mluvit a psát o vědě a technice? Nestačí jen si užívat jejich vymožeností? Vždyť nepotřebujeme vědět, jak to funguje. Nebo snad ano? Jak na to jdou v různých zemích?

Získal ji 11. června 2011 inženýr Michal Babič z Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd ČR v mezinárodním finále soutěže FameLab v anglickém Cheltenhamu. Gratulujeme!

Moc učenosti a vážnosti někdy škodí, zejména chceme‑li si udržet zdravý rozum a nadhled nad vážnými záležitostmi světa. Energetika je obor veskrze odborný a vážný, ale umí si ze sebe dělat i legraci, což mu slouží jen ke cti.

Viděli jste někdy člověka, který „civí“ do telefonu a chodí kolem stromu nebo jiného místa, něco hledá a snaží se přitom působit nenápadně? Nalezli jste někdy krabičku s bločkem, tužkou a drobnými hračkami? V obou případech jste se s velkou pravděpodobností setkali s celosvětovou hrou geocaching.

Je čtvrtek 10. 3. 2011,16.50 h a já se jako každý týden připravuji na akrobatický trénink se svým týmem. Virtuální. Ano, je řeč o virtuálním létání. Nemáme sice k dispozici reálné stroje s vůní kerosinu, ale to takřka tisícům z nás nevadí. Náš tým je virtuální součástí reálného Baltic Bees Jet Teamu a létá na letadle Aero Vodochody L‑39C Albatros s modifikacemi stejnými, jaké mají letouny L‑39 reálné předlohy. V současné době je nás v týmu pět – 4 členové leteckého personálu a manažer.

Na satelitní mapě Japonska a mořského dna můžete pozorovat ve zrychleném módu četnost a umístění zemětřesení od 11. 3. 2011. Barvou jsou znázorněny hloubky a velikostí kroužků magnitudy jednotlivých zemětřesení. Na začátku vyčkejte asi 30 sekund, pak se začnou dít věci.